.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Březen  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

 .: Online
Stránku si právě čte 34 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Markéta Lazarová

Jakub Raida - 4) Film - 15. 01. 2009 - 3957 přečtení

Markéta LazarováŘíkává se „co Hus slovem, to Žižka palcátem“ a já to teď parafrázuji na „co Vančura perem, to Vláčil kamerou".

Existují slabá díla, průměrná díla a dobrá díla. Ale pak jsou ještě taková díla, která vyrazí každému esteticky cítícímu člověku dech a usadí se pevně na pomyslném trůnu. Kdyby se mě někdo zeptal na nejoblíbenější zahraniční film nebo knihu, asi bych déle uvažoval, ale v našich, českých vodách, jsem si jist a bez jediného zaváhání bych z té hromady průměrných českých autorů vybral Vladislava Vančuru, jehož tvorba se nad ostatními počiny z naší kotliny tyčí jako Taj Mahal nad kadibudkou. V mých očích rozhodně Vančura zastiňuje i jiné velikány naší prózy, jako jsou třeba Hrabal, Körner i Čapek. Proč? Čtu-li Vančuru, toho mága se slovy, jsem teprve skutečně pyšný na naší řeč a nejedna věta, ano, i jedna jediná věta, u ostatních autorů pouze nevýrazný prostředek k vyššímu cíli (celkovému dojmu), mi třebas utkví v paměti a neustále se tam převaluje a pomalu uvolňuje pocit krásna, jako pozvolna rozpouštějící bonbón. Při četbě těch vět jako bych viděl ten papír zvlněný intenzí, expresivní čmrky tuží a akvarelové polotóny mezi tím. Nicméně, Pole orná a válečná jsou poměrně těžká na čtení, Pekař Jan Marhoul nepříliš známý a Kuba Kubula a Kuba Kubikula jsou přeci jen „pouhou“ pohádkou, označil bych tedy za ono opus magnum právě novelu Markéta Lazarová, ve kterém nám na poměrně malém prostoru a velmi čtivým stylem předkládá mistr barvitý příběh plný impresí, zajímavých příběhů a psychologických introspekcí. Ovšem, pozor, komu se rozsvěcuje právě teď kontrolka „pozor, nezáživná psychologie“, toho můžu ujistit, že druhý Dostojevský se nekoná, Vančura totiž rozebírá „psychologii vášní“. Jeho hrdinové jsou vášniví ve všech možných myslitelných ohledech a to dává všemu velký punc síly, váhy a pravosti; skoro bych až řekl, že Vančurovo dílo je velmi zdravě patetické.

Markéta LazarováŘíkává se „co Hus slovem, to Žižka palcátem“ a já to teď parafrázuji na „co Vančura perem, to Vláčil kamerou“. Staré české filmové prostředí bylo historickým opusům příznivě nakloněno – už husitská trilogie je i přes svou agitku (ale ta není ani tak hrozná, nenechte se tím odradit) výpravná tak, že se o tom dnešním českým tvůrcům může leda zdát, ovšem vedle Vláčilova díla z roku 1967 je to přeci jen spíše „jednoduchá popkornová zábava“, dá-li se tedy tento pojem použít pro dobu, kdy právě odklon od západní kultury byl žhavě na denním programu. Ono, vzít si geniální knihu, je velká výzva a myslím, že by se jí měli zhošťovat jen geniální režiséři, aby to nemuselo dopadnout jako třeba filmový Punisher – a mistři typu Uwe Boll, ať se, prosím, drží radši dál shitových scénářů. To jsem ale trochu odbočil. Hned z počátku musím poznamenat, že Vláčil se úkolu zhostil nejen dobře, ale dokonce výborně a snad bych i řekl, že se mi film líbil více, i když to je jako srovnávat lowridery s tereňáky. Filmu se totiž podařilo věrně zachovat vše, co bylo v předloze, a dokonce si ještě přidal něco navíc – od první scény člověk zapomene na hořkou zkušenost s českými filmy poslední doby (aby všechny ty „hořké komedie“ se stále stejnými herci vzal už čert) a sleduje audiovizuální veledílo.

Záznam je možná černobílý, za chvíli to však divák přestane vnímat a je obrazem přesto pohlcen – úchvatná panoramata střídají takřka experimentální záběry, dlouhé mlčenlivé scény, kdy se buduje atmosféra pak střídají svižné pasáže řeči přímé i za obrazem, která uchvátí bohatostí jazyka zrovna tak, jako Vančurova předloha; scény vášnivě milostné střídají mrazivě děsivé (například z výjevu, kdy si Menšík opéká maso, vede řeč s oněmělým a pak náhle utichne, za tíživé a napjaté atmosféry dojde k dvířkům a za nimi mlčky čeká smečka vlků, by se mohl filmařině přiučit nejeden mistr hororu). Vzpomínkové, snové a realistické obrazy se vzájemně prolínají v jednu perfektně fungující, skoro až postmoderní, koláž. Je snad zbytečné chválit do nebe i ostatní aspekty filmu (hudba, skvělý Kemr i Vašáryová a další), podívejte se a snad si tohle dílo najde cestu k vašemu srdci vlastní cestou.

Vančura je znám i jako režisér – kdo ví, jestli kdyby nebyl za protektorátu popraven, by si ještě sám natočil Markétu Lazarovou a pokud ano, byla-li by lepší, toť otázka, nicméně, v roce 1967 by Vančurovi táhlo na osmdesátku a kdyby film točil dříve, lze předpokládat, že by byl dnešnímu divákovi vzdálenější a že by neměl k mání ty technické vymoženosti, jako Vláčil. Na druhou stranu, i Vláčilovo dílo je dnes nějakých čtyřicet let staré a natočil by jej dnes snad někdo lépe? Snad Menzel, nicméně ten pronikl především do secesního ducha Vančurova vesmíru, tedy to zůstane otázkou...

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 11.01.2009 19:29:42     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Markéta Lazarová
Plně podporuji to, co jsi zde o filmu napsal. Jen dodám, že Magda Vašáryová tímto filmem vstoupila do povědomí filmového diváctva. Přes velmi mladý věk a nevystudované herectví, předvedla dokonalý výkon v hlavní roli. Když si uvědomím, že toto byl teprve její druhý film - (Prvým byl celkem průměrný snímek " Senzi mama" z r.1963, kdy jí bylo 15 let, v době , kdy se začala "Markéta" točit - tedy v r.1965 teprve 17 let.) - dotočila jej jako devatenáctiletá, tak si říkám:"škoda, že se u nás "neoscaří", protože tento film by si jich zasloužil - největší počet - ( za scénář, za produkci, za kameru, za režii,za hudbu, za všechny filmové role - hlavní i vedlejší, ZA NEJLEPŠÍ FILM DOMÁCÍ PRODUKCE za posledních 50 let...) - aspoň podle mne. A vůbec nevadí, že jde o černobílý snímek, právě naopak. František Vláčil byl dokonalým mistrem svého řemesla, což dokázal i dalšími svými díly - Ďáblova past, Údolí včel, Adelheid apod. O Vladislavu Vančurovi už jsme tu jednu diskuzi měli - v souvislosti s použitím češtiny a Karlem Čapkem. I přes to, že jsme se ve všem neshodli, je pro mne Vančura velikánem a jeho Rozmarné léto nebo Obrazy z dějin národa českého, (abych uvedla ty, co jsi nejmenoval výše) to přinejmenším dokazují.

Komentář ze dne: 15.01.2009 07:35:16     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Ondřej Hložek (@)
Titulek:
Plně souhlasím s napsaným. Vláčil měl díky skvělé Čuříkově a Uldrichově kameře a naprosto "uši trhajícímu" hudebnímu doprovodu Zdeňka Lišky jakousi manufakturu na filmové trháky. Nejvíce mě zaujaly postavy z Údolí včel, především Jan Kačer tu působí v roli Armina krajně "středověce".
Dávám 1, to je bez řečí!

Komentář ze dne: 16.01.2009 18:03:42     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek:
Díky ti Kubo za tento článek, je srozumitelný - je psán plně tvými slovy a sem tam jsem jen pousmál (u poznámky týkající se Taj Mahalu a kadibudky)
myslím, že se tento článek dá ucelit pod křídla 60. let (mimochodem soboty na čt2 sledovat Zlatá šedesátá - určitě tam bude i Vláčil a já se na jeho Markétu Lazarovou podívám)
do světa starších filmů teprve pronikám, ale už od nepamněti je pro mě favoritem film Kladivo na čarodějnice od Otakara Vávry (autor i Jana Husa a Jana Žižky - nad kterými se dá, co se týče vděčnosti režimu polemizovat - jak sám pan Vávra říkal ve výše zmiňovaném dokumentu - uměl se vyhnout cenzuře již za nacismu a stejným způsobem se snažil dělat filmy i za komunismu - tak aby byly pro cenzory sterilní)

  
Komentář ze dne: 16.01.2009 20:35:23     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek: Re:
a bavíme-li se o filmu na námět knihy významného spisovatele - Otakar Vávra natičil v roce 1965 Romanci pro křídlovku podle Františka Hrubína (což je bezesporu pan básník a to myslím i pro tebe Kubo) měl bych se na něj taky podívat abych mohl oponovat :o)

  
Komentář ze dne: 16.01.2009 21:38:43     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - ivo-hary (@fofr)
Titulek: Re:
Pan Vávra je veliký filmař, ale taky oddaný sluha jakéhokoliv režimu, pana Goebelse popsal jako "vysoce vzdělaného muže hovořícího krásnou němčinou", se kterým bylo příjemné posedět, a kdyby to dopadlo "jinak", jistě by rád natočil germánskou, ne husitsku trilogii, jen kdyby mohl dělat velkolepé masové scény. Jeho husité jsou historický paskvil, oslovují se např. "tovaryši, pojďme na ně!" (tavárišč = rusky "soudruh") ... Kladivo vzniko v r. 68-69, jasné, proč asi by jindy vzniknout nemohlo. A holedbá se sice přátelstvím s Karlem Čapkem, první "Krakatit" natočený v demokratické první ČSR je úžasné dílo, ale potom celý odkaz Karla Čapka pošlapal a zneuctil, když si vypůjčil „Krakatit“ a tentokrát pod názvem TEMNÉ SLUNCE (1980) natočil ubohý, vládnoucí straně poplatný paskvil.

    
Komentář ze dne: 16.01.2009 22:13:51     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek: Re: Re:
ano, Ivo lze to tak říci, to se mi na jeho filmařské povaze vadí, i když v rozhovoru s ním povídal, že by za nacismu germánskou trilogii nenatočil, sice prý podepsal že bude točit německé filmy ale dal si tam dodatek, že pouze za předpokladu že scénáře budou vyhovovat jeho estetickému cítění a nikdy mu žádný nevyhovoval...

      
Komentář ze dne: 17.01.2009 16:43:25     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Ivo Hary (@fofr)
Titulek: Re: Re: Re:
Ďěkuji za odpověď i za dodatek, aspoň že tak. Nebudu do toho už vrtat. Navíc takové skutečně mimořádné dílo, jakým je "Markéta", si nezaslouří, abychom v něm rozebírali nějaká okrajová témata, opožděně děkuji Jakubovi, že zpracoval tak výborný článek. Akorát ve výčtu stěžejních Vančurových děl opomněl monumentální "Obrazy z dějin národa českého." Četl jsem a nemohu zapomenout na úkladné Vršovce a nešťastného knížete Jaromíra.

        
Komentář ze dne: 18.01.2009 11:02:15     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Jakub Raida (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re:
Ke kterým se navíc váže ta pochmurnost, že v prostředku psaní jedné věty jej odvedlo gestapo.

Komentář ze dne: 15.02.2009 13:14:32     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Tomáš Bříza (@)
Titulek:
Já myslím, že film Marketa Lazarová (ano správně je to krátce) nebyla kasovním trhákem. Tehdy tu byla státem řízená kinematografie a tak se našly peníze i na díla nekomerční, experimentální. Tento film byl dokonce tak drahý, že se Vančura zavázal, že natočí ještě jeden film ze stejného prostředí - Údolí včel.
Je sice esteticky nádherný a nad mnoha záběry a scénami mé srdce zaplesalo, někde jsem četl názor, že je to nádherně natočená nuda a nezbývá než souhlasit. Sám jsem svou pozornost neudržel a část filmu prospal. Tudíž dnes je pro producenty mnohem lepší natočit film podle šablony, obsadit známé tváře...takovýto film by se jim bohužel nezaplatil :(

  
Komentář ze dne: 15.02.2009 21:08:49     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - ivo-hary (@fofr)
Titulek: Re:
Na toto musím reagovat, normálně bych Tě pochválil za skvělý "postreh", ono "Lazarova" krátce jako "koho, čeho" je velmi logické, ale jak vydavatelé knihy, tak autoři filmu se drží dlouhého "á", viz:
http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_235761 _main.jpg
http://www.fdb.cz/film-plakaty.html?fil m=12053 ...
Miroslav Horníček napsal, že divák, který usne na Hamletovi, i ve spánku jaksi cítí, že se stal účastníkem něčeho velikého a vznešeného, takže usínání skutečně není žádným měřítkem kvality filmu, a jinak sám za sebe mohu potvrdit,že když kdybych viděl film na ZŠ, jistě bych se nudil velice, ale když jsem ho viděl nedávno, jsa již poněkud poučen ve vnímání, nenudil jsem se ani chvilku a oceňoval každý metr filmu, i zdánlivě statické promluvy, jako velkolepou podívanou ...
A k příliš populusticky rozšířenému mínění, že podobné filmy se už dnes netočí, poznamenám jediné slovo: "Sestra".

    
Komentář ze dne: 16.02.2009 20:55:15     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Jakub Raida (@)
Titulek: Re: Re:
Tím "krátce" bylo nejspíše myšleno "Marketa" a je pravda, že tak to bylo i ve filmu aktéry vyslovováno.

      
Komentář ze dne: 16.02.2009 21:51:45     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - ivo-hary (@fofr)
Titulek: Re: Re: Re:
Teda, Jakube, snad nejsem tak ***, že bych neviděl dlouhé "á" na konci slova "Lazarová", ale dokázat, že tam bylo "a", to už nemůžu. Fakt je ovšem, že v horním příspěvku to krátké "a" teď není ...



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz