|
Jiří StivínMarek Ruznar - 2) Hudba - 25. 06. 2007 - 5444 přečtení![]() Ano, mluvíme skutečně o jazzmanovi Jiřím Stivínovi. O tom Jiřím Stivínovi, který je dnes jediným opravdovým hudebním showmanem v naší zemi a jedním z mála v Evropě. O Jiřím Stivínovi multiinstrumentalistovi, všestranném hudebníkovi, jenž bez mrknutí oka vytvoří hudební nástroj z lahve od coca- coly nebo z kousku novodurové trubky. A taky o tom Jiřím Stivínovi, který za svou hudbu filmovou získal již dvě nominace na Českého lva. Jiří Stivín se narodil 23.11.1942, jako syn technického úředníka a herečky, sestra Zuzana hrála a zpívala v Divadle Na zábradlí a v Semaforu. V herecké tradici dnes pokračuje i Jiřího dcera - rovněž Zuzana. Po maturitě na gymnáziu pracoval Jiří Stivín ve Filmovém studiu Barrandov jako rekvizitář, pak studoval kameru na FAMU (1961-1965), po absolutoriu se však již věnoval jen hudbě. V dětství se poměrně bez nadšení učil hře na violu, víceméně náhodně se dostal k zobcové flétně. Uplatnil se v rockové skupině Sputnici (1962 - 1963) a byl členem činoherního souboru hudebního divadla v Karlíně. Nejvíce je znám jako jazzman, v šedesátých letech založil spolu s M. Kratochvilem soubor Jazz Q. Během ročního pobytu v Londýně (1969) studoval na Royal Academy of Music kompozici a aranžmá ve třídě J. Dankwortha. Tehdy byl i členem orchestru skladatele C. Cardewa. Po návratu domů obnovil svou činnost v Jazz Q a po čase vytvořil vlastní soubor Stivín & Co. Jazz Systém. V letech 1970 - 73 byl členem, sólistou a roku 1973 i dirigentem činoherního orchestru Národního divadla. Toto období Stívínovi umělecké činnosti mělo svůj vrchol v kritikou vysoce ceněném albu Pět ran do čepice. Další etapu jeho činnosti trvající zhruba do začátku osmdesátých let, lze charakterizovat jako vzestup do evropské a světové hudební špičky. Stivín vytvořil spolu s R. Daškem formaci System Tandem, která se s velkým uměleckým úspěchem i posluchačským ohlasem zúčastnila všech významných evropských jazzových festivalů. Stivín tehdy na sebe upoutal velkou pozornost svou až zázračnou virtuozitou a nespoutaným muzikanstvím. Díky tomu se zařadil do kontinentální špičky, což dokládají i jeho prvenství v různých hudebních soutěžích. V osmdesátých letech působil převážně jako sólista vstupující do různých projektů, ať vlastních, či cizích. Často hrává sám za doprovodu magnetofonu (např. album Zvěrokruh). Nejčastěji působil v různých malých skupinách pod vlastním vedením, organizuje různá - někdy až happeningová - vystoupení na jazzových festivalech, realizuje vlastní gramofonové projekty (velký ohlas vyvolalo zvláště dvojalbum Výlety, které bylo zařazeno mezi nejpozoruhodnější evropské jazzové projekty roku 1981.), jako host spolupracuje v řadě stálých skupin (např. Pražský big band) i formací příležitostných. Stylově se stále více projevuje jeho tendence k slučování zcela různorodých hudebních prvků a výrazně se uplatňuje vliv minimalismu. V této době také prohloubil své hudební vzdělání a vystudoval obor skladba na AMU (l977 - 80). Od roku 1985 vyučuje na pražské konzervatoři hru na zobcovou flétnu a uskutečnil řadu pedagogicky zaměřených koncertů v zahraničí (Francie, Německo, Švýcarsko). Na interpretačním poli se Stivín zaměřil jednak na provádění staré hudby, jednak na tvorbu soudobou. V první oblasti lze připomenout činnost jím vedeného souboru Collegium Quodlibet (soubor je zaměřen na středověkou, renesanční a barokní hudbu). V druhé oblasti stojí za zmínku Stivínem založená Skupina improvizace, která ke svým představením využívá principů minimalismu a také uvádění děl soudobých českých autorů (J. Klusák, M. Slavický, I. Kurz). Poměrně rozsáhlá je Stivínova skladatelská práce v oblasti hudby pro divadlo (Městská divadla v Praze, Laterna magika, divadlo v Pardubicích, v Ostravě, Radošinské naivní divadlo), pro televizi a pro film ( zhruba sto krátkých filmů a většina celovečerních filmů režiséra Víta Olmera). Za hudbu k filmům Pevnost (1994, rež. D.Vihanová) a Bumerang (1996, rež. H.Bočan) byl nominován na Českého lva. V jeho tvorbě převládá tendence k osobitému vyjádření, jedná se většinou o směs jazzu, folku, lidové hudby a hudby vážné. Šťastné skloubení vysoké hudební profesionality, vysoce náročných, ale zároveň posluchačsky atraktivních hudebních projevů, využití neobvyklých nástrojů i hudebních seskupení, mimořádná píle a houževnatost, virtuozita, přiměřená dávka showmanství a scénické suverenity a konečně i jakési osobnostní charisma učinily z Jiřího Stivína umělce uznávaného nejen spoluhráči a kritikou, ale i širší hudební veřejností.
Výběr z filmografie Nechci nic slyšet (1978 - O. Koval) Skleněný dům (1981 - V. Olmer, s použitím hudby Ch. J. Mattesona) Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983 - V. Chytilová. Hudební spolupráce M. Kořínek). Co je vám doktore? (1984 V. Olmer) Jako jed (1985 - V. Olmer) Antonyho šance (1986 - V. Olmer) Páni Edisoni (1987 - V. Olmer) Jestřábí moudrost (1989 - V.Drha) Pevnost (1994 - D. Vihanová, s použitím hudby J. S. Bacha a A. Dvořáka) Bumerang (1996 - H. Bočan) Televizní seriál Největší z Pierotů (1990 - I. Balaďa)
Související články: Nino Rota (16.06.2008) Petr Skoumal (01.10.2007) Jaroslav Ježek, Čp.8 (25.04.2007) Angelo Michajlov (15.04.2007) Karel Svoboda (17.01.2007) Petr Ulrych (28.12.2006) Jaroslav Uhlíř (16.10.2006) Zdeněk Liška (06.10.2006) Jerry Goldsmith (28.09.2006) Ennio Morricone (04.09.2006) Jan Klusák (01.05.2006) Jaroslav Celba (20.04.2006) Jiří Šust (14.03.2006) Petr Hapka (08.03.2006) Yann Tiersen (22.02.2006) Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] ![]() ![]() Komentáře na Facebooku: Komentáře na Postřehu:
|
|
|
|
(c) Postřeh team 2001 - 2009 postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS |
|