.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

 .: Online
Stránku si právě čte 6 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

První

Doriana - Ze života - 16. 06. 2007 - 1502 přečtení

Dnes už vím, že některé střípky jsem poztrácela a některé chyby opakovala...

   Otevřela jsem skřínku se svou sbírkou románků. Slepé nahmátnutí jednoho z nich a měkká vazba mi hladce vklouzla do dlaní. Nezajímalo mě, který to je. Po únavném dni zbyla jediná touha. Umlčet vlastní mozek.
   Cestou přes kuchyni jsem popadla hrnek kávy. V obývacím pokoji už bylo připraveno vše potřebné pro relaxační večer. Kávu a útlý svazek - poslední ingredience - jsem položila na stůl a pohodlně se zavrtala do teplé deky v křesle.
   Tlačítko na dálkovém ovládání spustilo měkké tóny Měsíční sonáty. Pohltily skučení větru skrze netěsnící okna a odsoudily zimní bouři k zapomnění. První lok. Chuť teplého nápoje mě pohladila na jazyku i na duši.
   První láska.
   Nadpis na hřbetu přivolal úsměv. Upoutávka na zadní straně začínala otázkou. Která láska je opravdu první?
   Ruka s knihou klesla do klína. Úsměv na rtech zhořkl při vzpomínce na poslední návštěvu jedné z kamarádek. Nebylo to dlouho, co jsme spolu seděly u kuchyňského stolu s lahví vína a filosoficky debatovaly nad životem všedním i vysněným.
   Jako snad pokaždé se hovor stočil k mužům. Chvíle, které jsem se obávala od okamžiku, kdy telefonovala, že přijde. Téměř doslova bych mohla předříkávat ten dlouhý monolog. Skutečně nezklamala. Ale ani já. Jako pokaždé jsem ji vyslechla. Od začátku až do konce. Jiný posluchač neznalý předchozích hovorů by snad řekl, že svého manžela nesnáší. Opak byl pravdou.
   Milovala ho, co ji znám. Ale - jak již kdosi jednou řekl: Ženy nevědí, co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou.
   Dalo by se na toto téma polemizovat až do ztráty hlasu, a přesto i zde sídlí kus pravdy. Nekonečné diskuse o nemožných mužích to mohou potvrdit. Všechny stesky o nevšímavosti, nedostatku romantiky, sladkých vyznání, o nedostatku či přemíře vášně a mnoha … Mnoha dalších nedostatcích těch nedokonalých tvorů, samozvaných vládců vesmíru, co často nenajdou ani vlastní klíče bez asistence.
   Nejsem o moc lepší. Snad jen kráčím životem s jinými iluzemi. Netoužím po opakování vět typu: Miluji tě. Jsi sluncem mého života. Netoužím ani po podobných nesmyslech. Já vím!

   ... 

   Vím, která z mých lásek byla první. První v mnoha ohledech. První láska. První milenec.
A - první velké zklamání. Přitom měl vše, po čem tolik žen touží. Pozorný, romantický poeta, který nechodil pro sladká slůvka daleko. Nosil mi květiny, nezapomínal na výročí ani svátky.
   Není člověk, kterého bych nesnášela víc.
   Vše začalo nevinným nedorozuměním. Nejsem si jistá, jestli se vůbec někdy vysvětlilo, ale upoutalo jeho pozornost na mou osobu. Byla jsem shledána přijatelnou. Získal si pár informací, naplánoval setkání a dostavil se na místo. Pěkně „po staru“ mě sbalil na diskotéce.
   Vztah, kterému někteří nemohli snad ani uvěřit, trval několik let. Přežil studia, vojnu a ztroskotal na každodenním životě. Ne snad proto, že by výrazně ubylo květin či vyznání. Jen růžové brýle pozbyly barev a za vytouženým pozlátkem se objevila pokrytecká snaha vypadat v očích druhých jako nejlepší.
   Byly takové, co mi záviděly. Nevýrazná dívka s nadváhou ulovila hezouna z podnikatelské rodinky, který stále vypadá, že by líbal i zem po které chodí. Kolik z nich však poslouchalo ty dobře míněné rady pro mé dobro? Kolik jich nahlédlo pod povrch? Žádná, o které bych věděla. Včetně mé maličkosti.
   Za upřeným pohledem do výstřihu či na odhalené nohy v minisukni a přáním změny oblečení, abych mu nenarušila sebeovládání, nebylo snadné vycítit hrozbu budoucích žárlivých výstupů. Scén, které se stupňovaly při každém trvání na původním výběru.
   Srdceryvné výlevy o nepochopení a diskriminaci ze strany vlastní rodiny nezanechaly ani stín podezření o důvodech takového jednání lidí, kteří ho znali celý život.
   V tom přemoudřelém věku sedmnácti let jsem k němu vzhlížela. V osmnácti jen občas skousla jazyk a zatnula zuby. Teprve v devatenácti letech jsem nalezla hlas s vlastním názorem.
   Poslední hádka zakončená celonočním balením věcí k odstěhování mi ponechala jen poslední iluzi. Iluzi rychlého řezu oddělujícího naše životy. I té mě brzy zbavil.
   Dvacetiny jsem slavila už jako svobodná, lehce cynická dívka, jež po večerech slepovala střípky sebevědomí a úcty k vlastní osobě. Skládala jsem je do jedinečné mozaiky s ponaučením z mnoha vlastních chyb.

   ...

   Dnes už vím, že některé střípky jsem poztrácela a některé chyby opakovala. To už je však jiný příběh. Jedno z těch narozeninových předsevzetí mi však stále zní v mozku.
   Nezatracuj muže, jež nemluví, nekvetou a nebásní. Jejich láska bývá upřímnější než ta, co se tolik staví na odiv.
   Přehrávač ztichl a pokojem se znova rozezpívaly jen okenní tabule. Knížka ležela dál zapomenutá v klíně a káva dávno vystydla. Úsměv se rozšířil a odměnil ironii dnešního večera.
   Večera mnoho let vzdáleného přivolaným vzpomínkám, který zakončil první den mého nového života bez bodající touhy po lásce…


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 16.06.2007 13:08:41     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek:
Příjemně jsi mě překvapila. Je to osobité, odkrývá tvé postoje (a z nich cítím, že máš nadhled, ten mám u lidí nejraději).


za 1.

  
Komentář ze dne: 18.06.2007 01:55:52     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - milan (@)
Titulek: Re:
Upřímně řečeno, už první větou jsi mne zklamala natolik, že jsem si řekl nač číst dále..Zdálo se mi, že skříněk, se sbírkou románků je hodně kolem nás, ale bylo to jen zdání.
Neznám žádné měkké tóny Beethovenovy Měsíční sonáty. Nechápu tvůj styl, a nerozumím ničemu, jelikož se nedostanu přes formu...Více važ slova, prosím....

    
Komentář ze dne: 18.06.2007 02:15:41     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re: Re:
A já se díla opět zastanu. Každý má právo jakoukoli hudbu vnímat odlišně, proč taky své vnímání a pocity nesdělit. Taky neznám ony měkké tóny, ale není to důvod abych toto okno zavřel..

    
Komentář ze dne: 19.06.2007 17:00:07     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Klára Kotásková (klarafree@seznam.cz)
Titulek: Re: Re:
Tak v tomto Ti musím odporovat, je očividné, že jsi člověk který se neumí zaposlouchat to hudby ať už jakékoli.
Pravda, každý má svůj vlastní názor na určitý styl.
To, že nechápeš už první větu neznamená, že je to celé špatné! Sbírek je také kolem nás mnoho, má je každý. Že je doma nemáš Ty, není divu že toto dílo nechápeš.
Každému doporučuji si přečíst aspoň jednu romantiku za život, byť je to muž či žena. Je to sice povětšinou jen "vysněná povídka" ale v tomto případě je to opravdu ze života, jde to vycítit z profilu tohoto článku.
Jestli Jsi to nepochopil ani trošičku tak Jsi asi moc mladý a ještě jsi nic neprožil, anebo Jsi už moc starý!

Komentář ze dne: 16.06.2007 13:29:47     Reagovat    Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek:
Je to prijemne a moudre dilo.

Komentář ze dne: 16.06.2007 15:54:19     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Mors] - Petr Čermák (mr.cermi@seznam.cz)
Titulek:
No...

Komentář ze dne: 16.06.2007 21:08:21     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (@)
Titulek:
I já tady vidím nadhled, špetku moudrosti, no a taky skvěou vypravěčku. Jsem rád, že tě tady máme.
Hodnotím - 1

Komentář ze dne: 18.06.2007 08:49:46     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - rohoz (@)
Titulek:
Tento text nebyl prezentován jako povídka či próza nebo jakýkolov literární útvar. Je v pdtitulku nadepsán "Ze života" a v tomto duchu je jakousi po formální stránce dobře zvládnutou retrospektivou. A ačkoliv jde více o úvahu,osobní vzpomínku, nese místy řadu znaků, že máš i cit pro prozaické texty. Například zarámování textu, popis atmosféry i nenásilný přechod k vlastnímu obsahu. Vznikla zde drobná polemika, zda Beethovenova Měsíční sonáta má měkké tóny. Zde mají pravdu Milan i Histes. U notoricky známých děl, jedno zda hudba, literatura, výtvarno, atd., je tyto vztahy lépe popisovat jako svůj vjem, než jako tvrzení. Určitě lze tuto hudbu vnímat jako utěšující, měkkou, chcete-li, ale nelze zobecňovat, poněvadž to, jak se ukázalo, může narazit na souhlas. Ale to je jen formální drobnost. Z těchto drobností se však skládá náhrdelník našich děl

A poněvadž jde spíše o osobní vzpomínku s obsahem, který v nějaké pdobě může ve svém okolí vnímat snad každý, pak, aniž bych chtěl jakkoliv zpochybnit upřímnost sdělení, postrádám zde snahu o širší náhled na motivy jednání druhé strany, třeba jen proto, abych nemohl říct, "no,jo, zase nějaká zklamaná ženská". Ovšem není to zase až tak velká výhrada, poněvadž v oné úvaze máš právo a možná i jedinou možnost, co my víme, vnímat věci tak, jak jsou popsány. Na druhou stranu mi neuniklo, že text nepostrádá několik životem darovaných moudrostí.

Přečetl jsemse zájmem a ve formě textu i v tématu vidím již zmíněný potenciál pro další prozaickou tvorbu.




 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz