.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Duben  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   

 .: Online
Stránku si právě čte 5 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Władysław Stanisław Reymont

Harr - Osobnosti - 10. 09. 2008 - 5684 přečtení

 

Reymont_anotace.jpgPolský prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu udělenou v roce 1924
* 7. 5. 1867; Kobiele Wielkie u Radomi
+ 5. 12. 1925; Waršava


 

 

Reymont_portret.jpgWładysław Stanisław Reymont, vlastním jménem Rejment, se narodil roku 1867 (jméno si změnil na Reymont při svém literárním debutu, aby byl chráněn před problémy s ruskou cenzurou). Pocházel ze skrovných poměrů, byl synem venkovského varhaníka. Pokoušel se studovat na gymnáziu v Čenstochové, v letech 1880-1884 se vyučil krejčím ve Varšavě, odkud byl nakonec policejně vykázán. Po krátkém pobytu u otce odešel z domova a živil se jako železničář, dělník a herec kočovné společnosti, byl i novicem v klášteře. Ze své rodné oblasti, spravované tehdy carským Ruskem, odešel roku 1893 opět do Varšavy a v neustálém boji o udržení holé existence se pokoušel o literární zpracování svých bohatých, často velice neutěšených životních zkušeností. Podmínky, ve kterých psal svá první díla, byly strašné. Jak sám píše: „Noci jsem trávil v místnosti tak chladné, že jsem psal zabalený do kožešiny s kalamářem pod lampou, aby inkoust nezamrzl". Ve Varšavě psal například v kostele, protože tam bylo teplo. Jeho těžkou hmotnou situaci postupně zlepšily výtěžky z literární a reportérské činnosti, takže roku 1894 mohl navštívit Londýn. Brzy se v literatuře prosadil svou houževnatou prací, silou barvitého vidění a svým pozorovacím talentem a stal se společně se Stefanem Żeromskim a Gabrielou Zapolskou nejvýznamnějším představitelem uměleckého hnutí Mladé Polsko (Młoda Polska). Roku 1899 byl zraněn při železničním neštěstí, obdržel odškodnění a stálá renta, vyplácená železniční společností, mu umožnila léčení v Itálii a cestu do Francie. Po první světové válce se usadil na vlastním statečku v obci Kołaczkowo u Wrześni (Poznaňsko). Roku 1920 navštívil polské kolonie v USA.

 

Jako znalec selského a venkovského prostředí zachytil v řadě svých prozaických prací sociální napětí v polské společnosti, která na přelomu 19. a 20. století bojovala o nové politické a společenské uspořádání. Jeho hlavními díly je čtyřdílná románová kronika Sedláci ze života polské vesnice na konci 19. století, komponovaná podle jednotlivých ročních období, a román Zaslíbená země, dramatický obraz průmyslové Lodže.

V roce 1924 mu byla) udělena Nobelova cena za literaturu „...za jeho velký národní epos Sedláci" (citace z odůvodnění Švédské akademie).

 

Dílo Władysława Stanisława Reymonta:

 

Povídky

Setkání (1897, Spotkanie) sbírka povídek, pochmurný obraz společenské periférie

Tomek Beran (1897) vesnická povídka.

Za podzimí noci (1900, W jesienną noc) sbírka povídek

Před úsvitem (1902, Przed Świtem) sbírka povídek

Z památníku (1903, Z pamiętnika) sbírka povídek

Bouře (1907, Burza) sbírka povídek

Ave patria (1907) sbírka povídek

Na rozhraní (1907, Na krawędzi) sbírka povídek

V zemi chelmenské (1911, W ziemi chełmskiej) sbírka reportáží

Za frontou (1919, Za frontem) sbírka povídek

Pouť na Jasnou Goru (1895, Pielgrzymka do Jasnej Góry) autorova prvotina napsaná na základě jeho znalosti Čenstochové, jakýsi protějšek Zolova románu Lourdy

Komediantka (1896) román ze života umělců kočovných divadel, ve kterém se svobodomyslná mladá hrdinka marně pokouší vytrhnout z maloměštáckého rodinného prostředí

Jitření (1897, Fermenty) román, volné pokračování románu Komediantka

Lili (1897) novela z divadelního prostředí, které autor velmi dobře znal. Vypráví o lásce mladičké a půvabné herečky a bohatého zemana, o vztahu, v němž dívka ze strachu před poklidným životem na venkovském dvorci se vzdává opravdové lásky a vyhlídek na manželský život

Spravedlnost (1899, Sprawiedliwie) román, který vypráví o tragedii mladého vesničana, z panské zvůle uvězněného, který ze stesku po rodině uprchne z vězení a kterého jeho matka do poslední chvíle brání před vesničany, záměrně vrchností poštvanými ve jménu panské spravedlnosti

Zaslíbená země (1899, Ziemia obiecana) román, dramatický obraz průmyslové Lodže, světa bankéřů a továrníků, v němž jsou v kapitalistické konkurenci, vlčí morálce a v honbě za ziskem ničeny lidské city a skutečné mravní hodnoty. Naturalisticky vyprávěný příběh v duchu Émila Zoly se soustřeďuje na hrdiny z řad kapitalistů, nevšímá si příliš dělnictva a autor v něm líčí, jak investovaný polský, německý a židovksý kapitál přináší na jedné straně obrovské zisky a život v palácích a na druhé straně vede k zotročení venkovských lidí, ženoucích se do Lodže za výdělkem. Spolu s kapitalismem odsuzuje Reymont celou městskou civilizaci a zdroj zdravých národních sil vidí v rolnictvu, které však neidealizuje

Sedláci (1904-1909, Chłopi) vrcholné autorovo dílo, čtyřdílná románová kronika, která Reymontovi zajistila světovou slávu. Jednotlivé díly se jmenují Podzim (1904, Jesień), Zima (1904), Jaro (1906, Wiosna) a Léto (1909, Lato). Autor ve své knize vytvořil všestranný, barvitý a dramatický obraz polské vesnice s jejími majetkovými, generačními i třídními spory. Život vesničanů je nerozlučně spjat s okolní přírodou a zarámován do ročních období s pravidelně se opakujícími polními i domácími pracemi, obřady, zvyky a obyčeji. První polovina románu je nabita dynamickým dějem, druhá je statičtější, pronikají do ní alegorické prvky, symbolismus, dekadentní sexualismus a solidaristické pojetí venkovského života (vesnice se přechodně sjednocuje v odporu proti šlechtickému velkostatku a německým kolonistům a také ve snaze o založení polské školy. Funkční využití nářečí ještě zvyšuje bohatství, pestrost a dynamiku vyprávění. Dějištěm románu je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou vyprávění rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu

Reymont_rukopis.jpg Reymont_kniha.JPG

Upír (1911, Wampir) román, ve kterém Reymont zpracoval své zkušenosti s tehdy módním spiritualismem.

Rok 1794 (1913-1918) historická románová trilogie. Líčí události kolem Kościuszkova povstání a uvádí nás i do revoluční Paříže za Robespierrovy vlády. Jednotlivé díly se jmenují Poslední sněm republiky (1913, Ostatni Sejm Rzeczypospolitej), Nil desperandum (1916) a Povstání (1918, Insurekcja)

Vzpoura (1924, Bunt) fantastický román, antiutopie

 

Česká vydání:

Zaslíbená země - Beaufort, Praha 1903, překlad Bořivoj Prusík,

Pouť na Jasnou Goru - Karel Křivý, Loukovice u Kojetic 1906, překlad Karel Křivý,

Povídky - Neumannová, Praha 1907, překlad Václav Prokop

Komediantka - Beaufort, Praha 1909, překlad Bořivoj Prusík

Bouře a jiné povídky - Český čtenář, Praha 1910, překlad Bořivoj Prusík

Spravedlivě - Melichar, Hradec Králové 1913, překlad Václav Prokop

Tomek beran - Jan Otto, Praha 1913, překlad J. Šebesta

Upír, Kramerius, Rokycany 1914, překlad Jaroslav Rozvoda

Za soumraku a jiné povídky - Topič, Praha 1918, překlad Jaroslav Rypáček

Chlopi - Českoslov. podniky tiskař.a vydavatel. Praha 1920-22, překlad Jar. Rypáček

Za frontou - Beníško, Plzeň 1921, překlad Jaroslav Rypáček

Ze země chelmenské, Promberger - Olomouc 1924-1925, překlad Otto F. Babler,

Z kraje slz a krve - Humana, Letovice 1925, překlad František Wolf,

Rok 1794 - Stanislav Minařík, Praha 1925-1926, překlad Stanislav Minařík

Lili - Stanislav Minařík, Praha 1926, překlad Stanislav Minařík

Vzpoura - Stanislav Minařík, Praha 1926, překlad Stanislav Minařík

Na líše - Stanislav Minařík, Praha 1926, překlad Stanislav Minařík, novely

Reymont_pomnik.JPGJitření - Stanislav Minařík, Praha 1927, překlad Stanislav Minařík

Komediantka - Stanislav Minařík, Praha 1927, překlad Stanislav Minařík

Upír - Stanislav Minařík, Praha 1928, překlad Stanislav Minařík

Sedláci - Stanislav Minařík, Praha 1926 a 1929, překlad Čeněk Syrový, Vyšehrad 1951

Zaslíbená země - Stanislav Minařík, Praha 1929, překlad Stanislav Minařík

Z chelmské země - Stará říše na Moravě 1939, překlad Jaroslav Rypáček pomník ve Waršavě

Spravedlnost - SNKLHU, Praha 1954, překlad Jarmila Minaříková

Komediantka - Lidové nakladatelství, Praha 1970, překlad Bořivoj Křemenák

Zaslíbená země - Svoboda, Praha 1967, překlad B. Křemenák, znovu Odeon 1978 a 1984

 

Zfilmováno:

Země zaslíbená (r.1975, 179 min)

Režie: Andrzej Wajda

Hrají: Daniel Olbrychski, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zapasiewicz, Emilia Krakowska, Franciszek Pieczka, Piotr Fronczewski, Jerzy Zelnik, Zdzislaw Kuzniar, Krzysztof Majchrzak

 

 

*Jako dalšího nositele Nobelovy ceny za literaturu Vám představíme anglického dramatika, prozaika a esejistu George Bernarda Shawa, který tuto cenu získal v roce 1925.*


Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!    Přidej komentář

 



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz