Moje milá chřipka. Kdysi jsem ji docela rád vídával. Přišla si, uložila mě na týden do postele, nacpala do mě tuny antibiotik (která jsem bral po osmi hodinách) a jiné radosti z nemocí. A navíc, nemusel jsem do školy. Matně jen tak vzpomínám, co jsem při té nemoci dělal. První tři dny jsem toho moc dělat nemohl. Svaly si pískaly svoje písničky a docela falešně, až mi z toho uši zaléhaly a hlava bolela. Takže žádná práce, nebo alespoň intelektuální vzdělávání nad knihou. Později se mi ulevilo, bichli jsem již udržel (stejně snadno jako víčka) a nic mi nebránilo pochodovat po domě a s čistým svědomím prohlašovat, že je mi lépe.

Už uběhlo pár let od těch dob, kdy chorost byla výhodou. Skončilo to zároveň se začátkem pracovního poměru (kdyby jen poměru, nevadilo by to tolik). Ležím první den v posteli, jsem pořádně vytočený tím, že za tři dny mi bude lépe a za to, že mi bude lépe, nedostanu ani korunu. Co víc, jsem v mínusu. Třicet u doktora, devadesát v lékárně, sto dvacet v prdeli. To se mi to krásně uzdravuje. A teď ještě vitamíny. Chemii nějak nepodporuji a citrony podražily. Co mi v práci přidali, ani nepociťuji.

Ale už nadávat nebudu. Když mám čtyřicet, nejednám. Stejně jako pan Julínek, který díky nemoci zrušil jednání a taky nejedná, tak jako já nepracuji. O tom to je. Kdyby politici pracovali, hned by se jejich pohled na strhávání všeho druhu změnil. Jenže oni pouze jednají a to se dá zrušit. Na druhou stranu jsem rád, že Fantomas (jak jsem zaslechl tuto přezdívku, teplota mi klesla) Julínek taky platí jako běžný občan, ne že by byl něco víc, než my, ale přece jen jedná a nepracuje, což ho povyšuje někam mezi lenochy a idioty (ale nemyslete si, není ani jedno z toho). Takže třicet korun čistá ruka, za vypláznutý jazyk, je to adekvátní. Pan ministr si poleží, jednání odsune na jindy a z toho zbytku, co mu zůstane po neschopence z platu, může jet na ozdravný pobyt do Karibiku.

„Tak, pane Pracante, dokuckáme. Ukázal jste nám už dost. Tady, z druhé strany paragonu, Vám napíšu další termín návštěvy. Je to zápal plic. Já Vám říkal, že se nemáte při chřipce rozčilovat. Tedy přijdete za dva týdny. Doufám, že nebude nutné poležení v nemocnici."

Taky doufám...