přece jen jsem našel to pravé, i když nejsem příznivcem přebírání motivů z tolik známé literatury, ale pokud se jim dá novější kabát a spojení s jinou myšlenkou jako je tomu tady, nemám s tím problém
mohla jsi dodržet i střídání dlouhých a krátkých slabik na koncích veršů - tak jak to je v 1. - 4. verši, ale to je jen takové kosmetické
dnes jsem četl, že poezie se dělí na dvě části: jednoduchou a vybroušenou obě jsou velmi kvalitní, toto je poezie jednoduchá a též kvalitní, nebylo zde třeba silných a obrazy překypujících metafor abys vyjádřila myšlenku
můžeme se domnívat, proč jsi zvolila pohádkový motiv, snad je to vzpomínková záležitost snad je to celkový obraz jemnosti a nebo i převzatý epický příběh, čímž jsi chtěla zdůraznit radu či poučení
nakonec jsem si bolení břicha užil také 1,5

Mně se to líbí, jen první dva verše mi přijdou nějakým podivným způsoběm odtržené od zbytku básně.
Za zrcadlem (z jedné slavné knížky přejímám "v říši divů") je podle mě někde jinde, než jsou pejsek a kočička. Vlastně jsou to podle mě dva konkurenční světy, které exisují každý v jiné rovině. Ale to je asi jen můj osobní pohled, který jsem zízkal už ani nevím kdy.
Pěkně napsané, vskutku!

Ano, Zbyňku, na první pohled by se mohlo zdát, že kraj za zrcadlem a pejsek s kočičkou jsou dva odlišné, ne-li konkurenční světy. Pokud je budeme brát doslovně. Ale v poezii není nic doslovné. Jestliže odraz v zrcadle symbolizuje naše vědomí, pak krajina za zrcadlem je naším podvědomím, neprobádanou končinou, bílým místem, jaká se ve starých mapách označovala nápisem Hic sunt leones.Pejsek s kočičkou jsou personifikací snů, jenž z toho podvědomí vybírá a dokáže splácat něco, co občas člověku chutná, ale častěji mu přivodí mentální břichabolení.
Jsem ráda , že sis dal práci zamyslet se nad těmi pár řádky.

Branwen,
tak to na mě dýchlo nostalgií vzpomínek, trošku se ochomýtly kolem dávných dětských snů, dívčích radostí i pozdějších starostí. Stačila Ti k tomu obyčejná slova a jak krásně jsi to vykreslila. Pěkné a povedené vyjádření.

Je to tak, Harr, vzpomínky a sny nebo možná vzpomínky na sny...

Také sbírám spadené dropty lásky, ... že nejsem raději pejskem nebo kočičkou...chjo!

Cetla jsem tuto basen jiz v preview. Mozna byla trochu zmenena. Nicmene moje rozpacitost pretrvala.

Rekla bych to asi tak: nemam rada prekombinovane veci. Proc nenazyvat veci jednoduseji? Navic samotne sdeleni, obsazene v basni, se mi nejevi (ani po veskerem vysvetlovani) tak zavazne, abych musela lustit slozitou slovni krizovku.

Sorry, neni kazdy den posviceni. -)

jednou sem napsal do jedný obrazový kompilace o smrti závěr, žijem život nosičů břemen, a poslední co jsem si pamatoval bylo břemeno radosti
mám dojem že bych to klidně moh předělat tvým, žijem život sběračů drobků
a význam by to neztratilo