.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Březen  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     

 .: Online
Stránku si právě čte 1 člověk.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

V co se dá ještě věřit?

Kvoka - Názory - 19. 07. 2007 - 2162 přečtení

V co se dá dnes věřit? Je svět natolik oslepený vlastním vývojem a pohodlím, že už nenajde čas věřit, nebo je v tom něco jiného? Můj osobní názor, který jak doufám, vyvolá aspoň mírnou diskusi.

Nepsala jsem to jen tak, ale jako reakci na jednom foru. 

Věřit, věřit se podle mě dá snad už jen na věci, na které nikdy nebudeme znát odpověď. Věci jako posmrtný život. V dnešní době opravdová, pevná víra snad už ani nemůže být, minimálně ne ve "vyspělých" zemích, tam je svět natolik zmanipulováván, člověk tak ovlivňován, že držet se své jediné myšlenky je téměř nemožné, vždycky tu bude někdo, kdo se bude snažit vyvracet naši víru. Aby se dalo skutečně věřit, musel by být člověk odpoután od okolí, zahloubán do vlastního světa.
Podle mě už se nedá věřit v nic, ne absolutně. Povrchově věří každý. Můžu věřit ve světový mír, ale nikdy se nezbavím opačné myšlenky, nikdy si nepřestanu pokládat otázky, jako co se stane, vždycky budu vidět to, co se děje, a to mě mé víry do jisté míry zbaví.

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 17.07.2007 13:05:23     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - markéta (@)
Titulek:
Ahoj Kvoko.
V prvé řadě jsem za tvůj článek ráda.

Téma mi příjde zajímavé, ale jsem na rozpacích ze zpracování. Je to opravdu jako příspěvek do diskuse, jako plnohodnotný článek trochu pokulhává. Chybí tomu hlava i pata, abych to tak nějak vysvětlila. Možná si měla jít trochu víc do hloubky, dát věci řád. Příjde mi jako by tvé myšlenky při psaní byly kameny v potoce a ty skákala z jednoho na druhý, aniž by ses ale dostala na druhý břeh. I stylisticky je to místy rozhárané.

I tak doufám, že se článek dočká odezvy, a že nebude tvůj poslední.

Jinak můj názor na věc. Jaksi bych už nesouhlasila s nadpisem. Vadí mi slůvko ještě. Myslíš, že před 200 lety byli lidé plní víry a vlastního přesvědčení? Můžeš namítnout, že věřili v Boha, ale všichni víme, jak to s církví bylo. Možná, že starří Slované věřili ve své pohanské bůžky, ale to proto, že pro ně byli vysvětlením světa, dějů kolem nich. Spíš bych se ptala, jestli kdy lidé vůbec v něco věřili. Pod vírou si můžeme předsstavit dvě věci. Víru v Boha a víru v nějaký jiný nehmatatelný pojem, světový mír je v tomto případě špatný příklad, protože nikdy nebyl a ani nebude. Možná by bylo i dobré zamyslet se, co to vůbec víra je. Jestli to není jen pojem, který se v nás za staletí zakořenil díky církvi a my si ho už jen přizpůsobovali k obrazu svému. Mám pocit, že se na věc díváš příliš jednostranně. Že jsme v současnosti ovlivnováni hodně věcmi, ale věř, že to byli lidé i v minulosti a kolikrát jim nic jiného než "věřit" nezbývalo.

  
Komentář ze dne: 17.07.2007 17:35:43     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Kvoka (@)
Titulek: Re:
Já jsem ten "článek" totiž zkopírovala z onoho fóra, jen jsem chtěla zkusit spolupráci s ostatními, chtěla jsem donutit k zamyšlení. A u tebe se to povedlo, sice jsem spíše doufala v další názory, než pokládání mnoha dalších otázek, ale i to je na tohle téma poměrně dobrá odpověď. Jen mi trošku vadí, že narážíš na mé úsudky ohledně víry. K tomu co jsem napsala mě donutili vlastní zkušenosti, myšlenky a domněnky, vím že semnou nikdy nikdo nemůže stoprocentně souhlasit, protože se mu v hlavě nehoní to co mě. Otázku v co se dá ještě věřit, jsem rozhodně nemyslela čistě nábožensky, ale jako víru obecně. :)

    
Komentář ze dne: 17.07.2007 20:21:44     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - markéta (@)
Titulek:
Já to chápu;) Asi každý si v nějakou svoji malou pravdu věří, stejně jako o ní může pochybovat, což je normální. Myslím že ne100% víra není na škodu, spíš k užitku. A myslím, že to tak je od počátku lidstva, že to není jen dnešní dobou, jak už jsem říkala. Uvidíme co ostatní:)

      
Komentář ze dne: 17.07.2007 20:58:10     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Kvoka (@)
Titulek: Re:
Tak to souhlasím, každý musí aspoň trošku v něco, cokoli věřit, aby byl vůbec schopen žít.

Komentář ze dne: 18.07.2007 14:34:46     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (wwhiteshadow@centrum.cz)
Titulek: Názor
Milá Kvoko ( snad to skloňuji dobře),
není lepšího úvodu mezi nás než napsat publicistický článek, který vyvolá určitou diskuzi a lidé si tě zapamatují.
Pokud jde o Názor jako článek, je to vážně spíše málo. Chtělo by to větší hloubku, větší rozsah, větší systém. Takhle bych hodnotil článek asi 3.44
Nicméně i přes pokulhávající zpracování tvého článku, tvůj Názor považuju za osobitý, logický, obhájitelný a doufám, že není první a poslední.
Můj názor na věc je asi trošku jiný:
Rozumím ti když píšeš o globální ztrátě víry skrze požadavky a konzum reálného světa, o tom, že je téměř nemožné si v dnešním světě svou víru udržet.
Ono, ale třeba já svou víru v lidi a v sebe a ve smysl každého okamžiku, v řád vesmíru, ve své pocity, v intuici, ve sny.....našel právě skrze toto fungování reálného světa. Myslím, že je to celé o tom najít svůj vztah k světu, to musí být prvním krokem...a teprve další kroky tě do toho světa začnou promítat s tvou novou identitou. Zkrátka můžeš být ten kdo nemá víru, jelikož máš oči a nechceš si nic nalhávat nebo můžeš být tím, kdo skrze zlořády světa našel svou víru...-já vím, zní to perverzně. Ale ne nadarmo se říká, že nejdříve se člověk musí zcela zničit, aby naše sám sebe. A najít se v tom pravém slova smyslu, znamená i najít svou víru.
Měj se fajn.

Komentář ze dne: 19.07.2007 12:51:15     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (koziii@seznam.cz)
Titulek:
Už když se vezme samotné slovo víra, nebo věřit, působí to velmi abstraktně. Jsem s tebou zajedno v názoru, že každý má tu svou povrchní víru, ale i to je velmi individuální, znám mnoho lidí, ktřeří nejen že věří, ale myslí si že tomu tak opravdu je, mnohdy to hraničí se zaslepeností. Myslím si, že každý znás může mít jediné dvě pevné víry a to je víra v příští den a víra ve smrt, protože to je to jediné, co máme opravdu jisté, avšak tím prvním si nejsem tolik jistí, poněvadž se to hádá se smrtí, ale když už mladý člověk večer usne je celkem jisté, že se ráno probudí. A to je právě důkaz toho, že ani jistotám se nedá věřit úplně.
Děkuji za článek, po stylistické stránce se přikláním k Markétce, chtělo by to trochu více rozvést.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz