tuto báseň jsi postavil na abstrakci, není to chyba jen kdybys to neudělal na úkor návaznosti, je hodně rozkouskovaná a netvoří významový celek, přesto z toho jako myšlenku cítím vztah k nedokonalému času ve formě lásky kterou všichni hltají a neví co je vlastně zač

Naprosto souhlasím

Vojtíšku, blahopřeji k jmeninám i ke způsobu myšlení, který z tvých textů vyzařuje, a který, jak docela věřím, odráží i tvé chování, a doufám, že si tohoto uznání ceníš více než chválozpěvu na formu tvé básničky.

Ta je pro mně docela místy nesrozumitelná, za hezký obraz, se kterým by se dalo pracovat více, je - vítr v hodinkách.

rohozi i pavle, díky za kritiku... myslím si, že do svých děl archivuju pocity a myšlenky a snažím se je jaksi zobecnit, generalizovat. A k té nesrozumitelnosti - snažím se, aby lidé nad mými verši směli uvažovat

Hoj.
Je rozdíl mezi uvažováním a luštěním...
Krásná poenta se může vynořit i v jednoduché říkance a pak z ní dělá umělecké dílo.
Když to takhle rozkouskuješ a jenom podáš ve zmatených obrázcích, rozhodně nad tím nikdo nebude uvažovat tak, jak bys asi chtěl...
Já jsem třeba línej si báseň číst 10x. Přečtu si ji nanejvíš 2x, když tomu ze začátku nerozumim a vidim v tom naději. Pak si to přečtu po třetí, když mi to začíná docházet, ale pak se na to vyprdnu... Dál to neřešim...
U téhle básně mi to tedy dopadlo tak, že sem zůstal u zajímavých obrázků, myšlenku nechytám...
Hoj.

ok, nenutím :)

Milý Vojto,
můj převládající dojem z tvé básně je - líbí se mi. I když ne všemu tady rozumím, a to je pro mě stejně důležité u prózy i u poezie. Ze 60 procent bych se tady přiklonil k Pavlovi, když píše o návaznosti a ze 40ti k tomu, že ne všechny pocity dokážeme pojmenovat. Talent tam určitě bude, na to mám čumák, věř mi. Jen příště je třeba nám čtenářům vyjít více vstříc a hodit nám sem více indícií.
Kouzlo poezie je pro mě v tom umět sdělit nesdělitelné.
P.S. - chválit holé větve - to nemá chybu
P.S. 2 - držím ti palce
S pozdravem Stín

Stíne, díky za kritiku a komentář. Napadlo mě napsat sbírku, kde by určité básně skrývaly klíč k jiným, temnějším, nepochopeným. Myslím si, že báseň typ jakéhosi vnitřního obrazu shodná např. s východokřesťanskou ikonou, kde vše něco symbolizuje (viz červené roucho postav - mučedník atd.), vše se spíše účelné nežli estetické, ale vše pak dotváří hezký dojem i pro neznalého...