tak jsi měla pravdu, "odýmený" je tvé a jako první jsi to použila, tam tu, co jsme vymýšleli spolu jsem na papír nedal a v ostatní užíval jen jiné tvary dýmu. gratuluju :o)


zdá se mi to nebo ti nad touto básní explodovala fantazie. na začátku se tak nezdá ale první part je celý obraz a čtenář se to dozvídá ve chvíli, kdy to jarní déšť pročísne - rozmaže - a jednotlivě?
mlžné rameno - jemný opar nad přátelstvím - je to jen symbol, snad
černí ptáci - oči, možná tvůj oblíbený gothic, možná jen oči smutkem pohlcené, chválím žes tio blíže nespicifikovala a vyhla se kosům, vránám, havranům,...
to byli pro mě nejvýraznější části první sloky
líbí se mi, že k sobě pasuješ vždy dva verše
co se týká zakončení, snad časová přítomnost by tomu prospěla více - na konec se mi stále dralo vlá ale i tak rytmus zůstal dobrý

pak ses přesunula "pod" podkůži, nechala jsi to vrchní a teplé být a pustila ses do chladných částí, kontrastní, povedené, leč jen v prvním verši, měla jsi tam zůstat, i když i zde jsou povedené verše - spoejní rybích hlav a modřenců kůže je celistvé a napovídá představivosti čtenáře, přesto přezevšechno je druhá část myšlenkové jednodušší (nedovolím si říct prázdnější) jen její větší díl zabírá citace, či volná řeč - a tu část zaktivnila, ale pozastavila její tok myšlenek.

ohledně předělových částí - čekal jsem v nich také nějakou slovní návaznost - př.

Memento mori,
tak nedůstojně vztyčené.
.
.
.
vyplavalo

ale přimknula jsi to k něčemu jinému, respektuji tvůj záměr
pro mě povedená báseň, která zaslouží pozornost, tak doufám že neskončí jen mým komentářem

Díky za komentář. Jde vidět, že ses do toho pohroužil a přemýšlel nad smyslem jednotlivých spojení. Musím přiznat, že ano, explodovala. Konečně přišla pořádná múza, i když smutná a tragická. Je dobře, žes na to nevztáhl, co jsem ti říkala soukromě, takto z toho máš větší požitek. Nemůžu ale souhlasit s tím, co říkáš o druhé sloce. Oproti první je myšlenkově daleko bohatší, protože právě tady vyplývá na povrch vzpomínka, ne jen pouhá představivost, tady se zasazuje do minulosti, děje, života, ne jen smrti. V tom je daleko hlubší. A Memento mori má silnou návaznost na bílý břich i vyplaval, dá se říct, že právě toto mi byla kostra a vše ostatní jsou svaly, šlachy, kůže ....

nuže ta druhá část bude asi opravdu jen mým viděním, dle mě ta sloka vyniká tím co jsem na ní vyzdvihl
tka trochu jsem přepokládal že Memento mori vychází z předešlého, ale už méně k tomu vyplaval, asi už je to přílišně skrytě, i když velmi logické - voda je zahrnuta

určitě jsi to použila záměrně, ale pro mě je memento mori skoro jak pšst na oko. tímnechci říct, že obsahově. prostě mi to nesedí k modřence a odýmené hladině. třeba byc čekal místo Svaté Hory Jeruzalém, nebo ještě nějakou návaznost na latinu, na řím, nebo historický kontext, ale právě krom tohoto výkřiku je ta poezie spíš slovanská, případně anglosaská, nikoli řecká:)
doufám, že chápeš ten sled myšlenek, ale nevím, jak to vysvětlit:/

možná to měla být pěst na oko takový klid klid a najednou prásk latina - o to více je to nedůstojně vztyčené o to více je to varování
ale jinak zajímavý podnět Zbynku, z hlediska lingvistiky raději nekritizuji, protože to je pro mě vždy zpestřením (tedy pokud nejde o angličtinu, tady se rád obklopuji archaismem a co více pamatuje smrt než latina)

Mně to připomíná obraz přírody za časných ranních hodin,
kdy slunko ještě nevyšlo na horyzont a zároveň mi to
připomíná (ve druhé části) Erbenova Vodníka. Hezká propracovaná lyrická kombice, kdy baladické téma působí
jako šedivé pozadí oblohy.

JEN TAK DÁL.