.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30       

 .: Online
Stránku si právě čte 6 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Jiří Stivín

Marek Ruznar - 2) Hudba - 25. 06. 2007 - 4506 přečtení

stivin.jpgJiří Stivín není zván filmaři ke spolupráci příliš často a nepatří tudíž ani mezi autory nejznámější. Zato v řadách českých skladatelů disponujících výrazným a silně osobitým hudebním stylem (a těch není mnoho) mu patří na poli filmové hudby  nepopiratelně jedno z předních míst.

Ano, mluvíme skutečně  o jazzmanovi Jiřím Stivínovi. O tom Jiřím Stivínovi, který je dnes jediným opravdovým hudebním showmanem v naší zemi a jedním z mála v Evropě. O Jiřím Stivínovi multiinstrumentalistovi, všestranném hudebníkovi, jenž bez mrknutí oka vytvoří hudební nástroj z lahve od coca- coly nebo z kousku novodurové trubky. A taky o tom Jiřím Stivínovi, který za svou hudbu filmovou získal již dvě nominace na Českého lva.

Jiří Stivín se narodil 23.11.1942, jako syn technického úředníka a herečky, sestra Zuzana hrála a zpívala v Divadle Na zábradlí a v Semaforu. V herecké tradici dnes pokračuje i Jiřího dcera - rovněž Zuzana. Po maturitě na gymnáziu pracoval Jiří Stivín ve Filmovém studiu Barrandov jako rekvizitář, pak studoval kameru na FAMU (1961-1965), po absolutoriu se však již věnoval jen hudbě. V dětství se poměrně bez nadšení učil hře na violu, víceméně náhodně se dostal k zobcové flétně. Uplatnil se v rockové skupině Sputnici (1962 - 1963) a byl členem činoherního souboru hudebního divadla v Karlíně. Nejvíce je znám jako jazzman, v šedesátých letech založil spolu s M. Kratochvilem soubor Jazz Q. Během ročního pobytu v Londýně (1969) studoval na Royal Academy of Music kompozici a aranžmá ve třídě J. Dankwortha. Tehdy byl i členem orchestru skladatele C. Cardewa. Po návratu domů obnovil svou činnost v Jazz Q a po čase vytvořil vlastní soubor Stivín & Co. Jazz Systém. V letech 1970 - 73 byl členem, sólistou a roku 1973 i dirigentem činoherního orchestru Národního divadla. Toto období Stívínovi umělecké činnosti mělo svůj vrchol v kritikou vysoce ceněném albu Pět ran do čepice. Další etapu jeho činnosti trvající zhruba do začátku osmdesátých let, lze charakterizovat jako vzestup do evropské a světové hudební špičky. Stivín vytvořil spolu s R. Daškem formaci System Tandem, která se s velkým uměleckým úspěchem i posluchačským ohlasem zúčastnila všech významných evropských jazzových festivalů. Stivín tehdy na sebe upoutal velkou pozornost svou až zázračnou virtuozitou a nespoutaným muzikanstvím. Díky tomu se zařadil do kontinentální špičky, což dokládají i jeho prvenství v různých hudebních soutěžích. V osmdesátých letech působil převážně jako sólista vstupující do různých projektů, ať vlastních, či cizích. Často hrává sám za doprovodu magnetofonu (např. album Zvěrokruh). Nejčastěji působil v různých malých skupinách pod vlastním vedením, organizuje různá - někdy až happeningová - vystoupení na jazzových festivalech, realizuje vlastní gramofonové projekty (velký ohlas vyvolalo zvláště dvojalbum Výlety, které bylo zařazeno mezi nejpozoruhodnější evropské jazzové projekty roku 1981.), jako host spolupracuje v řadě stálých skupin (např. Pražský big band) i formací příležitostných. Stylově se stále více projevuje jeho tendence k slučování zcela různorodých hudebních prvků a výrazně se uplatňuje vliv minimalismu. V této době také prohloubil své hudební vzdělání a vystudoval obor skladba na AMU (l977 - 80). Od roku 1985 vyučuje na pražské konzervatoři hru na zobcovou flétnu a uskutečnil řadu pedagogicky zaměřených koncertů v zahraničí (Francie, Německo, Švýcarsko). Na interpretačním poli se Stivín zaměřil jednak na provádění staré hudby, jednak na tvorbu soudobou. V první oblasti lze připomenout činnost jím vedeného souboru Collegium Quodlibet (soubor je zaměřen na středověkou, renesanční a barokní hudbu). V druhé oblasti stojí za zmínku Stivínem založená Skupina improvizace, která ke svým představením využívá principů minimalismu a také uvádění děl soudobých českých autorů (J. Klusák, M. Slavický, I. Kurz).

Poměrně rozsáhlá je Stivínova skladatelská práce v oblasti hudby pro divadlo (Městská divadla v Praze, Laterna magika, divadlo v Pardubicích, v Ostravě, Radošinské naivní divadlo), pro televizi a pro film ( zhruba sto krátkých filmů a většina celovečerních filmů režiséra Víta Olmera). Za hudbu k filmům Pevnost (1994, rež. D.Vihanová) a Bumerang (1996, rež. H.Bočan) byl nominován na Českého lva.

V jeho tvorbě převládá tendence k osobitému vyjádření, jedná se většinou o směs jazzu, folku, lidové hudby a hudby vážné. Šťastné skloubení vysoké hudební profesionality, vysoce náročných, ale zároveň posluchačsky atraktivních hudebních projevů, využití neobvyklých nástrojů i hudebních seskupení, mimořádná píle a houževnatost, virtuozita, přiměřená dávka showmanství a scénické suverenity a konečně i jakési osobnostní charisma učinily z Jiřího Stivína umělce uznávaného nejen spoluhráči a kritikou, ale i širší hudební veřejností.

stivin10.jpg

Výběr z filmografie                                                                     

Nechci nic slyšet (1978 - O. Koval) Skleněný dům (1981 - V. Olmer, s použitím hudby Ch. J. Mattesona) Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983 - V. Chytilová. Hudební spolupráce M. Kořínek). Co je vám doktore? (1984 V. Olmer) Jako jed (1985 - V. Olmer) Antonyho šance (1986 - V. Olmer) Páni Edisoni (1987 - V. Olmer) Jestřábí moudrost (1989 - V.Drha) Pevnost (1994 - D. Vihanová, s použitím hudby J. S. Bacha a A. Dvořáka) Bumerang (1996 - H. Bočan) Televizní seriál Největší z Pierotů (1990 - I. Balaďa)


Související články:
Nino Rota (16.06.2008)
Petr Skoumal (01.10.2007)
Jaroslav Ježek, Čp.8 (25.04.2007)
Angelo Michajlov (15.04.2007)
Karel Svoboda (17.01.2007)
Petr Ulrych (28.12.2006)
Jaroslav Uhlíř (16.10.2006)
Zdeněk Liška (06.10.2006)
Jerry Goldsmith (28.09.2006)
Ennio Morricone (04.09.2006)
Jan Klusák (01.05.2006)
Jaroslav Celba (20.04.2006)
Jiří Šust (14.03.2006)
Petr Hapka (08.03.2006)
Yann Tiersen (22.02.2006)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 25.06.2007 15:21:57     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - kainová (@)
Titulek:
Pěkný článek...se školou jsme jednou byli na jeho koncertě. Ještě kdysi na základce. Na to jak bývají tyhle školní akce nudné, byla tahle super. Ty jeho flétničky ze všeho možného:) A navíc je to sympatický chlapík.

Komentář ze dne: 25.06.2007 16:58:44     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Článkem autor Marek Ruznar o J.Stivínovi řekl to nejpodstatnější.Myslím,že většina z nás pana Stivína zná,ať už z tv vystoupení nebo z jeho skladeb,které byly vydány během let.
I já si pamatuji tohoto umělce z koncertu,na kterém jsem v Praze byla před lety,ale mám ještě jednu vzpomínku,která ukazuje J.Stivína jako velmi hodného a laskavého člověka s velkou láskou k dětem a k hudbě.
Kdysi jako teenager jsem měla možnost pozorovat tohoto mladého muže (tenkrát),jak tišil v restauraci uplakaného hošíka hrou na "vše možné".Tenkrát jsem nevěděla,kdo to je,až později jsem zjistila,o jak velkého umělce tenkrát šlo.Velmi si jej vážím.

Komentář ze dne: 01.10.2007 00:58:11     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Ivo-Hary (@fofr)
Titulek:
Tak a teď se autorovi omlouvám, že jsem svého času snad přehlédl nebo jinak nestihl číst tak dobrý článek o tak skvělé osobnosti, které si hluboce vážím ... Snad mi Svatá Cecílie odpustí :-)
Naštěstí mne sem poslal nejnovější článek o panu Skoumalovi, který je též vynikající (platí pro oba, Skoumala i článek).



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz