rozhovorové básně mě vždy lákaly ať to je svou živostí nebo přímým aktem, který nejjednodušším způsobem zachycuje dění bez okolků
"vzrůšo" hodně nepoetický výraz - to nehodnotím kladně
celou básěn jsi vystavěla na jednoduchých slovech a právě to mi jidělá čímsi zajímavou, opravdu to není vyumělkované dílko, a když se člověk dokáže pročíst až na samé dno, najde nevšednost, jen pochybuji o tom, že většina lidí dojde až do těch míst, protože, co zaujme mě nemusí zaujmout všechny
moje hodnocení je 2,1

Jo, je o jednoduchých slovech a za vzrůšo se omlouvám...:) Jinak dík za hodnocení, jo, zní jednoduše, ale vím, že tuhloubku, co jsi tam našel, jsi najít měl, a proto jsem ráda, že se konečeně povedlo :) Uvidíme, co na ni řekou další.

Ivet,
připomíná nám to silně atmosféru textů Jáchyma Topola. Sic ta atmosféra je silně poznamenaná Vašim mládím - čili ne-tak dobře mířená, jak nám text reflektuje, a citíme tam Jáchyma, nicméně té básni příliš nevěříme. Nepůsobí důvěryhodně - Máš hezký boky, krásko...a ty rty, ochutnám - todleto vůbec nezní jako z reálné situace. Velmi nevyzrálý text, ale jakýsi základ a naděje tam je a z toho půjde, dle nás, čerpat.

co se týče námětu textu, jak jsme řekli, připomíná nám to Jáchyma se silným sklonem ku patosu - a vzrůšo nám vůbec nevadí - je tolik způsobů, kterými se dá věc vyjádřit a Pavlův termín "nepoetický výraz" zní tak trochu omezeně - myšleno neinvektivně. Poezie může mít toliko výrazů, koliko může mít autorů - čili nepočítaně, a soudit co je a co není poetické je mimo kontext. To je to samé, jako se zmiňovaným vkusem v hudbě - kvalitní báseň se prostě pozná i se sebevíce divnými výrazy, nicméně každý má v tom a tom osobní pohled - když to přirovnáme k hudbě - kvalitní a nekvalitní hudba se de facto pozná, nicméně každý má svůj vkus a tam už na kvalitě nezáleží.

S pozdravy
MněSto

ano nepoetický výraz je omezen, právě tou subjetivitou, jistou úrveň to slovo jistě má a je použitelné v řadě básní, jen nejspíš nebudu nidky jeho zastnácem i vulgarismy si do poezie cestu našly, takže bych v tom neviděl takový problém, jenže stylem jakým je rozhovorová báseň psaná se vzrůšo prostě vymyká a nehodí se
každopádně děkuji za poznámku
mějte se

Mňo... jedním slovem zajímavý počin.

Za prvé, slovo "vzrůšo" a hovorový jazyk v příme řeči mi nevadí, ba spíš naopak zautentičťuje (snad je to dobré slovo) atmosféru.

A k básni samotné, z prvních dvou veršů jsem myslel, že to bude něco s trochou válečné tématiky, a najednou to skočí do (asi ne moc úspěšného) vyznání lásky a dál ... pak jsem asi pochopil. I když nevím, stále mi možná uniká ta hlubší pointa, jak bylo zmíněno...

Nicméně, básnický obraz jako bitevní pole a boj mezi dvěma lidmi, ze kterého může něco vzejít, schvaluji.

co mě zaujalo, je grafika, modrá a červená barva jako znázornění mužského a ženského elementu, myslela jsi to tak, že? a je to tak, tyhle dva elementy spolu vzájemně soupeří, i když jim většinou jde o společné vítězství...:)

CHicquito, vsimla sis toho a pochopila naprosto sprave :) souperi spolu, ale jde jim o spolecne vitezstvi ;)