pozorně jsem se začetl do těchto veršů a musím říct že už dlouho mě nepřivábil verš vázaný
rytmus je pěkně plynulý, jen u jednoho místa mě vyrušilo slabikování a to je verš "vodách/nehodách" stále mi to nevycházelo na jazyku ale možná to dělá jen ta jedna slabika navíc v rýmu, ještě bych zmínil lásky a krásky ... no je mi to hodně proti srsti ale je fakt že na slovo láska neexistuje nějaký použitelný rým

slova jsi nepoužila příliš originální ale to nebylo hlavní snahou, myslím že ses více soustředila na dojmy, přesto jedno slovo vyskakuje z kontextu, nesedí mi "škoda" docela mě to zklamalo

báseň se mi příjemně četla, doufám že není poslední kterou sem vkládáš a budu si moct přečíst i něco s přemýšlivější tématikou

2,4

Po stránce pocitové úplně rozumím, cos chtěla vyjádřit. Také podobné myšlenky občas propůjčuji veršům a je to potřeba, avšak dle mého patří do šuplíků nebo srdcím blízkých osob, které je docení, ne někam, kde mohou být pošlapány, přestože nebo právě proto, že jsou sdělovány od srdce. Člověka neváže jen vázaný verš samotný, ale navíc jeho city, myšlenky, tužby, bolest, občas tak čerstvá, že nedá tu potřebnou volnost pro výběr slov a to pak báseň neskutečně svazuje.
Dílo samotné je nemastné, neslané, nijak se nevyznačující, žádný prvek, který by oživil monotónnost. Nejhorší je pak plošnost, v podstatě jediné, nač působí, nebo lépe řečeno se snaží působit, jsou city. Pěkně pracuje s fantazií, ale poměrně laciným způsobem, temnota, příliv, bouře, neklidné vody, loďky, maják ... klasické prvky, nijak nevybočující z řady. Vše je naservírováno na stříbrném podnose bez toho, aby člověk musel zapojit vlastní hlavu. V podstatě může jen tupě číst a ani mu to nebude stát za myšlenku, jen pokývá hlavou a řekne, to znám. A víc k tomu nemá, co říct. Ale tak to přece být nemá!
Co bych vypíchla jako klad básně, je její rytmus. Skutečně je příjemný, uklidňující jako moře. Také obraznost, byť přímočará a bez invencí, působí jak má a představy vplouvají hladce, možná až příliš.

V podstate souhlasim s tim, co napsal Pavel (s vyjimkou posledniho odstavce jeho komentare).
Vazany vers abab, navic "posilneny" obligatni tematikou, v oblibe nemam. Dal mi vadi cetne omsele vyrazy (vcetne vzpominane "lasky-krasky"), absence originality v tematu, ve vyrazovych protredcich, v rymu, rytmu atd.
Stejne jako Pavel jsem si vsimla zadhrnuti v rytmu, coz je u tak jednoduche basne vnimano jako neuprosna vada.
Navic mi vadi asonance pouzita na dvou mistech misto rymu.
Celkovy dojem dost spatny -)

Raději bych psala samá pozitiva, ale tady to tak úplně nejde. Takže asi napodobím své předkomentátory.Skláním se před vázaným veršem, protože sama jej příliš nepoužívám, asi proto, že cítím určité omezení a mám obavy z násilných rýmů. To je tady v případě lásky - krásky, rytmus básně je celkem plynulý, právě proto by měly sedět i počty slabik. Ne vždy se to podaří, proto i zde v jednom místě báseň "drhne". Jelikož je více o pocitech než o ději, tak ve mně mnoho nezanechala. Tím nechci tvrdit, že je špatná. Má prostě nedostatky, ale těm se mnohdy nevyhnou ani ti nejlepší.