lehké a přírodní, kdo se začte více a věřím že námahy to moc nedá, najde zde sdělení tak jak to má v haiku být.
u haiku jsou jen dvě možnosti - bud se to úplně podělá nebo je to výborné, u tebe je cítit láska k tomuto útvaru, ovšem myslím že by to chtělo více myšlenkové práce, ale chápu že haiku je okamžikem čili i myšlenkovým okamžikem, ale v tomto bych to tolik neuspěchával

1,9

Čtvero ročních období je úchvatná skladba:) Už to samotné mě nalákalo. Nevím proč, snad chci, vidím zakaždým sníh, jen tu zimu. Čerstvě napadený, nečekaný v tom poblázněném počasí, hrající tisíci odlesky bílé, které bodají a oslepují. Asi nejsympatičtější je mi poslední ... tak nějak si dokážu představit jak se díváš z okna, všude bílo, co si kolikrát kůli němu člověk vezme sluneční brýle a ta hudba ticha.

Myslím, že můj názor na haiku už tu párkrát zazněl, ostatně večra jsem ho probíral s Harym. Pro mě metafora v haiku je tou nejzákladnější chybou, jaká může být, nic horšího neexistuje. Jde o to, že haiku má být jasný obraz a je-li dobré, je v něm pro čtenáře schována hádanka. Metafora ji ukazuje, ale zároveň ji zodpoví, tím tento smysl popírá, navíc autor metaforou sugeruje svůj názor, pohled, to by opět neměl, haiku by mělo být citově zabarvené. Nevyskytují se v něm ani výrazy jako pěkný, ošklivý. Chryzantéma i koukol jsou JEN květiny.
Takže z tohoto hlediska nesouhlasím se zařazením jako haiku.

Ale abych i pochválil, tak je to bezesporu nejkrásnější báseň s přírodními motivy, kterou jsem na Postřehu kdy četl

Tady se omlouvám za překlep, haiku by NEmělo být subjektivní
A Harymu pochvala za další příjemné čtení

Co to je? Dávno už vím, že není všechno, jak se může zdát?
Jako pozadí namaluj sychravou oblohu a výsledek je na světě.
Aspoň si myslím, že jsi to tak myslela, neboť bych raději
odešel do Sin City, města hříchů.

Panu Vivaldimu netřeba se omlouvat, jednak by musel být potěšený takovým milým doplňkem jeho skvělého hudebního cyklu, ale také, což se asi ne všeobecně ví, současně s jeho hudbou vznikly sonety, které jednotlivé části svity doprovázejí a často jsou v přímé konsonanci (např. hlasy ptáků v Jaru, chůze po ledě v Zimě, letní bouřka ...). Někde je najdu a můžu zde zveřejnit.
Dále bych vyzdvihl dodržení původního smyslu haiku, protože to nechápu tak rigorózně jako Zbyněk, a metaforu vidím snad jen v prvním, jinak to jsou čistě jen pocity z přímého pohledu.

SUPRAPHON
4 10 2028 QG
ANTONIO VIVALDI - ČTVERO ROČNÍCH OBDOBÍ

Supraphon rozšiřuje vybavení gramofonové nahrávky o zvláštní samostatný leták. Vyžádal si jej specifický charakter vydávaného díla: Vivaldiho "Stagioni" jsou totiž programní koncerty, opatřené mimořádně podrobnou slovní osnovou - a .přitom hudebně naprosto soběstačné. I když potěšení ze zvukomalebných hříček je v celkovém kontextu poslechu druhořadé, je znalost básní, provázejících koncerty žádoucí pro bližší seznání programově lyrického charakteru díla.
Čtyři půvabné italské sonety autora dnes neznámého uvádějí Vivaldiho koncerty; jednotlivé úryvky jejich textů jsou ještě navíc vepsány do partitury jako orientační body hudebního líčení. Někde jsou přidány další poznámky - např. upozornění, že v určitém místě jde o zpěv stehlíka, jinde o hučení větru - a radost ze hry jde tak daleko, že svisty jednotlivých vichrů jsou jmenovitě přiděleny jednotlivým nástrojovým skupinám ... Tato ojedinělá upozornění zde neuvádíme, neboť by posluchače jen mátla. Snad jsou určena spíše interpretům jako pokyn pro zvukomalebný ráz hry. Texty uvádíme tak. jak jsou "rozděleny" mezi jednotlivé věty - zřejmě samým skladatelem, neboť dílo vyšlo za jeho života, roku 1730, a pravděpodobně je revidoval (autograf není znám). - Překlad nerespektuje básnickou formu, aby mohl být slovní obsah co možná věrně reprodukován.


JARO

Allegro
Jaro přišlo a ptáci je slavnostně pozdravují
veselým zpěvem.
A prameny provázejí něžným zurčením
šepot jarních vánků.

Náhle se obloha zatáhla černým pláštěm,
blesky a hromy zvěstují příchod jara.
Zatímco povětří utichlo, ptáčci se na vracejí
ke svým melodickým zpěvům.

Largo
A na líbezně rozkvetlé louce
za milostného šepotu listů a trav
spí pastýř, po boku věrného psa.

Allegro. /Pastýřský tanec:/
Za slavnostních zvuků šalmaje
tančí nymfy s pastýřem pod nádherně klenoucím se nebem
na počest velkolepého příchodu jara.

LÉTO

Allegro non molto
Zatímco trvá čas žhnoucího slunce,
malátní člověk, malátní stádo, plane pinie;
zazní hlas kukačky a s ním ve svorné shodě
ozve se holubice i stehlík.

Vane něžný dech zefyru, však proti němu
náhle se v blízkosti pozvedá borea
a pastýř pláče. neboť se bojí krutého vichru
a v nejistotě se strachuje o svůj osud.

Adagio - Presto
Strach z blesku, z divokého hromu,
mouchy a hejna zuřivých komárů
nenechají člověka, aby dal spočinout znaveným údům!

Presto. /Divoké letní počasí/
Ach, bohužel oprávněné byly jeho obavy,
hřmí. blesky plane obloha a krupobití láme
zralé klasy a vršky obilných stvolů.



PODZIM

Allegro. /Tanec a zpěv vesničanů/
Tancem a zpěvem oslavuje venkovan
šťastně skončenou sklizeň.
Bacchův nápoj mnohé rozohnil –
své radovánky končí spánkem.

Adagio molto. /Opilí spáči/
Zanechal teď každý zpěvu a tance.
Příjemně prohřátý podzimní vzduch
zkolébává mnohé a mnohé
do radovánek nejsladšího snu.

Allegro. /Hon/
Za rozbřesku táhnou lovci na hon
s lesními rohy, puškami a psy.
Zvěř prchá, lovci sledují její stopu.

Posléze uštvána a zděšena velkým hlukem
pušek a psů, je vydána ranám;
malátně pokouší se uprchnout, avšak obklíčena zmírá.


ZIMA

Allegro non molto
Promrzlí třesou se lidé v chladném sněhu,
ostře fičí prudký vítr,
nepřetržitě musí se pobíhat a podupávat nohama;
z velkého mrazu drkotají zuby.

Largo
Příjemně plynou pokojné dny u krbu,
zatímco venku hustě padá déšť.

Allegro. /Chůze na ledě./
Pomalým krokem chodí se po náledí,
nejistě, pro strach z pádu.

Rychlý krok. sklouznutí - už jsme na zemi,
a znovu krok na ledě, pádné nakročení –
až se prolomí a praskne.

Za zavřenými dveřmi nasloucháme
jak scirocco, borea a všechny vichry venku zápolí.
Hle, to je zima. ale taková, jaká přináší radosti.


* Podtržené názvy (zde v //) patří k nadpisům hudebních vět,
nejsou součástí sonetů.

Translation (c) Olga Zuckerová 1977 - Odp. red. M. Pokora

Hary, mnohokrát děkuji za výborné doplnění.

Líbí se mi hodně druhé haiku.

...V tuto chvíli by nás možná v horečkách ochlazoval mrazivý vzduch s chutí petflašek - specifický mrak :).

Jakmile si to však začnu spojovat s ročními obdobími, začíná to pro mne ztrácet to původní kouzlo a i druhé haiku mi vyzní jako druhořadé popisování léta.