.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Červen  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

 .: Online
Stránku si právě čte 15 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Drak, Minehava, Slavníkovci a Vynález zkázy

Jaroslav Ferst (Hill) - Turismus - 02. 04. 2008 - 4132 přečtení

Ostromer_anot.jpg...ani to ještě zdaleka není všechno. Co mají tyto pojmy společného? Vlastně nic, ale je jedno místo, v jehož dávné i nedávné historii se lze setkat se všemi, když na ně budeme pohlížet v těch správných souvislostech.
Ta obec se jmenuje Ostroměř.



Tam, kde řeka Javorka na své cestě od pramene pod hradem Peckou opouští Mezihořské údolí dělící hřeben Chlumů na Mlázovický a Hořický, aby pak proklouzla pod silnicí první třídy číslo 35 vedoucí z Hradce Králové na Jičín, pod železniční tratí Hradec Králové – Jičín – Turnov a pak podle trati na Chlumec nad Cidlinou se zvolna doplazila ke Skřivanům, zde se vlila do Cidliny a s ní dál až kolem Libice, toho dávnou tragédií proslaveného sídla Slavníkovců, co je tu o nich řeč v titulku, tak právě tam, na konci toho údolí, na jižním úpatí Chlumů, najdete obec Ostroměř.

Lavka_pod_Homoli.jpgNad Ostroměří totiž Slavníkovci vybudovali před tisícem let opevněné hradiště, po němž zůstaly, místy ještě patrné, až osm metrů vysoké valy navršené na pískovcovém podkladu. Hradiště mělo strategicky velmi příhodnou polohu, na svahu s výhledem daleko do kraje. Místní název samoty Hlásek v místě, kde se údolí Javorky právě otevírá do šířky, prý připomíná, že nad ní, na kopci zvaném Homole, bývala hlásná věž, a severní část obce, Hradišťko, se rozkládá právě pod akropolí bývalého slovanského hradiště, většinu jeho plochy však dnes pokrývají sady a les.
Jméno Ostroměř je poněkud mladší, snad od poloviny XII. století, jen původně označovalo samostatnou vesnici dole na pravém břehu řeky. Předtím se to jmenovalo a dodnes se tam říká Stará Hůra.

Krajina v okolí je příjemná, hřeben Chlumů poskytuje výhledy do kraje i na panorama Krkonoš, nedaleko kříží údolí Javorky Jiráskova stezka vedoucí z Dobrošova do Českého ráje, kam ostatně není daleko. Český ráj začíná hned za Jičínem a to máme ani ne dvacet kilometrů.
I do Krkonoš je to celkem blízko a na všechny strany odtud jezdí autobusy nebo vlaky. Mimoto odtud vychází řada dalších turistických stezek.

Že zde žili lidé už v době ledové, dokazují archeologické nálezy v blízkém okolí, o událostech v dobách pohnutých i klidných se už také napsalo dost, proto se raději poohlédneme po dobách nám bližších a také trochu po místních zajímavostech. Může se to hodit, například, když máte na ostroměřském nádraží přestupovat a zjistíte, že vám nějak unikla poslední změna jízdního řádu a najednou vám zbývá hodina dvě času, než pojede další vlak. Ne, to asi nebyl vhodný příklad, masový nápor turistů čekajících na další vlak Ostroměř už hodně dlouho nezažila, ačkoli například na pochod krajem Eduarda Štorcha přijíždí dostatek zájemců. Ale nějaká jiná příležitost se určitě také najde.Cihelna_1920.jpg

Začnu pískovcem, z něj je postavená i nádražní budova. Ne, že by byla o cihly nouze, pod Hradišťkem pracovala do poloviny minulého století také cihelna, u ní byl nalezen hrnec stříbrných denárů, dnes uložený v Národním muzeu.
Ale přece jen pískovec je jedním ze symbolů regionu, říká se mu „hořický“ a průmyslově zpracovaný v ostroměřském závodu se používá na stavbách snad na celém světě. Kdysi bylo na hřbetu Chlumů na dvacet pískovcových lomů, dnes se těží v jediném, který poskytuje stavební surovinu skutečně kvalitní, a v jednom se láme kámen pro sochaře tvořící v Hořicích v rámci pravidelných sochařských sympozií.
Zbývající lomy slouží jako sportovní střelnice, tábořiště, nebo prostě už neslouží.

K nádraží patří i půl kilometru vzdálená vodárna, postavená, stejně jako nádražní budova, ve stylu rakouskouherské železniční architektury. Dokud jezdily parní lokomotivy, dodávala vodu z Javorky do nádražního vodojemu. Čerpadlo poháněl parní stroj, jehož strojníkem byl a pod jeho kotel přikládal otec pozdějšího učitele a spisovatele Eduarda Štorcha.
Toho připomíná pamětní deska umístěná na vodárně. Nic? Ale ano, tedy alespoň některé jeho příběhy, převážně ilustrované panem Zdeňkem Burianem, známe určitě všichni: Lovci mamutů, Hrdina Nik, Zlomený meč, Bronzový poklad, Minehava...
Jistě některý z těchto příběhů četl i mladý Karel Zeman, jenž se narodil a bydlel v druhém domku na hlavní ulici, takhle od hlavní křižovatky směrem na Hořice, na levé straně. Teď je tam příjemná hospůdka a slavného režiséra a tvůrce připomíná opět jen pamětní deska na ní.
Maminka Zemanová si určitě dělala starosti, co že z toho kluka jednou bude, pořád si jen s něčím hraje nebo čte, do knoflíkářské živnosti zrovna není, zajímají ho věci veskrze nepraktické, z něčeho přece musí být poctivě živ... Těmi „veskrze nepraktickými věcmi“ zřejmě mínila knížky o pravěku a verneovky. A pohádky. Tentokrát se ale poněkud spletla. Cenami z mezinárodních filmových festivalů vyznamenávané filmy toho „ostroměřského hračičky“, jako Cesta do pravěku, Vynález zkázy, Baron Prášil, Čarodějův učeň (a mnoho dalších, ať tu nevypočítávám všechny) patří ke zlatému fondu československé filmové tvorby.
A k tomu všemu se hned naproti přes ulici narodil Matěj Kopecký ze slavného loutkářského rodu, ten zase ztvárnil řadu rolí v loutkovém divadle Drak.
Těmto třem pánům je věnována stálá expozice v budově bývalé radnice, dnes Kulturního střediska, kousek před školou, která nese jméno Eduarda Štorcha. Protože však s příběhy z pravěku jsou už dnes neodmyslitelně spojené dokonalé obrazy pana Buriana, ani ty zde nemohou chybět.
Když mluvím o kultuře, není to tu prázdný pojem. V obci žijí lidé, kteří věnují svůj čas a úsilí pro ostatní, pracují tu různé zájmové a sportovní spolky, sbory a kluby, hasiči a Sokol a obecní knihovna a pořádají nejrůznější akce pro veřejnost, probíhají tu letní taneční, otevírání Javorky, neckyády.... Prostě málo toho není.
Prejezd_v_Hlasku.jpgJeště by se dalo vyprávět o studánkách se stále pitnou vodou, například u bývalých Tománkových lázní v Hlásku (snad se na to pojmenování ještě úplně nezapomnělo) je jedna, k níž se chodí pro vodu dodnes, o návsi rozťaté mlýnským náhonem a roubenkách nad ním. A o dvou mlýnech v obci a jednom na samotě v údolí proti proudu, z nichž už dlouhá desetiletí nemele žádný. Místo toho vyrostlo „na lukách“ přes 50 m vysoké silo, inu, chléb bude stále potřeba.

Kdo dnes ještě pamatuje některý z projektů silničního obchvatu obce a přemostění Mezihořského údolí? Přípravné práce byly zahájené v první polovině šedesátých let, ale provoz nebyl tehdy příliš hustý, nebylo proto třeba hledat mnoho dalších důvodů, aby se ve stavbě nepokračovalo: archeologickou lokalitu by silnice mohla vážně narušit, však valy dodnes ani zdaleka nevydaly všechna svá tajemství, silnice vedená úbočím pod valy by se zase neúměrně prodražila. Namísto toho tehdy došlo k rozšíření a celkové rekonstrukci silničního průtahu obcí po trase staré „císařské silnice“, čili „státovky“, a jezdí se tudy dodnes. Doprava nesporně významnou měrou přispěla k rozvoji obce, ale provoz zhoustl a silnice je po většinu dne beznadějně přetížená. Jak by dnes obci ulehčil ten obchvat, si můžeme snadno představit, ale už se s ním nějak nepočítá. Poblíž má vést nová silnice R35, tak prý už to nestojí za to, jen si ještě budeme muset hezkých pár roků počkat. Nabízí se otázka: a co do té doby?
Asi nikoho nenapadlo zaznamenat také drobnou perličku spojenou s prastarou zájezdní hospodou „U Vrabců“, stojící právě u této silnice v zatáčce proti škole a tak trochu proti obecnímu úřadu, původní kamennou stavbou s klenutými stropy, co v ní už není hospoda, ale bazar se starožitnostmi. Bývalá majitelka té hospody viděla poprvé ve svém životě údolí Javorky a Hlásek na diapozitivech, které se promítaly ve vestibulu školy v osmasedmdesátém. Za více, než šedesát let v Ostroměři, přiznala, neměla čas přejít ty dva kilometry vzdálenosti na druhý konec směrem na Hořice a poslední odbočkou doleva a zřejmě k tomu ani nikdy nenašla dostatečně závažný důvod.
No co, tvrz na Hradišťku také většina z nás zná jen zvenčí. Ta, co pamatuji, vždycky sloužila hospodářským účelům a nebyla veřejnosti přístupná. Ostatně - podobný osud potkal mnoho tvrzí. Prohlášeny kdysi kýmsi neomylným za historicky bezcenné slouží převážně naší výživě. Některé škody nelze snadno napravit, některé vůbec.
Také jsem nezmínil přidružené obce Domoslavice, Sylvárův Újezd a Nové Smrkovice s malebnou návsí, různé zajímavosti a postřehy by se našly i tam, ale to by bylo vyprávění opravdu na dlouho.
Přiznávám, že, ač už v Ostroměři dlouho nebydlím, mám ji rád. Prvních třicet let života muselo někde nechat stopy a člověk, jak říkal jeden moudrý pán z Kampy, má být odněkud. Takže: jsem z Ostroměře a jsem na to hrdý, i když na tom sám patrně žádnou zásluhu nemám. Jsem tím ale zrovna tak doma v celém Podchlumí a také dost v Podkrkonoší a cítím se doma také v řadě dalších míst této země, vlastně všude, kde to také znám, a hlavně tam, kde mám rodinu nebo přátele a kamarády. Ona ta naše země zase není tak veliká.
Ale to už není v tomto vyprávění vůbec důležité.

Na závěr ještě několik údajů o obci, tentokrát z Kotyškova Úplného místopisného slovníku království Českého z roku 1895:
Ostroměř, Ostromíř, Vestroměř, kat.i mí.obec, 130 domů, 901 Čechů, hejtmanství Hradec Králové, zastupitelství i okres Hořice, býv.panství Radim a Pecka, fara Sobčice; 2třídní škola (III,3), četnická stanice (1 muž), uměl.válcový mlýn, parní sušárna na ovoce a čekanku, pošta, telegraf a nádraží české obchodní dráhy (Hradec Král.- Ostroměř) a rakouské severozápadní dráhy (Chlumec - Poříčí) a (Ostroměř - Jičín). Místní obce: Ostroměř a Hlásky: 5,83 km2, 133 domů, 926 Čechů.

Jestli vás bude zajímat víc, najdete další užitečné (a hlavně čerstvé) informace, odkazy a obrázky na http://www.ostromer.cz . Proto jsem nepoužil obrázků víc a aktuální už vůbec žádné.

Ať se vám tam také líbí, až tam jednou zavítáte, třeba jen na krátkou návštěvu.


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek | Zdroj: J. Ferst v.r.

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 05.04.2008 12:22:32     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - epona (@)
Titulek:
Konečně jsem si udělala delší chvilku, abych si mohla tohle dílko dočíst, jelikož mě nechalo v očekávání už od Preview:( A musím říct, že jsem moc ráda. Pokračování v započatém nápadu, slibný tip na výlet, nové informace a hlavně skutečně zajímavý pohled rodáka. Je cítit láska. Já mohu jen tiše závidět vám všem, kteří jste kdy byli obklopeni lesy, rybníky, pozůstatky té naší krásné historie, protože já vyrůstala v polích a přestože mám na svou ves hezké vzpomínky, když vzhlédnu k nedaleké Pálavě, Mikulovu, musím zaplakat. Skutečně poutavě a bohatě informativně si to Hille odvyprávěl. Musím přiznat, že mi poklesla čelist nad úvodním odstavcem. Udžet myšlenku v tak rozvětveném souvětí, klobouk dolů. Bylo krásné cítit atmosféru tohoto místa. Přenesla mě, kam měla ... do teplého léta, hodně starých zdí, prosluněných cestiček, lesních studánek, stínu stromů ... co na tom, že hlučí silnice, hlavní je, že je kam od toho ruchu utéct.

  
Komentář ze dne: 06.04.2008 16:31:37     Reagovat    Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek: Re:
Ano, člověk by řekl, že je to komentář k minutovému putovnímu leteckému záběru bez střihu. To by byl moc pěkný dokument, v takovém tom nezprzněném dřívějším klidném stylu - s prostorem pro vlastní vnímání a názor.

Komentář ze dne: 06.04.2008 16:28:19     Reagovat    Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek:
Tak, nutno uznat, že je to napsáno stylem, že by si člověk místa skutečně rád prohlédl osobně. Je v tom cítit nostalgický nádech dodávající na jedinečnosti této "turistické pozvánky". Líbí se mi, žes využil svůj bohatý fotoarchiv. Snad už brzy bude v provozu plnohodnotná galerie a uvidíme tak spoustu dalších zajímavých fotografií. Skvělé. Dřív jsem se k tomu bohužel nedostal.

Komentář ze dne: 07.04.2008 07:58:18     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Hill] - Jaroslav Ferst
Titulek: střípky
Ony to vlastně jsou jen střípky, z nichž celou mozaiku stejně nikdy nikdo nesloží, každý ji přece vidíme jinýma očima.
Styl to jasný nemá: je to miniatura názorů a zajímavostí z kultury, literatury, přírody a historie, trochu filosofie, nebo snad blog... sám bych se těžko rozhodoval, kam ty moje výtvory zařadit.
Proto děkuji za tak příznivé komentáře.

Komentář ze dne: 07.04.2008 09:50:16     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (koziii@seznam.cz)
Titulek:
jo jel bych hned (mít čas) dobře napsaný článek, fotografie nabízí bohatou historickou minulost, dobře že jsou černobílé, nechci dávat za vzor své články, ale neškodilo by důležité lokality, údaje,.... nějak zvýraznit, byť jen kruzívou

Komentář ze dne: 01.06.2008 20:01:55     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - madlenka (iva100@seznam.cz)
Titulek: Poděkování
Dobrý den,

právě jsem vyhledávala nějaké informace o loutkáři Matěji Kopeckém a narazila jsem na Váš článek. Jsem ostroměřská rodačka a pořád zde ještě bydlím. A opravdu je to tu stále krásné, tak jak popisujete. Chtěla jsem Vám za to poděkovat. Iva

  
Komentář ze dne: 01.06.2008 23:26:38     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Hill] - Hill
Titulek: Re: Poděkování
A to zklamání, že šlo pravděpodobně až o praprapravnuka toho hledaného, že? Ono se to těžko vyhledává, Kopeckých byla řada a historikové se zabývají převážně jen zakladatelem loutkářské dynastie, ostatní mají tak nějak smůlu.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz