.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Červenec  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     

 .: Online
Stránku si právě čte 6 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Láska na pláži

Harr - Milostné - 06. 02. 2007 - 1848 přečtení

Nejlépe je vzpomínat na horké letní dny, když za okny svítí únor

Ticho, blesk, oheň, tepna.
Síla pohledu,
klidná vločka uhlíku
okouzluje inkoust velkého času.
Ranní slovo v hrdlech poletavců
drží na uzdě rozptýlení.


Nechat padat vločky času,
nechat sněžit naše těla,
poslouchat staccato dechu.


Nahoře racci křižují křik,
když je vražedná modř
vyvrací z mořských kořenů.
V dlani stínu nádech západu,
perleť duše v podmaněném těle,
probuzené rytmy vlnobití a tepen.


Naše přítomné časy nádherně zpívají!


Osudný lom v oku:
tančí tam na hřebeni ranních mlh
naší šeptané krve.
Propírali jsme vlnu pod jejím trním
a snažili se pronásledovat racků let,
ale byli jsme jen hadi
na prameni svých gest.


Zpěv ve svalech, plesání duší,
nahá melodie v těle
nevyslovená...


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 06.02.2007 07:49:16     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - V. Hasalík (vojtiiik@gmail.com)
Titulek: Komentář
báseň samotná špatná není, líbí se mi třeba "klidná vločka uhlíku" a "nechat padat vločky času" jinak... v dalším verši by možná více sedělo "nechat zasněžit jím těla".

Ale.

Je tam strašně moc metafor... a já, jakožto čtenář, se v nich ztrácím a musím se k nim vracet, což mi text značně potrhává. Rozhodně však tato báseň, kdyby se vypilovala, by byla moc pěkná.

  
Komentář ze dne: 06.02.2007 13:13:19     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Manik (bikemanbartik@seznam.cz)
Titulek: Re: Komentář
tak zde naprosto souhlasím...

Nevím o kom se to říkalo, myslím že o Březinovi - šílenství metafor... Ovšem u něj bylo cílem, aby se čtenář jaksi ztratil v jeho světě, protože ejdině tak mohl jeho poezii pochopit, pokud jeho poezii vůbec chápat lze...

Ovšem mylsím, že zde to záměr nebyl a pokud ano tak se to nepovedlo, neb po přečtení této básně ve mne zůstalo jen pár obratů, dojem však celkově žádný...

Komentář ze dne: 06.02.2007 22:59:00     Reagovat    Nový komentář
Autor: [rohoz] -
Titulek:
Ta báseň má slušný rytmus, ucelenou obsahovou linku, dobře graduje.

Nedostatkem je snaha, jak správně poznamenal V.Hasalík, ozřejmit ji za každou cenu obrazností. Např. Klidná vločka uhlíku se tváří jako originální, ale mi je třeba nesrozumitelná, a bije se tak s řadou jiných, naopak srozumitelných obrázků okolo. Také např. ranní slovo v hrdlech poletavců drží na uzdě rozptýlení - se mi nezdá. Jako čtenáře mi to asociuje se zpěvem ptáků, a to spíše pobízí k rozptýlení. Nemluvě o tom, že celý tento veršje nadbytečně mnohamluvný. Klidně by se dalo napsat - Slovo ranních poletavců ...

Ve druhé sloce se opakuje slovo vločka, v trochu jiném významu, a to by nemělo být. Stejný výraz se může v básni opakovat, ale jako jakýsi důraz, odkaz na předchozí, tedy měl by mít stejný kontext.

křižují křik - odvážné, pěkné, ale proč vražedná modř, ta přece je jejich domovem, ať je to moře či obloha.

Nebudu vypichovat další, snad jen - šeptané krve. Krev je módní výraz, který se často objevuje v básních začátečníků i básníků. Ale je to také velmi silný výraz. A zde příliš křičí, vyskakuje z ničeho nic a téměř bez důvodu. Skuteční básníci tento výraz používají střídmě a spíše jako tečku, důsledek nějakého předchozího vzepjetí.

Celkový výraz básně svědčí spíše o určité neuspořádanosti, snaze být co nejvíce básnicky, tou přemírou obrázku jako by zvenčí osvětluješ duši, která je zřejmá i bez toho.

Komentář ze dne: 07.02.2007 18:30:08     Reagovat    Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek:
Souhlasim s tim, co jiz bylo napsano. Manik to vystihl - silenstvi metafor. Nejak se ztracim pri patrani po obsahu - jen metafory, jen obrazy.
Navic mi hodne vadi obrat "staccato dechu". Je to naprosto nerealne z hlediska fyzikalniho a hudebniho, opravdu premetaforizovane. Kdysi jsem mela v basni "Vestec-dest vytukava staccato symfonii...". Jo, dest muze vytukavat staccato, dech rozhodne ne.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz