.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Prosinec  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Úvaha etická

Foton - Zamyšlení - 27. 09. 2008 - 4797 přečtení

Jak se chovat? A proč se tak chovat?

Pokud se člověk mermomocí chce na ostatní vykašlat a egoisticky „následovat jen svou", nejspíš mu ostatní lidé stejně dají najevo, že je jeho chování zaráží. Představme si, že třeba totálně přesvědčený solipsista jen tak z libovůle někoho nakopne nebo se dokonce někomu vyzvrací do obličeje a ještě si přitom pořádně říhne (proč by si to nemohl dovolit, když "svět je jen jeho představa a kromě ní není nic") či ze stejného důvodu udělá ještě něco horšího. Potom ho ten druhý třeba taky nakopne, nebo představa prostoru, který obývá, nabude po pár krocích přes zatčení a soud představy vězení, a tak se mu jeho vlastní představa pomstí. Může se tomu divit, jak chce, a prd mu to bude platné. Zajímalo by mě, kolik těžkých zločinců, třeba několikanásobných vrahů, jedná právě jen z těchto pohnutek a přesvědčení, ač by jinak byli naprosto nevinní a nezlomyslní. Odtud vyplývá, že když už tedy fakt nemáme jiný důvod chovat se slušně, „spořádaně" a „ctnostně", tak aspoň to, abychom se vyhnuli následným problémům. Zkušenost, podobně jako logika, bývá neúprosná.
Samozřejmě asi každý najde i důstojnější a vyšší důvody ke ctnosti a neubližování než jen vyhýbání se problémům. Například:  francouzský matematik a mystik, Blaise Pascal, raději věřil v křesťanství a choval se proto tak,  jako by mělo pravdu. Obával se totiž, že i kdyby nabyl dojmu, že křesťanství pravdu nemá,  zjistil by (třeba na konci života), že se zmýlil. A to by asi byl horší omyl než ten, že v křesťanství věří a nemá pravdu. A nemusí to být křesťanství, pojem hříchu, věčné zatracení atd., ale jen třeba obyčejný karmický zákon frekventovaný ve východních filosofických směrech. Jde o předpoklad, že veškeré činy jednoho člověka se kamsi „zapisují", a na základě  rozličných "zákonů příčin a následků",  se člověku po čase navrací to, co způsobil. Činy pozitivní i negativní. Třeba zločinec svůj čin pečlivě a promyšleně zamaskuje a navenek mu všechno dlouhodobě projde, ale potom ho nepříjemně překvapí něco, co vypadá jen jako „blbá náhoda". Takže Pascal si to pojistil tím, že zkrátka nechtěl  zbytečně riskovat. Navíc, pokud má křesťanství pravdu, tak  dodržováním jeho zákonitostí může „nekonečně vyhrát". V současnosti se takovéto Vyšší síly, Bůh, atd. ukazují jako čím dál méně opodstatněné. Není však dokázáno, že neexistují (stejně tak, jako že existují), a osobně myslím, že filosofii a přírodovědě se to nikdy úplně nepodaří. Vida, jak nestranný rozum tu přímo vede k „iracionálním" obavám z něčeho nepoznatelného...

To jsou věci nadlidské. Já se však dále budu věnovat věcem čistě lidským, jak říkal Nietzsche, příliš lidským.
Můžeme to tedy pojmout jako psychologickou sondu do lidského nitra. Co to je, ta temná stránka v nás a proč existuje? Elementární zlo, „démon zvrácenosti", na kterého upozorňoval Poe? Co nás podvědomě někdy nutí, abychom provedli takové pitomosti? Jsem přesvědčen, že se takové zlo vyskytuje u každého člověka, i u toho největšího „svatouška", jen je u různých lidí do různé míry potlačeno a projeveno. Bez té trošky něho bychom možná i nebyli lidmi. Ve velmi slabé míře je to třeba takové vzájemné „škádlení milenců", čímž si stvrzují, že se mají rádi, jak dí to pořekadlo. A když se do toho přimíchá i ten solipsismus, jaké důvody má vůbec člověk pro jeho argumentaci a přijetí? Hrají v tom nějakou roli kromě čistých filosofických úvah i egoistické pohnutky?
Není náhodou v celém pojetí „dobra" a „zla", „ctnosti" a „neslušnosti" jádro pudla to, že obsahy těchto pojmů jsou nadiktovány některými rozumově neopodstatněnými společenskými konvencemi? Každá společnost určitě nějaké má. A to temné já člověka se proti nim jen chce bouřit, protože mu připadají nesmyslné? Např. už výchovy malých dětí způsobem „musíš", „nesmíš". Lpí se na tom, aniž by se děti dozvěděly,  proč to či ono musí a tamto zase nesmí, a jen se jim něco vštěpuje  do podvědomí.

No, dítě s vrozenou zvídavostí se může zeptat „proč?", většinou mu v takových případech bývá odseknuto „proto, pro slepičí kvóč" (osobně jsem jako dítě tuto frázi nesnášel) anebo „protože to tak má být, protože se to sluší" - jen ulpívání na konvencích. Takto vychované děti potom připomínají spíše jakési loutky či  ovce, závislé na pastýři, než harmonicky rozvinuté, svobodně se rozhodující bytosti.  Tím nepopírám, že ona svobodná rozhodování a samostatnost leckdy nejsou jednoduchá a mohou znamenat těžká dilemata. A schůdnější cestou je potom - být závislý na někom, kdo  běh mého života určuje.  Život ovšem nebývá jednoduchý, je podstatně  tvrdší. Neměly by se děti učit právě zvládání životních situací a těžkostí  s co nejmožnějším pocitem  lehkosti ? To zdůrazňuji! A  pokud možno  „s úsměvem a zdravou sebedůvěrou". S tím  jde všechno snáz. Aby děti rozvíjely svůj kritický rozum a svou „vůli k životu"samy, aby  chápaly a rozlišovaly, co je dobré a co zlé, k tomu by dle mě, hlavně měla směřovat výchova. K dosažení tohoto cíle je možná zapotřebí i trocha tvrdosti, vytýkání chyb, avšak právě proto, aby to potomka posílilo, zhouževnatělo a ukázalo, jak se z chyb poučit. Posílení není v žádném případě ochabnutí vůle pod tíhou výčitek, kárání a silných pocitů viny. To se potom snadno zaktivuje ta temná stránka mysli. Záleží na osobnosti.  Ti impulzivnější se naštvou a vyřvou a ti citlivější vše snášejí, dusí  v sobě, pak ale "nádoba" přetlak nevydrží. To se potom páni rodičové diví, když jejich vždy „hodňoučké a slušňoučké ratolesti  támhle vesele něco hulí nebo šňupou, podřezávají si žíly, či mají na krku několik drobných krádeží.

Poukazoval jsem tu spíš na negativní aspekty. Závěrem řeknu, že snad nejdůležitější ve výchově i celé mezilidské komunikaci je vzájemná tolerance, porozumění a důvěra a pocit, že člověk někam patří. Toť snad nejspolehlivější ochrana před „démonem zvrácenosti".


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 27.09.2008 15:09:51     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Tentokrát jsem pročítala už jen jednou, myslím, že teď má konečně Tvé zamyšlení hlavu a patu. Ve druhé části jsem jen upravila pár dlouhých souvětí tak, aby byla srozumitelná. Je to zajímavé vyjádření mladého člověka k výchovnému procesu, předpokládám, že je tam i dost postřehů získaných pozorováním v době vlastního růstu. Dobře napsané zamyšlení Juro.

  
Komentář ze dne: 27.09.2008 20:21:59     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re:
Asi je, no... :D

Komentář ze dne: 28.09.2008 00:11:13     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (@)
Titulek:
Milý Fotone,
"Zajímalo by mě, kolik těžkých zločinců, třeba několikanásobných vrahů, jedná právě jen z těchto pohnutek a přesvědčení, ač by jinak byli naprosto nevinní a nezlomyslní." - velmi podnětná úvaha.
"a osobně myslím, že filosofii a přírodovědě se to nikdy úplně nepodaří." - no to mám radost Fotone, tomu říkám vývoj.
"vychované děti potom připomínají spíše jakési loutky či ovce, závislé na pastýři, než harmonicky rozvinuté, svobodně se rozhodující bytosti.", opět velmi dobře. Myslím, že můj synovčík Matýsek se ve svých 4 letech začíná bouřit kvůli právě těm věčným " nesmíš, nesmíš" , kterým nerozumí. Ale zase si myslím, že je lepší se od malička bouřit a učit se hledat svůj vztah k veškerenstvu než se stát socializovanou ovečkou, jakých jsou dneska milióny.

Velmi dobrá práce Fotone. Rosteš mi před očima. Tvé zamyšlení je tématicky atraktivní a je i napsáno atraktivně. Svůj názor čtenáři nevnucuješ, ale většinu čtenářů si svojí logikou navedeš přesně do toho místa, kde není úniku a čtenář ti dá v tichosti za pravdu. Přesně tak to má být.
Teď přidám ze pár svých myšlenek pro diskuzi:

Chování versus konvence:
Jsem pořád toho názoru, že člověk má zodpovědnost především sám k sobě ( natruc jakýmkoli konvencím či očekávání), k tomu aby jeho prožívání i chování bylo v rovnováze. Samozřejmě už tisíciletí platí určitá nepsaná pravidla - jako např. pravidlo o tom, kde končí svoboda jednotlivce. No a určité ne zrovna trendy-chování, přináší určité negativní reakce od společnosti, ale to sebou přináší další svobodnou volbu - Přehodnotím představu, kterou o sobě mám, protože můžu být lepší člověk? Ponechám si své staré já, protože jenom to je mé skutečné já a občasné negativní odezvy společnosti jsou jenom známky toho, že mi nerozumí( je to tedy jejich boj, ne můj)? AŤ to či ono rozhodnutí, přinese sebou další reakce a s nimi i další volby. Život je plný voleb.

  
Komentář ze dne: 30.09.2008 16:32:54     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re:
Jo, se závěrem tvého příspěvku (nutnost neustálé volby) naprosto souhlasím. Rozumově i zkušenostně.

Komentář ze dne: 28.09.2008 11:48:32     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - epona (@)
Titulek:
"pocit, že někam patří" .... Myslím, že tady je jádro pudla:) Předevčírem na přednášce jsem se dozvěděla neuvěřitelně zajímavou věc. Schválně ti to sem přepíšu, protože to má souvislost s tvým "proč" .... V Japonsku je známý rituál sebevraždy, nesprávně nazývané harakiri, tzn. seppuku. Při něm by si měl člověk otevřít břicho třemi tahy. Je to ovšem pouze teoretické, protože pro bolest to nejde. A tak existoval sekundant, který dokončil katanou, co nezvládl člověk sám, rychle a bezbolestně. Co je ovšem to, oč mi šlo, že ty tahy nožem jsou symbolické a v ideografickém písmu mají význam BUN, neboli civilizace. Právě tady cítím vykořeněnost. Pocit, že už sem nepatřím ... Nepochopitelný do chvíle, než se v takové situaci ocitneme sami. Je důležité někam patřit.
................................................ .....
výborná úvaha

Komentář ze dne: 28.09.2008 22:38:16     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - djanku (djanku@seznam.cz)
Titulek: Lidé jsou lidmi, každá rada málo platná
Moc hezky napsané zamyšlení, okamžitě se mi vybavili naše rozpravy v jedné utulné místnosti :)

Naprosto souhlasím s Tvým závěrem, respekt a tolerance je to nejdůležitější, co nám může vyspělá společnost přinést. Bohužel lidské chování je pevně zakotveno v naší genetické výbavě a tak se vždy budou rodit lidé, rozmanitých povah a pohnutek. Dle mého názoru jakákoliv výchova může být kontraproduktivní; vše záleží na osobnosti, se kterou přichází člověk na svět. Jestli mu byl dán do vínku rozum a určitá dávka slušnosti, pak se nezkazí ani mezi hejnem "zlých démonů", není-li tomu tak, pak jsou jakékoliv snahy o změnu povahy z venčí zbytečné. ,,Rozdávat rady je zbytečné: moudrý i hloupý je svorně odmítnou." říkával Demokritos a myslím, že měl absolutní pravdu. Tím nechci říct, že moudří odmítají rady, jen si o ně musí říct sami a zde se opět dostávám do autonomie lidské osobnosti... Člověk je jen tím, čím chce být a je pro to ochoten vynaložit určité usílí...

Komentář ze dne: 29.09.2008 08:03:47     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek:
už jsem se neztrácel Juro. Filozofické pojetí a komponování do slov jako je "pitomost" působí svěže, četlo se to dobře. Je vidět, že sis s otázkami pohrál hodně a mnohdy to není jen výplodem vastních úvah, ale viděl jsem tam i "nastudováno" to je velmi pozitivní.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz