Milá Gabrielle,
je to hodně dobré. Četl jsem to 4krát, abych odkryl tvůj tajný trumf. A jelikož se mi to nepovedlo, shledal jsem tvou báseň upřímnou. Rýmy jsou krásně zvučné, tvá slovní spojení vyznívají silně a přece nevtíravě.
Hodnotím 1.4
P.S. - v té anotaci by to chtělo název toho autorského čtení uvést velkým písmem.

No to mi doporučil Pavlík do pořadníku, ps tím autorským čtením myslím jeden drobný okamžik, který jsme měli dokonce společný, myslím, že to bylo soukromé čtení někdy mez půlnocí a jednou ráno na Slovanském náměstí :-)byla to taková soukromná akce...

No ještě abych si ho nepamatoval.

Jsem si říkala:-) ale někteří už byli hodně unavení. já když se tak dívám na ten předešlý koment, tak mi taky nějak utíkají písmenka. to bude tím, že jsme jediní, kdo pracuje nezávisle na čase:-) jsem ráda, že se ti to líbilo.

nejste jediní.. hehehe

Koukám, že Pája zase někde nebyl a zase o něco přišel.

No jak jsem ti psal v kritice, tato báseň mě zaujala myšelnkou i provedením ale protože jsem věděl, že pokud ji sem dáš, vydám ji, tak jsem si přece jen něco málo nechal

v prvních dvou verších malinko nevychází slabiky ale v celku to itak pěkně zní, což už se nedá říct o 3. a 4. tam už je to poznat to je podle formy vše :o) dál je to pro mě zcela v pořádku
a teď trochu chvály... musím pochválit za konec posledního verše, oči vyplakané do krvava je hodně dobrý obrat, je v něm kýžená síla a přest něha (mech)
takže jak jsem posílal hodnocení 2,1 to neplatí...po dalším přečtení vylepšuji na 1,9

Tady patri "vcelku" dohromady.

Histese na vas!!!

vcelku - je to příslovce nebo částice? nejsem si jistý.. Potřeboval bych si zopakovat slovní druhy. Asi spíš příslovce...

To je jedno. Vcelku by prostě mělo být vcelku, když už je to vcelku:)) Vcelku, napravo, nalevo...

Ja vim, ja vim, co myslis....

Asi je to o citu. Bud nejaky DETAIL v tom CELKU pusobi jako ....

Anebo VCELKU jako DOCELA...

Je to jen intuice cizince (cizinky).

Jinak samozrejme cestina pripousti jak prvni, tak i druhou variantu... Dle obsahu, souvislosti a zameru -)

Budu moc rada az se z nas stane server, ktery se bude vyjimat nejen kvalitou del co se tyce obsahu, ale i co se tyce formy. Proto to vse....
-)

Jo o citu, ale jak tak přemýšlím, je - dohromady se nic nestalo a - do hromady sena, například. Ale vcelku, to myslím bude pořád dohromady, protože jestli napíšu - v tom celku, jde už vlastně o něco jiného:) Nj čeština je prevít...

Možná je to mou neznalostí básnické teorie a vše je v nejlepším pořádku, ale nemůžu si pomoct, nesedí mi rytmus. Má zvláštní atmosféru, krásně tajemnou a i když mě z obratů nadchlo pouze "Duté větve předsudků a pravd lámou se pod vytrvalou snětí", jako celek na mě působí dobře. "Oči vyplakané do krvava" jsou pěkné, ale nepříliš originální, stejně tak téma můry, křídel.

nevím jestli je zrovna nejlepší přiznat neznalost básnické teorie, to je totiž dost velký problém, protože pak se ti stává to že si to čteš podle sebe a ten rytmus ti nevychází. jinak co se týče originality, zajímalo by mě, jestli existuje nějaká věta, kterou už nikdo nepoužil. Všechno se dá označit za kýč, ale zároveň se také dá říct, že nic kýčem není. Krom toho určitě nebudu vymýšlet nějaké speciality jen proto, že se to někomu zdá jako ohrané klišé.:-)

tenké jsou prosby, ano ano..

Je to hodne, hodne dobre dilo. A rozhodne nikoliv proto, ze dilim onen prozitek. Ja Ti slibuji i objektivnejsi komentar. Nicmene na tom, ze je to dobre, se nic nezmeni.

Mam jen malou vyhradu: v tomto pripade "oci zbarvene dokrvava" (dohromady).

Teda "SDILIM ONEN PROZITEK" - preklep...

no čeština - ten prevít :-D já mám s pravopisem trochu problémy, to přiznám :-D
jinak moc díky.

Tato báseň se mi líbí více než tvá poslední, kterou jsem komentoval. Pokud jde o zde diskutovaný rytmus, zdá se mi, že je vcelku v pořádku, či spíše na hraně. Když text čtu zběžně, také se mi zdá, že je těžkopádnější, ale když si ho zkouším přednést, pak mi umožňuje, či dokonce vybízí k důrazu v místech, kde se to patří.

Pokud jde o formu - vázaný verš - pak tento patří spíše k již přežitému způsobu, i volba výrazů a obrazů připomíná klasiku první poloviny minulého století. První sloka lepší druhé.

Pozitivní je, že i přes značnou obraznost je báseň dobře srozumitelná, kompozice je vzestupná, gradující. Sympatické je také, že zkoušíš zpracovávat nadčasová témata. Možná cítíš potřebu, píšeš-li o vážných věcech, použít i vážných, vzletných výrazů. Určitě časem najdeš odvahu být civilnější a nejspíše to i umíš.

Jen na dovysvětlení:

Pokud jde o formu - vázaný verš - pak tento patří spíše k již přežitému způsobu.

Nemám na mysli vázaný verš obecně, ten má stále své nezaměnitelné místo, ale formu tohoto verše v této konkrétní básni.

nebo já jsem to pochopila:-) ten straý styl tam má být úmyslně, nejen proto, že tuto dobu z hlediska tvorby obdivuju, ale líbí se mi její vyznění, protože v přehršli dnešních moderních výtvorů se podobný styl vždycky najde.:-)

Přesně tak to chápu i já ..koneckonců, řada z nás pamatuje zápasení na literu, kde předepsanou formou byl - sonet ... Tedy nijak "moderní", ale přesto věčně poutavá záležitost poetického stylu.
Já se pokusil o villonovskou baladu, zůstalo jen v půli (Villon byl tvrdý chlap, já pouze natvrdlý - autorem tohoto příměru je ale Jiří Suchy..), protože stavba je tak ukrutně náročná, že jsem ji nedokázal dodržet. Sice jsem dostal i vynadáno, že upřednostňuju svázanou formu na úkor volné invence - viz dodatek, ale bral jsem to a beru jako výzvu.
"
Ale jo, to není špatný...jen je v tom cítit to chtění...chtění něco ,,upéci" tak se vezme forma a podle návodu uplácá dort...
19.3.2007 | marsé
"

Hary, diky.

Ahoj Gabrielle!!! Musím přiznat, že se mi Můra moc líbí...
Vlastně se mi celkově líbí jak píšeš, slova který používáš a jak je spojuješ... Máš prostě svůj styl, který se mi líbí =) Ale to Ty určitě víš...

Už jsem to říkal snad mnohokrát. Jsme vykradači hrobů a najít
dnes něco originálního se dnes stává velikým problémem. Proto
využíváme různých rekvizit a svým stylem je upravujeme podle
svého gusta na patřičné úrovní, která je nám dána - tudíž tvůrčího talentu.

Báseň se mi líbila, neboť vzbuzovala tajemství a strach.
Atmosféru celého příběhu tvořila neproniknutelná temná šeď,
která ti nedává šanci uniknout z rozečteného příběhu, nedává
ti šanci happy endu, jako to u hororů často bývá. Zlo nelze
lehce porazit.

Matně si pamatuju.

Pravda, odehrávalo na přelomů dnů. Nezapomenutelné. Stáli
jsme v kruhu jak při vyvolávání ducha. 12 sudiček čtoucí
z papíru svoje věštby. Mělo to něco do sebe. Magického,
zároveň příjemného, co nás spojovalo dohromady. Někdo z
vás tam měl i modré světlo pro speleology.

Jedno z mých prvních autorských čtení.