Moc se mi líbí začátek .... "úsvit se chvěl na tenké niti zvuku prokřehlé nebe" ... dál by se mi víc líbilo ... "ozdobilo ráno drobenkou", ale i takto je to pěkné ... nic proti, ale zbytek, promiň, je dle mého hrůzný ...naprosto šíleně přemetaforizovaný a v podstatě nesdělný. Snažíš se pokrýt dlouhý časový úsek, a jako že den umí být dlouhý, od úsvitu do úsvitu, ... ale pro mě … čtenáře … je to jako být v pozici posluchače, který se po dlouhé době setkává s přítelem a ten mu chce naráz vypovědět vše, co se za dobu jejich odloučení událo a přitom mele o všem a druhý se vlastně nic nedozvídá, protože ho snaha prvního zahlcuje, ucpává mu uši ...stejně tak mám já ve zbytku tvé básně ucpané city.

Ja bych se rada dozvedela alespon o jedine metofore z teto basne, ktera je necitelna, nesrozumitelna a "nesdelna".

Nikde jsem ve svém komentáři nezmínila ani nečitelnost metafor, ani jejich nesrozumitelnost, pouze nesdělnost a tu jsem vysvětlila dostatečně. Ale dobrá tedy, ještě jednou v jedné větě. Jde o kvantitu, ne kvalitu. Nikde jsem neřekla, že to jsou špatné metafory, to nechť posoudí jiní. Akorát že na mě nepůsobí, jak by měly, protože je jich moc naráz a přestávám je vnímat, chtít vnímat! Chybí mi trocha civilu. To ovšem neznamená, že můj pohled budou sdílet i ostatní. Koneckonců, je to pouhý subjektivní názor, žádné dogma, které nepřipouští námitek.

já jsem tuto báseň nechápal jako od úsvitu to úsvitu jedné osoby, ale jako dění v širším spektru (možná i barev díky metaforám) proto ve mně báseň nechává dojem zvukových poklesků a gradací a tím pádem i rozhození do různých směrů, ovšem uznávám, že to, co mně může zdát rozvětvení, jiným se může jevit jako vzruchy kolem jednoho člověka, záleží na tom, čeho se čtenář chytí - jestli právě těch vzruchů nebo rozčlenění díla...

možná budu Tani zase slovíčkařit, ale vím, že ty si se slovy pohráváš rád, takže ti to vadit nebude...ke slovíčkaření mě přimělo to, že jsi použila mou "radu" z dřívějšího komentáře - "sníh ztich' "
nuže:
v druhém verši se mi zdá, že je velmi důležitá libozvučnost, co takhle rozdělit verš na dvě rozdílnější zvukové pasáže a to jedinou změnou slova "nitce" - to se přimkne ke slovu "zvuku" a verš vytváří iluzi struny

ostatní metafory se můžou zdát pouze výčtem skutečností, ale je třeba si všimnout návaznosti dvojverší, všechny se prolínají tématicky, ale zvukově se poněkud rozcházejí, to už je pro mě metafora sama o sobě...rozdělení úsvitu a úsvitu - tématicky jsou všechny stejné (prostě jen úsvity), ale každý je přece jen v něčem jiný

jediné co se ti na básni přiliš nepovedlo je, dle mě, zakončení, je docela schématické a spojovat karty s osudem není špatné, ale omšelé, mrzí mě, že jsi nenašla lepší způsob vyjádření finální naděje; ještě jedna maličkost se týká "zítřka" mám na něj krapet alergii, připomíná mi plakáty KSČ "vstříc novým zítřkům" a kdovíjakým jiným hovadinám týkajících se blízké budoucnosti - protože dál soudruzi myslet nedokázali (tuto poznámku ber jen jako mou subjektivitu a pousměj se nad tím)
pro mě 1,4

Diky, Pavliku ,
v puvodnim textu bylo skutecne "na tenke nitce zvuku", ale vsichni kolem mi tvrdili, ze "niti" zni lip -).

Co se "karet" tyce, mela jsem na mysli hvezdy, z nichz vysti zistrek astrologove. Srdcova sedma je kartou lasky - zde v sirsim smyslu tohoto slova. Nicmene ani toto neni konecna - cela basen je o kolobehu, o promene, o pomijivosti.

Táni,
líbí se mi první čtyřverší, to je opravdu exelentní vyjádření "rána", ..trochu mi vadí slídivá ozvěna a předpokládám, že jde o " rázné" akordy dne.....,
líbí se mi povzdech, že "jenom křídel málo ", protože to je velmi pravdivé.....hezký je ztichlý sníh, ale rozhozené karty se mi nelíbí...asi bych řešila "zítřejšek" trochu jinak, abych se vyhnula tomuto klišé.
Vím,že je život takový, jaký si jej "zavedeme" (a asi i zasloužíme), buď je barvitý od úsvitu do úsvitu a nebo jen šedý, protože jej neprožíváme, ale jen přežíváme...vytanula mi na mysli slova písně "Zlá neděle"( ..."všední dny tak jak jdou za sebou po řadě, smutné a prázdné jsou v nejlepším případě...") ale jak správně říkáš v anotaci...prach jsi - a v prach ...

Reni, dekuji.
Nektere veci jsem jiz vysvetlila v reakci na Pavluv komentar - vcetne onech karet a pokracovani.
Ja si nemyslim, ze tatp basen je o jednom smutnem nebo jinak nepovedenem casovem useku - takovy zivot je, tak jsem to v tu chvili vnimala, trochu jsem na nej koukala "zvenci", ale nesnazila jsem se rici, ze slo o "zly den".

Táni,
nebrala jsem to jaké špatný den či špatný život, jen jsem použila slova z písně o "Zlé neděli", protože se mi vybavila.

začátek mě zaujal, ale nadšení rychle opadlo. nit zní skutečně líp než nitka: nitku už použit každý, je taková ucouraná. báseň vstane hezky, ale dál se už bohužel nikam nevyvine. poněkud neobjevná.

Nic nema zacatek, ani konec ... Alespon to rikaji buddhiste -)

... proto je je chrakteristickým symbolem buddhismu kolo, že se vše jen proměňuje, obměňuje, nic nezačíná, nic nekončí ... i zde je to vystižené, každý den (v smyslu 24 hodin) rozdává karty dni následujícímu ...

Vlastne cela basen neni nic jineho, nez idealizovana samsara -)