.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30     

 .: Online
Stránku si právě čte 5 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Skoky (1): úvod

Foton - Mystery - 11. 08. 2007 - 1891 přečtení

1. část fantastické povídky. Vstupuji do neznámého domu, který mě láká, a navíc v sobě objevuji netušenou schopnost.

Šel jsem ulicí. V hlavě mě ještě pořád hřál krásný zážitek ze školního výletu, který jsem měl před týdnem. Zvláště ta slečna z nižšího ročníku, která nás doplnila. Okouzlila mě. Sice k ničemu výraznému mezi námi dvěma nedošlo, jenom jsem s ní občas nesměle prohodil pár slov, ale navždy už zůstane v mém srdci. Například když v rámci oslav města, které jsme navštívili, jsem vedle ní seděl pod zámkem a nad našimi hlavami bouchal ohňostroj, plesal jsem radostí. Skoro bych i řekl, že to není pozemská žena, ale mystická princezna. Bohyně. Působí tak na mě. Nějaký středověký myslitel by v tom asi hned viděl, že ona je převlečený posel ďáblův, který si na mě nadobro zasednul a chce mě svést do velkých neřestí. Já však nejsem zatížen středověkým myšlením (někdy jsem na to i náležitě hrdý), tak nemám takové obavy. Navíc v její přítomnosti cítím, že mi jaksi dodává pozitivní energii, rozjasňuje mou mysl, zbavuje mě smutků a trápení. Způsobem, který nedokážu pochopit, ale prostě to funguje. To je na ní to výjimečné.

S těmito myšlenkami jsem se ubíral městem, až jsem došel na ulici se spoustou domů. U jednoho z nich, který je nejvyšší ze všech, jsem měl zvláštní pocit. Jako by tam bylo něco hodně skrytého, ale čekalo to na mě, nebo aspoň já po tom toužil. Když se pořádně zadívám, na ten dům si vzpomínám, i když hodně matně. Možná to byl sen. Chvíli rozjímám a vlastně si uvědomuji, že ten můj pocit má co dočinění se slečnou z výletu. Že by tam snad bydlela... a telepaticky mně to sdělovala? Neříkám, že naprosto nevěřím na tyto parapsychické podivnosti, ale nikdy jsem s tím neměl přímou zkušenost ani jasné svědectví. Ten dům mě stále lákal. Já neměl co dělat, a tak jsem si řekl, že tam nakouknu a trochu ho prozkoumám. Hned první komplikace nastala u vstupních dveří, byly zamčené a nikde žádný zvonek. To je blbé. V zamyšlení jsem udělal pár kroků a otoček a najednou vidím, že jsem o pořádný kus dál. Co to? Zkusím to ještě jednou a bleskurychle se přemístím o dva metry doleva. No to je úžasné! Já mohu dělat dlouhé skoky víceméně v okamžiku. Nikdo si ničeho nevšimne. Pane jo, s tím by se dalo dělat věcí... A jde mě to automaticky, stačí jen pomyslet a vykročit. Avšak, funguje to jen v okolí domu, jak jsem zjistil. Zvláštní... ale tak sem to přijal a dál se zajímal o dům. Zrovna se otevřely dveře, a někdo z nich vycházel, tak jsem udělal ten svůj chvat a proklouzl dovnitř. Měl jsem štěstí, uvnitř domu byla cedulka: „Soukromé prostory a majetek. Cizím osobám vstup zakázán". Ty skoky se budou hodit.

Po vkročení do domu je zase vše normální, žádné ty lákavé pocity. Velmi mě to zmate, jako bych byl otupělý, ale přenesu se přes to. Když už jsem tu, chladně a s bystrou pozorností se vydám dál.

Předsíň je naprosto obyčejná, jako v každém jiném domě, nic zajímavého. Rozhlédnu se, a na druhém konci spatřím točité schodiště do vyšších pater. Vydám se po něm. Jdu pořád vpřed a nahoru, pravidelně stejným krokem. Točitá schodiště jsou pro mě velmi zajímavá, právě kvůli tomu, že člověk celou dobu zatáčí jen doprava, nebo, jako v tomto případě, doleva, až se mu třeba začne motat hlava. Po chvilce mám už skoro takový pocit. Jako že poloměr zatáčení se pořád zmenšuje a musím dělat ostřejší zatáčky. Avšak vidím, že schodiště je pořád stejně široké a stejně zatočené. Nějak to nechápu... Ale, půjdu dál, jsem zvědavý, kam mě to dovede. Pohledem nahoru zjišťuji, že to ještě bude chvíli trvat. Nikde žádné odbočky. Své skoky nemohu použít, není pro ně dostatečný prostor.

Související články:
Skoky (4): Ignorant (29.08.2007)
Skoky (3): průzkum domu (19.08.2007)
Skoky (2): schodiště (16.08.2007)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 09.08.2007 19:08:20     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Jakub Raida (ICQ je 213-261-633)
Titulek: komentář
Předně se nemůžu zbavit pocitu, že autor svádí s jazykem obtížný boj. "Sem" místo "jsem", to je nejspíš překlep, ale "co" v pozici vztažného zájmena mě ruší, o to víc, že o chvíli později se dočkáme archaického pořadí slov "v srdci mém" - jako by se nemohl rozhodnout, jakým stylem bude psát. Rovněž věta se středověkým myslitelem a ďáblem je chybná, chybí tam přinejmenším jedno slovo. Sdělovala komu, čemu, tedy "mně".

Co se týče příběhu, začátek mi připadal takový nucený, spolu se vstupem do domu se však stál plynulejším a více čtivým. Dokonce začala i stoupat atmosféra, když v tom díl skončil. Čili si počkám na další a uvidím, jak se to vyvrbí.

Komentář ze dne: 11.08.2007 20:09:15     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Fotone,
v podstatě souhlasím s Jakubem, kromě už uvedených češtinářských krkolomností je tam ještě pár "nedodělků".
"U jednoho z nich, který je nejvyšší ze všech, jsem měl zvláštní pocit."......nebylo by lepší " U jednoho z nich,nejvyššího ze všech, jsem měl zvláštní pocit "...nebo
"má co dočinění se slečnou "...mělo by být....."má co do činění se slečnou"....
" Velmi mě to zmate, jako bych byl otupělý, ale přenesu se přes to "....buď použij minulého času, kterým pokračuješ, s tím,že přidáš spojku ...a...tzn."Velmi mě to zmátlo a jako bych byl otupělý,ale přenesu se přes to"...nebo nech nedokonavý vid slovesa - tedy výraz " mate" a nebo dej celou větu do času minulého.
Věta "Rozhlédnu se, a na druhém konci spatřím točité schodiště do vyšších pater. se píše bez čárky před...a.,další věta:..." že člověk celou dobu zatáčí jen doprava, nebo, jako v tomto případě, doleva, až se mu třeba začne motat hlava...by měla být takto:" že člověk celou dobu zatáčí jen doprava, nebo jako v tomto případě, doleva, až se mu třeba začne motat hlava."
a ještě.....slovo "pocit"....dalo by se asi i nahradit...

  
Komentář ze dne: 11.08.2007 21:52:39     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re:
No sakryš, já se snad budu muset znovu naučit stylistiku a pravopis... Toto je asi dost nepříjemné. V dalších pokračováních se budu snažit psát nějak "korektně".
Můj velký problém je, že často mi v hlavě srší spoustu myšlenek, a tak píši ten proud, přičemž vypustím stylistickou "kontrolu". Asi bych se na to měl více zaměřit.

Komentář ze dne: 16.08.2007 12:17:01     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (@)
Titulek:
No ztotožnuji se se vším, co bylo napsáno v komentářích výše. Dodám, že autor má zvládnuté a čtivé vypravěčství. Další díly ukážou jak si stojíme.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz