Těch enterů zas je...

:))

Nemůžu si pomoct a komentář stejně napíši.

Básně mě zaujaly tím, jak se orientují vždy na jednu určitou vlastnost daného objektu a tu popisují, tím však spokojenost bohužel končí. Po stránce jazykové jsem se žádných zázraků nedočkal a celkově mi dílo přijde jako plné komplikovaných figur ve vyprávění, přesto chudé jazykem. Zvlášť část pranostiky mi přijde jako do zbytku nepasující a hodně nepovedená. Nevím, nakolik to maminka a prarodiče ocení, snad jim to udělá radost, i když u podobného věnování bych čekal mnohem jednodušší výstavbu a více prostých motivů.

Jakube, dík za komentář. Doporučujeme Vám nastudovat si tvorbu Karla Šiktance, Víta Slívy a Petra Hrušky ( kouskem i pana Stohra) - pomůžou Vám k pochopení vystavění básní, respektive figur. My využíváme vždy básnických prostředků dle situace. Občas využijeme eufonii, občas jednoduché metafory a občas básní situaci jednoduše a nekomplikovaně sdělíme - tak jako tady, s přídavkem právě asociačních momentů jako gradaci našich vzpomínek. Co se týče aforismu, nám se zdá býti dobrým navázáním na první strofu, ergo člověk při tom musí povolit uzdu přemýšlení volně navazujících asociací, čímž rozhodně nechceme říct, že nepřemýšlíte, alébrž, že máte brát text z větší perspektivy. Nicméně opravdu doporučujeme si přečíst alespon po jedné sbírce výše jmenovaných.
My bychom nedávali nikde slabé texty, protože si už jsme vědomi jejich kvalitou, jakkoli to zní arogantně - je to pravda.

Zdravíme.

už dávno jsem zjistil, že málokterou báseň si stačí přečíst jen jednou. Tyto dvě jsem musel číst mnohokrát, než jsem se jim dostal až do morku kostí, ale stálo to za to
jak se mi na začátku nepozdávaly, tak teď je hodnotím jako skvělé a hlavně báseň mamince, ať to zní jeko sebevětší kýč, je opravdu od srdce:)

co mě trochu zklamalo, je prohlášení autorů, že ví, že jejich dílo je dobré. Ani u prózy (která se dá hodnotit poměrně objektivně) bych se neodvážil tvrdit, že jsem napsal opravdu dobré dílo, natožpak u poezie. Ačkoli jste napsali, že že nejste nabubřelí, vyznívá to tak

nicméně neumenšuje zážitek

Ono to je pro mnoho lidí téma, které neradi vidí, nicméně proč si to rovnou neříct? Kdybychom my osobně svým dílům nevěřili, tak je nepublikujeme. Soustavně do nich rýpáme a přetváříme je, až se může snadno stát, že nynější verze textu je významově naprosto jiná, nežli původní podklad. Máme už něco načteno a probráno mnoho teoretických poznatků na to, abychom moli obhájit báseň. Nicméně na tom není nic arogantního, když říkáme, že jsme si vědomi kvality naší básně. Jsme perfekcionista a když kupříkladu napíšeme prozu na cca 10 stran a nelíbí se nám po pár přečteních, tak ji s klidným svědomím vymažeme . to samé s poezií. perfekcionismus je autorský minus, protože vás to nutí neustále pilovat různé drobnosti, ač pro mnoho lidí nepodstatné.

Jednou jsme měli debatu ohledně právě tohoto "problému" a bylo v diskuzi, několika lidí, řečeno, že člověk s dobrým míněním o své tvorbě by sám o sobě nenapsal, že jeho tvůrčí práce je jeho řádným zadoustiučiněním, alébrž by nechal vyniknout svá díla a mlčel by. S tímto názorem se vůbec neztotožnujeme, protože dílo se musí vždy obhájit a pokora ke kritikům být musí, ale pokora u vlastních děl být nemusí - autor si musí být vědom své práce. jinak je jeho sdělení v básni nedostačující.

děkujeme za komentář.

mněsto

Souhlasím s vámi v druhé pasáži textu. I já si myslím,že pokud autor napsal něco, o čem si myslí, že je to dobré, má plné právo to obhájit, ba dokonce je povinen o udělat, ale nelíbí se mi tvrzení: "Mé dílo je dobré"
Spíš jsem zastánce tohoto "Myslím i, že jsem napsal dobrý kus a proto Vám ho dávám k přečtení"
Významový rozdíl se hledá špatně, ale zní to lépe uším posluchače

Nejsem si jistý, jestli budu mít v následující době čas nebo náladu doporučenou literaturu, přesto za doporučení děkuji.

Na druhou půlku komentáře už odpovídat nebudu, každý si přebere sám vyznění.

Jakube, stále nemáme jaksi čas na přečtení pdf, které jste nám poslal, nicméně nezapomněli jsme na to.

To se téma netýká, čímž apeluji na Stína...

Prosím ? Nějak nechápeme.

přestože už tu zazněl názor i nějaká obhajoba, dovolím si k tomu říct i to svoje.

básním jsem upravil entrování
tyto verše semhou zalíbit, nevidím důvod proč ne, dle mě je to jednoduchá myšlenka s velmi silným vyjádřením
hned první báseň se rozvíjí ve dvou rovinách, přičemž každá je z jiného pohledu vnímání, část mi přijde z pohledu matky a druhá z podledu dítěte
snad jen mi vadí utržení ", když se".... i když vím, že je to Vaše libůstka

no a druhý kousek je formálně v pořádku, v první sloce je minulost, poté blízká minulost a nakonec přítomnost,
možná se mýlím ale vidím to v tom...jako život s prarodiči, potom zmínka o tom, že zemřeli a jaké je boz nich v poslední sloce

hodně emotivní báseň

hodnotím 1,1

Pavle, děkujeme za komentář.
Řádkování je v pořádku.

Vnímání básní je vždy na přemilém čtenářovi. Interpretace básní je vždy ožehavá věc a my ji neradi používáme; většinou jen v sobě necháme báseň projít a budto nás zaujme obsahem/zpracováním, nebo nezaujme a pak zkoumáme důvody proč nezaujme. Literární kritika je velice neosobní věc a vcítění se do básně je až na posledním, závěrečném, místě, nicméně jsme rádi, když se někdo snaží interpertovat naše básně, protože vidíme ten text i z jiné úrovně vnímání.

jen bychom dodali, že, naštěstí, naši prarodičové stále překypují zdravím ,a , doufáme, ještě dlouho budou.

mněsto

však není psáno, že se musí jednat přímo o Vaše prarodiče a jsem rád že zdravím překypují
no co se týká literární kritiky....vše by se mělo skloubit a ještě řekněte, že píšete poezii pro kritiky....myslím, že ne...
nikdy se mi nelíbily natvrdo udělané kritiky, které toálně smetou něco,co má hodnotu u uživatelů toho díla
bývám benevolentní, protože neubližuji dětem...báseň je dítě básníka
mějte se a přeji hezký zbytek dne

Já sice nejsem z těch, co rozebírají básně do detailů, zpravidla se chytím myšlenky hned, pokud je jasná - jako tady, anebo pročtu několikrát a začnu si představovat.
Obě básně se mi velmi líbí, nemají složitou stavbu - vyjádření lásky je nabíledni a nostalgie vzpomínky také.

Děkujeme za návštěvu.

Vse kladne jiz bylo receno.
Oslovilo, zaujalo.
Libi se mi Tva sdeleni - nalehava, ale zaroven nevnucovana, jemna...
Neco mezi Hruskou a Slivou tam je, nicmene jde o Tvuj vlastni styl, nikoliv o napodobeni.
Pekne, opravdu pekne.

Ono to tam ovlivnění ,zmiňovanými básníky, je, nicméně co by to bylo za básen, kdyby neměla osobitost autora a ta tam, snad, cítit a vidět je.

Děkujeme,
mněsto.

Posledni sbirku Hrusky jsem dostala loni k Vanocum. Pise trochu "tvrdsi", nez je mi milo, nicmene stoji za to ji mit a precist...
Vsichni jsme nekym a necim ovlivneni. -)
Nejvystiznejsi komentar k Tve basni napsal - dle meho nazoru - V- Hasalik (viz dole). Nezbyva nez souhlasit. Ocenuji krehkost sdeleni, vazne moc vydarene dilo.

Vzhledem k tomu, že byly zmíněny Žermanice nedá mi nezeptat se, zda náhodou nemyslíte Domaslavice??? Je to chyba, účel nebo jen každý myslíme jinou ves??.))

Myslíme samozřejmě ty, co myslíte i Vy, nicméně kdysi se tato víska, což pamatujeme i my, jmenovala Domaslovice. Nevěříte-li nám, nalistujte si stranu 48, Bezruč,P. ; Slezské Písně.

mněsto

ach tak ... no jinak básně solidní ... :)

četl jsem básně opakovaně, také komentáře. Mám, bohužel, tu smůlu, že jsem nedokázal přečíst to, co ostatní. Taktéž opravdu nevidím žádnou souvislost s Vítem Slívou, jehož verše znám, a které jsou nepoměrně dostupnější a současně něčím neotřelým vždy zasáhnou. Rovněž za sebe nepovažuji za dobré, když se obhajujeme poukazem na styl jiných básníků. Každá báseň by měla být uchopitelná, tím neříkám, že dopovězená, ale také by neměla být křížovkou. Ovšem chyba opravdu může být na mé straně a navíc nepochybuji o čistém úmyslu autora, o tom mne přesvědčují názvy obou básní, v druhé jistě i obsah, tam však musím říct, že je snadno uchopitelný, až příliš, ale jaksi ničím nový, mám-li v něm hledat jakýkoliv vzkaz pro sebe.

takže...dejme tomu, že si koupím sbírku básní... s krásným přebalem s grafikou kreslenou tuší. Otevřu ji... a vyskočí z ní tyhle perličky... Jsou svojí kvalitou a vyjádřením a svými cíly někde vysoko nad postřehem. Nepíšu teď už moc komentářů, jen k věcem, které mě zaujmou natolik, aby mi to za to stálo... a tohle... už to čtu počtvrté... Zná autor pana Radovana Jursu? Skladbou básní mi ho velmi připomíná... ale... tvoje básně jsou trochu čistší a prozřetelnější než jeho... nevím, nakolik je to dobře, ale pro mě je to částečně i klad :) S pozdravem V. Hasalík

líbí se mi jasná řeč textu, něčím mi připomíná jana švankmajera. zřejmě způsobem, jakým se objeví myšlenka a jakým dílo končí. což je fantastické. vaše i švankmajerova tvorba mi navozují pocity obrovských kontextů, ačkoliv nemají velký rozsah. a je mi sympatické, že říkáte přímo, že je vaše poezie dobrá. tomu totiž, narozdíl od různých rádoby skromných kliček, rozumím.