archaický ráz básni svědčí, je dobře kladen důraz na konec verše, koncepci jsi formovala dobře - vždycky když je báseň uzavřena v cyklu nutí to čtenáře přečíst si ji znovu už jen proto, že jej zajímá jestli se napodruhé posune dál.

V básni je pevné propojení metafor, velmi lyrická poloha, rytmus nedrhne
dnes jsem spokojený Branwen 1,2

Právě jsem komentovala pár věí na Humanartu a po té hrůze tam je toto tak krásně osvěžující, jako ten jiskřivý klaret. Moc se mi líbí..."žízniví Času psi ztratili stopu " a " Pak vzlétli motýli eskadra bláznivá " - velmi vhodně použitá spojení, vytváří krásný obraz vzpomínky.

No jejej... tohle se mi líbí se vším všudy. Jak tématicky, tak i ty metafory. Hm, když si vzpomenu, kolik dívčích životů je tak komplikovaně zapleteno do mých vzpomínek... ;)

No jako jo, být to napsáno někdy v letopočtu 18cet, je to krásné dílo, ale myslím, že dnes už to není na místě. Myslím si, že chceme-li se vracet ke starým věcem, měli bychom to dělat s novým pohledem na svět,aby ty věci měly šanci přežít,aby si mohly uchovat nějakou svou hodnotu a nebyly jen nápodobou něčeho dávno minulého,jako v tomto případě.

u žízniví času psi bych vynechala "a", kvůli rytmu, líbí se mi "pod kůží polibek palčivě dozníval". vůbec se mi líbí některá tvá spojení a výrazy, ale celková zastaralost stavby textu mi nesedí. za stuhu v dívčích copech bych střílela.

Nejsem příliš sečtělá ve verších, nedokázala bych tedy napsat odborné zhodnocení, jako autoři přede mnou. Tak jen řeknu, že báseň působí velmi emotivně, zejména závěrečné dvojverší.

ale to přeci vůbec nevadí, nehrajem si na mistry všech znalostí