.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Srpen  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31       

 .: Online
Stránku si právě čtou 4 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Plav

Histes - Erotické - 30. 08. 2007 - 2975 přečtení

Když nevíš, kam to strčit, ve vodě se to ztratí. Ruské přísloví z knihy Jaderný odpad 100x jinak. Sepsáno pro soutěž The Story 2007 of Postřeh.


26.10.

Ten večer byly dva měsíce. Jeden falešný v jezeře. Voda i vzduch měly podzimní teplotu a bez deky by mi byla nejspíš zima. Vyrostl jsem prý jako z vody a nejspíš proto mi byla vždy blízká. Sedával jsem si tam rád. Pokaždé jsem po chvilce pozorování dění na lodích vytáhl knížku, divadelní kukátko položil vedle sebe a cítil se jako pravý intelektuál.

„Co to čteš?" nahnula se hezká holka tak, že viděla název knihy a já spatřil rovněž atraktivní čtení.
ONA: „Sbohem Armádo? To neznám. Asi dobrý, co? Znám Tě od vidění ze školy. Dělal jsi
          nějaký ten časopis, že jo."
JÁ:    „Jo, ale ten už nedělám."
ONA: „A co děláš?"
JÁ:    „Raději si čtu."
ONA: „To vidím. Já jsem naposledy četla Kamarádku pro nás dva, od Ševcoviče.  Jinak skoro
          nečtu. Teda Tvoje články v tom školním bulletinu mě často rozesmály."
JÁ:    „A co Tě nejvíc rozesmálo?"
ONA: „To, že jsi stlal postele za mentosky. Hlavně ten tvůj návod."
JÁ:    „Dělám to pořád stejně, můžu ti ustlat?"
ONA: „Myslím, že na to je trochu brzy ne," prokoukla mě.
JÁ:    „U čeho se ještě bavíš?"
ONA: „Když mi někdo napíše básničku, pak u čtení pokusu ztvárnění vší něhy a lásky.
          Umíš napsat básničku?"
JÁ:    „Umím, ale nenapíšu."
ONA: „Proč ne?"
JÁ:    „Protože až vystřízlivím, zůstane po mě důkaz, že jsem byl trapný. A navíc,
          úspěch asi má víc ten, kdo je odvážnější, ne poetik."
ONA: „Jsi odvážný?"
JÁ:    „Možná."
ONA: „Možná.. bych si mohla přisednout."
JÁ:    „Určitě."
ONA: „Mám s sebou dobrý čaj. Zatím každému chutnal. Já bývám trochu dál od MněSta,
          ale dneska mojeho fleka obsadili nějací idioti, co dojeli autem až na místo. Taky
          nesnášíš měšťáčky, kteří obsadí to nejlepší území a ještě si vezou prdel až k vodě?
          Ty, co maj buřty v kufru."
JÁ:    „Asi je lepší je mít v sobě," usmál jsem se.
ONA: „Když nejsou zkažené, tak jo. A v autě se určitě zkazí. Pepíčci uvíznou v zácpě
          a buřty se zkazí. A pak mají průjem. Ha! Prdelačka."
JÁ:    „A omyjou si dupu v našem jezeře."
ONA: „Fuj. - Hele, to je téma... To se nehodí. Už nalívám čaj. Už ticho."
JÁ:    „Jé, se skořicí..."
ONA: „Ticho přeci!"
JÁ:    „Snad jsem toho tolik neřekl."
ONA: „Kruci! Jsem se polela. A můžeš za to. Mě do nalívání nikdy nikdo nekecal."
JÁ:    „Sluší ti to," řekl jsem nadšeně.
ONA: „Tomu říkám abstrakce ve vlastním klíně. Sakra.. nemáš kapesník?"
JÁ:    „Rád bych, ale nemám. Senou rýmu jsem posekal už na základce. Naštěstí,
          takže vojenský šnoptychl už po ruce nemám."
ONA: „Musím si to jít domů vypucovat, nebo budu mít flek natrvalo. Sejdeme se zítra?"
JÁ:     „A nemůžeš si je umýt v jezeře?"
ONA:  „To bych si je musela vyslíct. A nic pod tím nemám."
JÁ:     „To nevadí."
ONA: „Ale mě jo. Já se před tebou vyslíkat nebudu."
JÁ:    „Fakt ne?"
ONA: „Fakt ne."
JÁ:    „Tak dobře no. A já se tak těšil, že tě konečně poznám až na holou kůži.
          Neva. Mám alternativu."
ONA: „Jakou?"
JÁ:    „Chceš ukázat?"
ONA: „Ukaž."
JÁ:    „Ale to se musíš postavit. Abys to líp viděla. A teď se otoč, je to hrozně sprostý."
ONA: „Tak mám to vidět, nebo si můžu zase sednout?"
JÁ:    „Prosím, otoč se."
ONA: „Tak jo."

Chvíli jsem zamrznul v pohledu. Asi to ani jinak nešlo. Měla hezké zelené šaty. Teda na ní byly hezké. Vítr od jezera jí rozplétal vlasy a já když ji chvíli pozoroval, říkal si, jak vypadá rozkošně a byl na sebe hrdý, že se otočila. Stála tváří vstříc jezeru, na jeho okraji. Váhal jsem, jestli ji mám shodit.

ONA: „Ty jsi fakt pako!"
JÁ:    „Chtěla jsi přece vědět, jestli jsem odvážný. A abstrakce je pryč, ne?"
ONA: „Ne, chtěla jsem jen vidět alternativu. Ne cítit.. A nemachruj, že umíš stojku ve
          vodě. Tu bych zvládla taky."
JÁ:    „Tak se předveď."
ONA: „Kolikrát Ti mám opakovat, že mám jen tyhle šaty."
JÁ:    „Ty nedáš tu stojku?"
ONA: „Ty seš fakt dotěrnej. Se otoč teď ty a udělám ji."
JÁ:    „Dobře. Můžeš."
-
ONA: „Stejně mě nenamluvíš, že ses nekoukal."
JÁ:    „Jak jinak bych zjistil, že ji umíš?"
ONA: „Héj!" Smích přebil hru na uraženou.
         „Tak mi alespoň pověz, jestli to stálo za to."
JÁ:    „Jo, bylo to super, moc se mi líbíš i zespoda."
ONA: „Ty dobytku jeden perverzní. Už jdu ven, voda je příšerně studená."
JÁ:    „Mokrý šaty ti sluší ze všech nejvíc!"
ONA: „Nečum. - Taková zima. Ještěže mám čaj."
JÁ:    „A já?"
ONA: „Ty nic. Tobě už v životě nic nedám."
JÁ:    „ A já tobě?"
ONA: „Ty se klidně porozdávej."
JÁ:    „Budu! Můžu ti dát pusu?"
ONA: „Ne. - Sejdeme se zítra. Nechci být kvůli Tebe nachlazená. Dopiju čaj a chvátám domů."

Jestli bude jednou moje, tak jí koupím nové šaty. Aby ji nemrzela abstrakce v klíně. A na záda bych přilepil cedulku: Don't touch, that's main. --- Ty jsi fakt pako!!

***

27.10.

Tu noc byly dva měsíce. Jeden falešný v jezeře. Dvě holky, nevím, kolik falešných. Voda i vzduch měly podzimní teplotu a bez deky by mi byla nejspíš zima. Z hospody se s větrovými závějemi nesla falešná hudba opilých muzikantů a nám voněl skořicový čaj. Teda nám a jednomu slizounovi, prý jejímu kamarádovi.

„Dáš si?" zeptala se mě. Vůně jejího čaje byla sladká, byl jsem po něm posedlý a ona ho musela mít úplně všude. Byl jsem posedlý. A pořád mě vyskakovala myšlenka na cedulku „Nešahat", jako vlezlý slogan na Kofolu.
„Když ji miluješ, není co řešit," byl jsem trapně propagační. Nemůžu si to odpustit, když ten drink vymysleli v mém rodišti.
„Nene, žádná Kofola, teď je tady můj čaj. Herbata po arabsku," usmála se.
„Jé, to je jedno, důležité je, kdo to podává. Bude to skvělé. A třeba zase skončíme v jezeře," zavzpomínal jsem.

Můj úsměv rychle přehlušil hlas dnešního hosta.
ON:   „Já si dám. Když jsem byl na Nilu, pily se tam právě takové čaje a soudě podle vůně,
          ten tvůj se povedl," ušklíbl se Peter Czięsci.
Přesedl si tak, že jsem na ni vůbec neviděl.
ONA: „Děkuji - úsměv - povídej ještě o Nilu," vybídla.
No ty jsi king, pomyslel jsem si.
ON:   „Všude pijí Tvůj čaj a obdivují..."
„TEBE!" vykřikl jsem.
Podívali se na mě jako na největšího retarda. Otočil jsem se k jezerním odrazům. To si hned druhý den musela dotáhnout konkurenci? Kretén.

 ...Taky bych chtěla plout po Nilu. Vidět lidi, jejich život. Pyramidy, sfingu. Chrámy. Taky bych chtěla nemít ráda křesťany za to, že zničili starověké malby. Peter Czięsci, vyprávěj ještě ...

Peter otevřel lahev a zvolal: „Na další osvobození! Dáš si i ty?" otočil se ke mně, "Dokaž, že nejsi žádná srágorka!"

„Nechci," odsekl jsem.
Houby osvobození. Chceš ji ožrat, jen se přiznej.
ON:   „Když nechce, tak nechce. Alespoň je víc pro nás dva."
ONA: „Jsme jen my a noc."
ON:   „Co si s ní počneme?"
ONA: „Nevím." úsměv.
ON:   „Pijme!"

Trochu jsem přemýšlel, jestli jsem my i já. Jestli je to i moje noc.
Moje jsou nejspíš jen odrazy.
- Nezapomeň si vyyčistit zuby. Ať o tebe má nějaká zájem.
- Počkej, v tomhle nemůžeš chodit. Koupím ti nové kalhoty. Ať jsi taky trochu fešák.
Jen mi nikdo nekoupil chlast. Abych to měl snazší. Ale kdo ví, třeba stačí mít moderní dioptrické brýle a místo Hemingwaye číst aktuální dění na burze. A každým slovem dávat najevo, Já Tě, holčičko, ještě naučím věcí. Já tě vyvedu z téhle nudné díry. Kočičko. - Kretén.. 

ONA: „Nestyď se, tak si taky dej. No ták, co bys chtěl. Splním Ti jedno přání,
          když si dáš s námi. Bude Ti potom dobře." Chlácholila mě.
JÁ:    „Moje přání jsi ty."
ONA: „Tak se s námi napij."
Nechtělo se mi pít ze stejné lahve, do které naslintal ON. Nechtělo se mi vůbec pít něco, co nabízel ON.

Koukl jsem se na hodinky, zapnul jsem podsvícení a zjistil blížící se půl noc. Bude 28.10. Dám přednost své vlasti.
JÁ:    „Teď nemohu. Bude půlnoc. Je čas na státní hymnu."
A vyžerte si to. Budu zpívat širému kraji.
„Kdé domov můj..."
ON:   „Ten nepotřebuje pít, je jak doga už teď."
Na to nešlo jinak, než zareagovat.
JÁ:    „Petře!, vy pohrdáte znakem naší státnosti? O Nilu žvástat, ale Čechy neuctít?
          V hymně je jediné místo pro zaznění činelů, schválně, jestli se strefíte.
         - A to je ta krásná země, země česká, domov můj!"
ON:   „Tak, snad už jsi se vyblbnul. Jak malé děcko," konstatoval Petr.
Idiote, ty ještě plandáš na pupeční šňuře.
ONA: „Hele, myslím, že teď už můžeš," nalila skleničku, „- no za tak málo přeci nestojím,
          dej si ještě."
JÁ:    „To už stačí."
ONA: „Ajaj, už asi nemůže," koukla na Petra, „že by přeci jen srágorka?"
Pokračovala v té pitomé hře.
ONA: „Petře, udělej odhad."
ON:   „To je drahá kost, kamaráde. To budou ještě dvě skleničky a přeplavat na ostrov."
JÁ:    „Nechci už žádné skleničky."
Vysvětluj opilému...
Chytla mě rychle ruce a přilehla ke trávě. Nebránil jsem se, když to bylo od ní. Vždyť tak blízko jsem ji u sebe ještě neměl.
ONA: „Podej mi tu lahev," zavolala Petra. Pilně asistoval.
Vzala ji a ještě pevněji se na mě přitiskla. Otáčela víčkem. Slyšel jsem to tření plechu o sklo. Cítil její dech. Tušil jsem, co chce podniknout. Nedělal jsem nic. V tu chvíli se mi zase moc líbila, když na mě ležela. 

Otočila láhev a nacpala mi ji do pusy. Vzrušovalo ji to. Sadistka jedna malá, pomyslel jsem si.
ONA: „Koukej, jak pěkně bumbá. To jsem ale drahá. I tak mě chce. Šup, až do dna. Hodný."
Byla tak nádherně dravá. A byl jsem v jejím zájmu. Podřídil jsem se. Slízla, co mi steklo po tváři a byla si stoprocentně jistá, že se mi to líbí. Věděla, že má nade mnou zvláštní moc a to ji jen podpořilo její nejskrytější fantasii. Já jsem nemohl dělat téměř nic. Stále mě pevně držela a já více a více vnímal meziplanetárně. To množství alkoholu se začalo projevovat. A ne jenom na mě.
„Teď už jsi moje," řekl jsem s lehkostí, když dokonala své dílo.
ONA: „Myslím, že jsi to ty, kdo se nechal přeprat. Ty se mě ani netkneš. Poslední úkol Tě stále čeká.
Chvíli jsem ještě cítil její dech. Pak vstanula a podala mi ruku. Chytila mě zezadu kolem pasu. Zahlídl jsem žárlivého Petra a naposledy jsem na něj hodil ksicht. Při všem chlastu musel stát za to. 

„Plav!"
Její objetí mě poslalo na vodu. Padal jsem za falešnou holkou a měsícem. 

Koukám se kolem. Vidím jen rozostřený měsíc. Jen jeden a žádný druhý. Vzduch nevábí leskem a deformací skutečnosti. Je docela obyčejný. A toho obyčeje se ne a ne dohrabat.. Mám nějak těžké končetiny. Asi jsem fakt opilý. Zvláštní. Myslím vcelku normálně, ale hýbat se neumím...

Poslední výdech. Dopadám na dno. Sleduji, jak je fajn se nehýbat a snít, že ji zase uvidím v mokrých šatech. Že pro mě starostlivě skočí a řekne, byl jsi odvážný.

 ***

Když se poprvé nadechl vody, věděl... chci TEBE. Ale nezůstal důkaz. Nechtěl být trapný.

ON:   „Pojď ke mně, ukážu Ti, jak se milují Arabi."
ONA: „Ale co on?"
ON:   „Myslím, že utekl po břehu, nedokázal si připustit prohru."
ONA: „Aha. Tak dobře. Pojďte, pane Czięsci... No honem, nebo na Vás použiji symboly české státnosti!"
ON:   „Klidně, já se přidám. Kde je ta krásná pánev, domov můj?"
ONA: „V kraji ústecko-komunistickém, dravče."

 

 


Související články:
The Story 2007 - Vyhlášení vítězů (17.09.2007)
Zrádná mysl (06.09.2007)
Nazvou to štěstí, shoda, Osud snad (04.09.2007)
Tento čtvrtek (04.09.2007)
Šampaňské po ránu (03.09.2007)
Spi, děťátko, spi (01.09.2007)
Přeskočiště (28.08.2007)
The Story 2007 (16.07.2007)
The Story 2006 - Vyhlášení vítězů (29.08.2006)
Převozník (15.08.2006)
Poslední úsměv (15.08.2006)
Rozhovor se "sí - aj - sím" (14.08.2006)
Za dveřmi (13.08.2006)
Vodní svět (11.08.2006)
Zpívej (10.08.2006)
Hadrová panenka (07.08.2006)
Kde stačí věřit (06.08.2006)
The Story 2006 (16.07.2006)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 29.08.2007 23:24:48     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Milan Záleský (editor@postreh.com)
Titulek: Pěkné
Rozhodl jsem se teď obětovat ještě trochu času na přečtení jedné z povídek The Story 2007 provázené nezaměnitelným Richardovým rukopisem a určitě to nebylo na škodu. Je to pěkné, četlo se mi to dobře a o tom, že některé oběti jsou téměř zbytečné, by mohl vyprávět své i Oscar Wilde. Život bohužel není jen takový, jak si ho představují filmaři z Hollywoodu...

  
Komentář ze dne: 29.08.2007 23:28:46     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re: Pěkné
Ahoj Milane, Tvůj komentář mě potěšil. Jsi první zpětná vazba k dílu, které jsem sem vkládal s největší nejistotou, jestli vůbec něco řekne. Podobu jsem pětkrát zcela předělal a strávil nad tím víc jak 12 hodin. Nikdy jsem na povídce nepracoval, vždy jsem je jen napsal a byly.. No ale už mi to jaksi samo od ruky nejde jako dřív.

Komentář ze dne: 30.08.2007 10:19:37     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Tangerine] - Black Tangerine (malaBaruska@seznam.cz)
Titulek: názor od černé mandarinky
Myslím, že celkem zajímavý příběh. Ono se tohle děje hrozně často, přes to je to psané nevšedně..prostě jak už bylo řečeno, Tvým rukopisem. Možná jsem se občas ztrácela v ději, ale to nemuzu říct, čí je to chybou... jestli tvou a nebo mojí občasnou neschopností udržet pozornost a nesnít při čtení.
Jinak..pěkné...

Komentář ze dne: 30.08.2007 10:41:36     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek:
Vitam druheho souteziciho!

Komentář ze dne: 30.08.2007 21:09:04     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - ginta (@)
Titulek: líbí
:)fajné, četlo se to dobře, ahoj

  
Komentář ze dne: 30.08.2007 23:44:23     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re: líbí
Posílám pozdrav na ostrov a děkuji za reakci!

Komentář ze dne: 30.08.2007 23:15:55     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Tvá povídka se mi moc líbí. Souhlasím s tím, že je napsána nevšedním způsobem. Četla se mi moc dobře. Je taková "Šrámkovská".

Komentář ze dne: 31.08.2007 18:01:07     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek:
Jedním slovem super povídka. Četla se mi velmi lehce, nenáročně, a autenticky na mě dýchala opravdovými prožitky a zkušenostmi.

  
Komentář ze dne: 31.08.2007 18:32:41     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re:
Prostě, poznávám v tom život sám. Dost jsem si oblíbil hlavního hrdinu, jeho "metody", povahu, i ty totální zvraty.

Komentář ze dne: 06.09.2007 12:05:54     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek:
Zadam vsechny ctenare o komentare (co nejvic) komentaru k soureznim povidkam. Domnivam se, ze muzete nam, porotcum, pomoci objevit, vsimnout si neceho, co by nam jinak uniklo.
Dekuji.
Tanicka - GreenEyes

Komentář ze dne: 06.09.2007 13:29:13     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - markéta (@)
Titulek: Re: Re: Re:
Je to velmi zajímavě a čtivě napsáno! Máš svůj vypravěčský styl, nedá se ti upřít, zatímco povídky jiných autorů by se mohly vyměnit a snad by to ani nikdo nepoznal. To hodnotím jako velké pozitivum. Nakolik je to reálné a ze života, nevím, nejsem si tím tak jistá. Některé dialogy, závěr ... ale to už je asi na každém z nás že.

Komentář ze dne: 06.09.2007 15:10:24     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Zbynek (levektekadruza@upol.info)
Titulek:
poslouchate nekdo bratry ebeny?
"neni to spatny ale chce to zkratit"
nektere dialogy, o trosicku.
prilis mnoho informaci na to, ze je to jen povidka. Tim, ze je tak realisticka (ve smyslu uveritelna), je ponekud mene prehledna a ctitelna, nez kdyby byla o par odstavcu kratsi.

ale jinak mas skvely styl, mc se mi libi ty styly formatovani apod.
+ mam narozeniny 26.10

Komentář ze dne: 07.09.2007 18:16:00     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Jakub Raida (porotce) (ICQ je 213-261-633)
Titulek: Hodnocení soutěžní povídky
HODNOCENÁ KRITÉRIA

Hodnotil jsem povídky podle sedmi různých kritérií: stylistiky, gramatiky, originality, dodržení soutěžního tématu, atmosféry, realističnosti (=uvěřitelnosti) a na závěr podle osobního dojmu. Výsledné body se odtajní až při vyhlášení, proto nyní jen slovní hodnocení díla.

STYLISTIKA

Je zřejmé, že autor si zde skutečně vyhrál s každou větou. Nejvíce zřetelné je to především na počátku, později se zdá, že mu trochu docházela energie, i když vysoký standart je udržen víceménně po celou dobu povídky.

ČEŠTINA

Opravdu jsem našel velmi málo chyb, což oceňuji. K tomu už není co dodat.

ORIGINALITA

Samotný námět se sice zpočátku příliš originálním nejeví, ale nakonec poměrně příjemně překvapí neohraností. Stylistika je rovněž zajímavě hravá a experimentální.

DODRŽENÍ TÉMATU

Nalijme si čistého vína, nedočkali jsme se téměř žádné erotiky. Máme zde na druhou stranu introspekci vypravěče, kterou můžeme s přivřeným okem považovat za slušné psychologické drama. To se však mělo zase vázat na konflikt rodič / dítě.

ATMOSFÉRA

Zpočátku jsem něco takového téměř nenalézal, avšak konec dobrý, všechno dobré - chvílemi, jako bych cítil vůni horkého čaje.

REALISTIČNOST

Zde odvedl autor bravurní práci, neboť tyto dialogy si dokáži představit naprosto živě - dobře vystihnuté jak lidé skutečně mluví, myslí a chovají se.

SUBJEKTIVNÍ

Bylo to pro mě zajímavé, živé, plynulé a i když jsem se zpočátku lehce ztrácel, co se to vlastně děje, nakonec ve mně zbyl z povídky dobrý pocit. Nic na co bych si za pár měsíců vzpomněl, ale prostě… …dobrý pocit.

Komentář ze dne: 11.09.2007 21:26:09     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard Schötz - risik (risik@volny.cz)
Titulek:
Výborně. Opět skvělé, dobrým výrazivem nacpané počteníčko. Krásná přirovnání, obyčejná a přitom poetická (Toho dne byly dva měsíce pravý a falešný, falešná holka coby odraz ve vodě, jak prosté a přitom nádherné). Miluji takový cit pro drobné detaily, které dělají život životem. Nemusí být úplně podstatné, není to nic bez čeho by se člověk neobešel, ale kdo nenajde, má život kouzelnější, krásnější a o moc bohatší. Líbí se mi velká autentičnost. Jako by to opravdu bylo prožité, jako by to autor prožil těsně před tím, než to dal na papír. Je jedno jestli tomu tak opravdu bylo.
Další velké nadšení je ve mně z dialogů – skvěle zvládnutých dialogů. Jsem taky téhož názoru, že to nejpodstatnější se stane v dialogu, tak je dobré, když to někdo dokáže tak skvěle nasázet na papír, větičky, které by ani nemuseli být označené „Ona“ a „On“, protože to všechno tak nádherně šlape, až by člověk řekl, že to „swinguje“. Přirozená slova, zasazená do přirozených vět, člověk má dojem, že v uších ten dialog slyší, když to čte a tak to má být.
Podrobnější hodnocení - rozbor
Dodržení tématu – chvalitebné
tohle je jediné místečko, kde bych byl obezřetnější v přidělené bodů. Ne že by to dílku vadilo, naopak, já velmi oceňuji, že to není mělká erotickou činností nacpaná věc, která má tak maximálně vzrušit. Takže moc se mi líbí, že tohle má vyšší a hlubší smysl, ale musím prostě zohlednit, že to erotická povídka ve své podstatě není. Je to hodně o namlouvání, o pocitech, o vznikající lásce (zaplať pámbu za to) Je to méně o svlékání, milování (taky zaplať pámbu) jenomže to prostě musím, když chci být nezaujatý a spravedlivý brát v potaz, i když je to věc, která tomu spíš pomohla. Ale zadání je zadání.
Kultura řeči a výrazových prostředků – velmi dobré
Ano, těžko cokoliv dodávat. Jazyk současný, plný hovorových slov, přitom kulturní. Jer vidět, že autor má rozhled.
Celistvost ̵

Komentář ze dne: 11.09.2007 21:27:22     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard Schötz - risik (risik@volny.cz)
Titulek:
jako ta swingová písnička, od začátku do konve v lehce štěbetavém rytmu a za to chválím.
Čtivost – velmi dobrá
Ano, je to opravdu hodně čtivé. Tím jak je to psané současným hovorovým jazykem, tím, jak tam není nechané místo pro popis ani prostředí, ani postav. Takže to všechno hodně chválím. Dialog je tady povýšen na posvátnou úroveň kornetového sóla (mimochodem kornet jako sólový nástroj miluji) a stejně tak šlape. Nekompromisně až drze si to bez velkých kudrlin šněruje k pointě. Skvělé, našlápnuté nápady a rytmem.
Dodržení zvoleného žánru- velmi dobré
Autor se nikde neztrácel, udržel jak rytmus, tak napětí, a žánrově je to čisté, i když jak už jsem výše napsal, nemyslím si, že by až tak striktně dodržel bariéru erotické povídky.

Závěr
Skvělá povídka, živá, žijící a současná. Je plná děje, života, je plná prožitku a hlavně se nám jej autor nebojí sdělit. On se nebabrá ve vztazích, on nám dává vyšší nadhled a klade si vyšší cíl, než nám sdělit, že seznamování a láska pro jejich generaci je v dnešním světě dost náročná věc. Naopak. Sděluje nám čisté a poetické pravdy svojí doby, nechává úžasný a trvalý otisk, protože svoje pravdy má každá generace a doba a je nádherné, když někdo dokáže zanechat takový skvělý, trvalý otisk, kousku nálady a atmosféry pro další generace. Byl jsem nadšený od začátku do konce, každým slovem.

  
Komentář ze dne: 11.09.2007 22:04:19     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re:
A mně toto hodnocení vyrazilo dech. Nejen kvůli tomu, že pro mě bylo pozitivní, ale také tím, jak poctivě a výborně Risik zvládl vytvořit hodnocení. Jako od profesora ověštěného tituly. Smekám.

Komentář ze dne: 13.09.2007 20:37:17     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek:
Coz, moje hodnoceni jsou na svete:

Hodnotila jsem tez dle nekolika hledisek, a to:
a) zda dilo splnuje kriteria zadaneho zanru a tematu,
b) originalitu nametu, napadu,
c) kompozici, vypravecske schopnosti autora (plynulost, slovni zasobu neboli bohatost jazyka, napinavost, duveryhosnost pribehu ),
d) pointu, spad, rozuzleni, popr. pouceni,
e) stylistiku, gramatiku,
f) dalsi zvlastnosti dila, vcetne osobniho dojmu.

Budu nemilosrdna vuci vsem autorum. Jedna se o soutezni dila, takze latka by mela byt nastavena hodne vysoko...

K tomuto dilu:
To nejlepsi na konec -).

Zcela vyjimecne nebudu rozebirat dilo dle jednotlivych bodu - bylo by to jako rouhani.

Nejdriv vyjmenuji to, co jsem obdivovala. Pak, na zaver, drobne chybicky.

Povidka ziskava svoji celistvosti, dejem, v nemz v podstate neni zadne zvlastni vyumelkovane napeti, nicmene je napinavy do posledniho slovicka. Ocenuji uprimnost vypovedi a nadhled na sebe sama: "Pokaždé jsem po chvilce pozorování dění na lodích vytáhl knížku, divadelní kukátko položil vedle sebe a cítil se jako pravý intelektuál." -)
Osobitost, autenticnost verbalnich projevu hrdinu dovoluje dokreslit jejich "profil" a vytribene charaktery, ktere se navic tribi v pribehu deje.
Atmosfera.... Ja nemam slov. Je nastinena tak nenasilne, ale zaroven nesmirne skvele,ze clovek citi vuni vzduchu, teplotu vody a doteky hrdinu...
Ocenuji puvab deje. Fascinuje nadherne nacrtnuti, nezny naznak erotickych prozitku dustojnych -nactiletych...
Povidka - a to je opravdu povidka - evokuje pocity, vzpominky a to nejlepsi v nas. Neni zaportebi zadnych vysvetleni... Zadny odstup, zadna bariera mezi hrdinami a ctenarem, zadne nasili...

Je to krasna, skvela a vubec nejlepsi povidka.

Vyhrady: "senna" rymy (dve "s) - nikoliv od slova "sen", nybrz "seno".
Dve carky.


Komentář ze dne: 13.09.2007 20:47:01     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek:
Malem jsem sebou prastila pri cteni:

"Trochu jsem přemýšlel, jestli jsem my i já. Jestli je to i moje noc.
Moje jsou nejspíš jen odrazy.
- Nezapomeň si vyyčistit zuby. Ať o tebe má nějaká zájem.
- Počkej, v tomhle nemůžeš chodit. Koupím ti nové kalhoty. Ať jsi taky trochu fešák.
Jen mi nikdo nekoupil chlast. Abych to měl snazší. Ale kdo ví, třeba stačí mít moderní dioptrické brýle a místo Hemingwaye číst aktuální dění na burze. A každým slovem dávat najevo, Já Tě, holčičko, ještě naučím věcí. Já tě vyvedu z téhle nudné díry. Kočičko."

"Koukl jsem se na hodinky, zapnul jsem podsvícení a zjistil blížící se půl noc. Bude 28.10. Dám přednost své vlasti.
JÁ: „Teď nemohu. Bude půlnoc. Je čas na státní hymnu."
A vyžerte si to. Budu zpívat širému kraji.
„Kdé domov můj..."
ON: „Ten nepotřebuje pít, je jak doga už teď."
Na to nešlo jinak, než zareagovat.
JÁ: „Petře!, vy pohrdáte znakem naší státnosti? O Nilu žvástat, ale Čechy neuctít?
V hymně je jediné místo pro zaznění činelů, schválně, jestli se strefíte.
- A to je ta krásná země, země česká, domov můj!""

A pak ty pasaze: "Ten večer byly dva měsíce. Jeden falešný v jezeře" - "Vidím jen rpzostřený měsíc. Je jeden a žádný druhý"... Nemam slov...

Nejlepsi povidka souteze.

P.S. Chtela jsem strhnout 0,1 bodu kvuli "senne" ryme, carkam a take protoze jsem chtela, aby hlavni hrdina zustal nazivu... Nestrhla jsem: osud hrdiny je volbou autora. A pokud bych mela vsem autorum strhavat desetinu bodu za kazdou carku (o hrubkach nemluvim a na horsi vady radeji ani nevzpominam,) pak by mnoho z nich odeslo s velkym munusem.

Pochutnala jsem si. Blahopreji.

  
Komentář ze dne: 13.09.2007 21:25:55     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re:
Děkuji za další hodnocení, které mne moc potěšilo. :)

Komentář ze dne: 15.09.2007 07:32:32     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Krtica] - Jana Vyležíková (krtica.N@seznam.cz)
Titulek: jo
Povídka stavěná především na dialogu a myšlenkovém monologu hlavní postavy. Přesto zajímavě čtivá, proložena poetickými pasážemi. Jen splnění zadání, tak jaksi napůl. Přiznám se, že po dočtení jsem chvíli seděla a zírala do prázdna...
No rozhodování velice těžké...

Komentář ze dne: 15.09.2007 21:08:29     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (@)
Titulek: Hodnocení
- "ten, kdo je odvážnější, ne poetik--", lépe by znělo - poeta.
- "Mě do nalívání nikdy nikdo nekecal"
- "Nechci být kvůli Tebe nachlazená"

Dobrá povídka, rád jsem si ji přečetl. Je vtipná, intuitivní, čtivá, svérázná, i když ne zrovna moc erotická jak káže zadání.
Povídka je z větší části tvořená přímou řečí, nicméně plynulost i celistvost byla dodržena. Líbí se mi i celková kompozice a rozdělení textu.
Dialogy vyznívají velmi živě a reálně. A vypravěč s nimi umí bravurně nakládat - sděluje nám skrze ně, co se děje navenek i co se děje uvnitř.
Svým pojetím je povídka zpracována osobitě a originálně, svým sdělením a obsahem ovšem moc nápaditá není.
S povídkou to vidím pozitivně.

  
Komentář ze dne: 15.09.2007 22:18:09     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re: Hodnocení
Mně - uznávám,
Tebe - tuto výtku neuznávám.

Správně, Tobě, ovšem já nežiji ve Zlíně a holka byla se mnou, jakožto se Slezanem. Většina Ti tady řekne "kvůli tebe". Nevím, jak se to praktikuje v jiných částech země, ovšem v přímé řeči můžu (pardon, že jsem nenapsal mohu) říct klidně "Rožni ty troubo!" a nikdo mi to nebude vyčítat. Hodnocení vnímám oproti Risikovi jako odbyté, ačkoli popisuje mé vlastní pocity po dočtení díla.


    
Komentář ze dne: 15.09.2007 23:36:14     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (@)
Titulek: Re: Re: Hodnocení
"Hodnocení vnímám oproti Risikovi jako odbyté"
Hm, každý už to s tím poděkováním vidíme asi trochu jinak. Jinak rádo se stalo.

      
Komentář ze dne: 15.09.2007 23:37:58     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re: Re: Re: Hodnocení
Právě jsem se bavil s Harrym o tomto komentáři a nečekal jsem, že co dopovím, jakým stylem bude následovat reakce, tak se hned i stane..

Komentář ze dne: 18.09.2007 20:10:33     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - psychopatka (@)
Titulek:
taky líbila :-)

  
Komentář ze dne: 18.09.2007 22:49:41     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Psychopatka (@)
Titulek: Re:
:)



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz