Na tohle už nějakou tu chvilku koukám a stejně mi to nic neevokuje. Nevím proč, ale je to prázdné (pro mě). Neživotné, strnulé, nechápu tu červenou ruku, ani pozici, nedokážu rozluštit skrytou symboliku, ani si to s ničím spojit a přestože se mi tvůj styl strašně moc líbí, tohle dílo mi nic neříká.

Ze začátku bych se mohl podepsat i pod to, co je zmíněné nahoře. Něco mne ale nutí na to koukat a přemýšlet nad tím, co vyrůstá z obrazu podobně jako ty nepřirozeně velké a hrubě téměř tesané ruce, to může být i zhuštěná perspektiva, dominanta ... a nad loktem levé se dá vytušit stahovací obvaz a pravá ruka by mohla držet cosi s jehlou ... Pěkně zamrazí z toho všeho. I to zarámování do stínu je zajímavé a účinné.

Na mě působí ty ruce nepřirozeně... Takové jak od dřevorubce, ale ještě větší než od dřevorubce. Toto dílo, jako pro pohled laika, mi není sympatické. A já mám pouze tři stavy - líbí, nelíbí, zajímavé. Víc nemůžu ve zpětné vazbě sloužit :).

Dnes jsem potkal Martu na nádraží. Možná chápu jak se někdy cítíš...Práci nedokážu hodnotit, dnešní večer jsme strávili nad mnoha sklenicemi vína v zajetí gotiky, baroka a umění obecně. Ale přesto se mi tento obraz svým způsobem líbí. Neboť je nevšední. Také mi ovšem připadá docela vykonstruovaně a neživotně, ale to je věc názoru. Z hlediska užité techniky bych ocenil kresebnou složku a odsoudil užitou koloraturu. Ale opět podotýkám v zajetí starších slohů se jeví podobné práce velmi neživotně. Richard ví, nebo tuší...

Dík za komentáře. Fajn, tak smysl téhleté věci nikdo neobjevil, Hary byl u té perspektivy.měl pravdu, perspektiva pro mě byla důležitá, protože ruce jsou klíčové.I s tím zaškrcením, stahovanim té ruky byl hodně blízko, ale žádná jehla. ke kolorované části jen to, že hlava se nepovedla, ruka je a měla být taková a jsem s ní spokojená. Má to smysl, už se našlo celkem dost lidí, co na něj přišli, takže nebudu prozrazovat, nechám to na vás.

přesně takhle vypadám, když skáču do vody.:)

technika i kompozice, obzvlášť barevná, jsou skvělé.

Nahé tělo, postoj i skloněná hlava ve mně vyvolává pocit ponížení. Natažená ruka - potřeba pomoci, kterou ale zároveň něco zabraňuje přijmout...svázanost...

Ruce mohou hladit, ale také ubližovat...

Dílo mě zaujalo na první pohled, a na druhý možná ještě víc :)