"Dovolte mi, dámy a pánové, abych zahájil zahajovaní konference."

Příchozí přicházejí, plácají se po zádech, připijejí si vínečkem... pohodička.

"Ukončuji zahajování konference. Zahajuji její průběh."

Konference běží v plné síle. Účastníci debatují následujícím způsobem:

"Dovolte mi, abych zahájil své představování. Jmenuji se J. H. Ukončuji své představování."
"Dovolte mi, abych zahájil zahajování sdělování svého názoru. (...) Prosím, chviličku strpení, vážený pane, nyní zahajuji zpracovávání myšlenek vedoucí k formulaci mého názoru a komplexního pohledu na danou věc." atd. Zázrak je, když se dva vůbec domluví.

Konference se blíží ke konci. Moderátor je již mírně opilý.

"Prosím, velevážená a velectěná společnosti, uctivě mi dovolte, slovutní lidé dobrého srdce a jasného rozumu...(škyt)..., abych zahájil zahajování zahajování zahajování ukončování konference."
"Nyní mi dovolte, abych ukončil zahajování zaha...(škyt)...jování zahajování ...(škyt)... ukončování konference. (škyt)"
Atd., než se s mnoha přeřeky, škytnutími a zadrhnutími prokouše všemi zahajováními a ukončováními.

Mezitím se společnost připraví k hromadnému odchodu, lépe řečeno ti, co jsou toho schopní, ještě lépe řečeno neodejde nikdo, jelikož ti, co jsou schopní odchodu, budou muset odtáhnout či vynést ty, co kvůli větší konzumaci alkoholu odchodu schopní nejsou, kterých je k velkému všeobecnému údivu vyjadřovaném slovy "ježíš, to jsem to zas přehnal" (samozřejmě říkají jen ti, co jsou toho schopní) podstatná většina.

Závěrečná slova moderátorova: "Ukončuji ukončování ukončování ukončování ukončování konference. Děkuji Vám. Nashledanou a dobrou noc."
Načež se vyčerpáním zhroutil k zemi a usnul jako zařezaný. Hlasitě chrápal.