.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Duben  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   

 .: Online
Stránku si právě čte 6 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

George Bernard Shaw

Pavel Kotrba - Osobnosti - 16. 09. 2008 - 12568 přečtení

Shaw_anotace.jpgZakladatel moderního anglického dramatu, prozaik a esejista irského původu. Nositel Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1925.
* 26. 7. 1856, Dublin - Irsko
+ 2. 10. 1950, Ayot St. Lawrence – Anglie


 

 

 

Shaw_portret.jpgGeorge Bernard Shaw se narodil 26. července roku 1856 v irském Dublinu jako syn obchodníka s obilím a učitelky zpěvu. Jeho otci se v podnikání nedařilo a záhy se z něj stal alkoholik neschopný se postarat o rodinu, proto jej v roce 1873 manželka opustila a odstěhovala se do Londýna, kde vyučovala zpěv. Po studiích angličtiny a obchodní akademie, v roce 1876, přijel za matkou do Londýna i G. B. Shaw a dlouho se do Irska nevrátil. Ze strany své matky měl silný vztah k hudbě a začal tedy publikovat hudební články v časopisu The Hornet. Hodně času trávil také samostudiem v Britském muzeu, kde čítal partitury Richarda Wagnera a spisy Karla Marxe - což ho vedlo k vyššímu zájmu o politiku.

Na ekonomických přednáškách Henryho George se stal představitelem reformního socialismu a v roce 1884 založil společně se Sidneyem Jamesem Webbem Fabiánskou společnost (Fabian society), která ostře odmítala Marxovo nastolení socialismu revolučním bojem, ale zastávala názor, že k porážce kapitalismu by se mělo docílit legálními parlamentními reformami. V letech 1890 - 1895 se G. B. Shaw věnoval psaní hudebních kritik do časopisů The World a The Star a divadelních kritik do časopisu Saturday Revue. Od roku 1904 se Shaw opět zabýval politikařením, ale shledal se spíše s neúspěchem, protože svými přednáškami voliče spíše odrazoval. V roce 1931 navštívil Sovětský svaz, 1932 Jižní Afriku a v roce 1933 pobouřil posluchače přednášek v USA protože propagoval znárodnění amerického průmyslu.

Po polickém fiasku se navrátil k literární tvorbě, avšak ani jeho první romány nebyly přijaty s kladnou odezvou. Vrcholem jeho tvorby byly divadelní hry, díky kterým se stal, po Willamu Shakespearovi, nejvýznamnějším dramatikem anglických dějin a zakladatelem moderního divadla. Ve svých kusech využíval vtipu se satirickým podtextem a zavedl na jeviště i divadelní debatu, která měla ozřejmit divákům hlavní myšlenku v místech hry, kde byla dominantní zápletka či dějový zvrat. Do divadelní terminologie zavedl pojem sociálně diskusní komedie.

V roce 1925 získal George Bernard Shaw Nobelovu cenu za literaturu za: „... idealismus i humanitu jeho literárního díla, jehož svěží satira často v sobě zahrnuje osobitou poetickou krásu" (citace z Švédské akademie). Od roku 1929 je na jeho počest pořádán Malvernský divadelní festival.

Po udělení Nobelovy ceny zmírnil G. B. Shaw své pracovní úsilí. Zemřel 2. listopadu 1950 na následky pádu ze žebříku ve své vile v malé vesničce jménem Ayot St. Lawrence, kde trvale žil od roku 1906.



Citáty G. B. Shawa

 

Debata vždycky nabude na dynamice, když alespoň jeden zúčastněný o věci vůbec nic neví.

Politické nutnosti se někdy projeví jako politické chyby.

Rozdíl mezi dámou a pouliční květinářkou není v tom, že se každá chová jinak, ale v tom, že se lidé ke každé z nich chovají jinak. (Pygmalion)

Bůh stvořil ženu a muže, ale zapomněl si to dát patentovat, pročež každý lepší hlupák může udělat totéž.

Kdysi byly platonické lásky, dnes jsou platonická manželství.

Peklo je plné hudebních amatérů.

Znám tři druhy lží. Velkou lež, malou lež a statistiku.

Chce-li člověk zabít tygra, nazývá to sport. Chce-li tygr zabít jeho, nazývá to člověk zvířecí krutostí.

Shaw_ustolu.jpg Shaw_socha.jpg

 

Dílo G. B. Shawa

Próza:

  • Pětice románů, napsaná v letech 1879-1883:
    • Nespolečenský socialista (1884, An Unscocial Socialist) knižně 1887
    • Povolání Cashela Byrona (1886, Cashel Byron's Profession) česky též jako Cashel Byron, profesionál
    • Láska mezi umělci (1900, Love Among the Artists)
    • Nerozvážný sňatek (1905, The Irrational Knot)
    • Nezralost (1931, Immaturity)
  • Kvintesence ibsenismu (1891, The Quintessence of Ibsenism) eseje obhajující dílo Henrika Ibsena a jiných sociálně kritických dramatiků
  • Dokonalý wagnerián (1898, The Perfect Wagnerite) eseje, ve kterých jsou opery Richarda Wagnera považovány za kriterium umělecké dokonalosti
  • Fabiánská pojednání o socialismu (1889, Fabian Essays on Socialism) eseje
  • Zdravý smysl obecní politiky (1904, The Common Sense of Municipal Trading) eseje
  • Průvodce inteligentní ženy po socialismu a kapitalismu (1928, Intelligent Woman's Guide to Socialism and Capitalism) didaktická próza
  • Hudba v Londýně 1890-1894 (1931, Music In London 1890-1894) eseje o hudbě
  • Naše divadla v devadesátých letech (1931, Our Theatres in the Nineties) eseje o divadle
  • Cesta černošské dívky k bohu (1932, Adventures of teh Black Girl in Her Search for God), didaktická próza, jejíž hrdinka prohlédne nedokonalost náboženství a vědy a rozhodne se pro obyčejný život.
  • Politika pr0 každého (1944, Everybody's Political What's What), eseje,
  • Šetnáct autobiografických skic (1949, Sixteen Self Sketches)
  • Nedokončený román (1958, An Unfinished Novel) fragment napsaný v letech 1887-1888

Divadelní hry:

  • Hry utěšené a neutěšené (1898, Play Pleasant and Unpleasant) tiskem vydaná sbírka prvních sedmi Shawových divadelních her. Tři úvodní satirická dramata označil autor jako Hry neutěšené, následující čtyři komedie jako Hry utěšené. V těch se Shaw podle vlastních slov již nesoustředil na společenské zločiny, ale psal je jako satiru na pošetilosti morálky svých současníků
    • Domy pana Sartoria (1892, Widower's House), Shawova dramatická prvotina, první z tzv. Neutěšených her, ve které Shaw poukazuje na souvislost sexuální přitažliosti a moci peněz.
    • Záletník (1893, The Philander), česky jako Záletník Leonard nepříliš zdařilá druhá z tzv. Neutěšených her (hrána až 1905), která se soustřeďuje na problematiku sexu a také zesměšňuje nedůslednou ženskou emancipaci.
    • Živnost paní Warrenové (1893, Mrs. Warren's Proffesion) vrcholné dílo Shawova raného období, třetí a poslední z tzv. Neutěšených her, jejiž provozování bylo ve Velké Británii zakázáno do roku 1925
    • Válka a hrdina (1894, Arms and the Man) první z tzv. Utěšených her je satirou na válku a autor v ní zesměšňuje naivní představy o válečném hrdinství. Komedie se odehrává za fiktivní bulharsko-srbské války. český název Čokoládový hrdina je převodem anglického názvu operety Der tapfere Soldat Oscara Strause z roku 1908 The Chocolate Soldier, , přičemž tento název je odvozen od toho, že jedna z postav, srbský důstojník, dává přednost čokoládě před bojem
    • Candida (1895), druhá z tzv. Utěšených her, hrána 1897, byla ve své době velice úspěšná a stala se hitem newyorské divadelní sezóny 1903-1904. Jde o satirou na romantické pojetí lásky.
    • Osudový muž (1896, The Man of Destiny) česky jako Muž z budoucnosti, třetí z tzv. Utěšených her, jednoaktovka o mladém Napoleonovi, který za svého italského tažení (1796-1797) prožívá milostnou krizi, ale nakonec jde dál za svou kariérou. Hra je satirou na romantické pojetí moci, Napoleona však Shaw vylíčil jako realistického politika a obdivuhodného muže velmi silné vůle
    • Člověk nikdy neví (1896, You Never Can Tell) čtvrtá a poslední z tzv. Utěšených her, hrána 1900. Jde o komedii líčící paradoxy v milostných a rodinných vztazích a ukazující na pošetilost romatického pojetí námluv a dvoření
  • Shaw_rukopis.jpgTři hry pro puritány (1901, Three Plays for Puritane) druhá tiskem vydaná sbírka tří dalších Shawových divadelních her. Puritání nebyli pro Shawa náboženští horlivci, nýbrž střízliví realisté, kteří stejně jako on zavrhovali sentiment i sebeklam a prosazovali osvobozující poznání
    • Pekelník (1897, Devil's Dicsiple) česky též jako Čertovo kvítko nebo Ďáblův žák, komedie odehrávající se během Americké války za nezávislost
    • Caesar a Kleopatra (1898, Caesar and Cleopatra). Jde o parodii tragédie Williama Shakespeara Antonius a Kleopatra, zaměřená proti idealizujícímu pojetí velké lásky.
    • Captain Brassbound's Conversion (1898, Obrácení kapitána Brassbounda) divadelní hra uvedená roku 1900 je parodií exotických melodramat viktoriánské doby, v nichž britští vojáci často zachraňují bílé dámy před nebezpečnými domorodci
  • Vzorný sluha Bashville (1901, The Admirable Bashville) jednoaktovka
  • Člověk a nadčlověk (1902-1903, Man and Superman) filozofická komedie, uvedená prvně roku 1905, je výrazem Shawova pojetí vývoje, jehož hlavními příčinami jsou Nietschova vůle k moci a bergsonovská životní síla, které vedou k boji mezi pohlavími
  • Druhý ostrov Johna Bulla (1904, John Bull's Other Island) politická komedie založená na hře paradoxů
  • Jak lhal jejímu manželu (1904, How He Lied to Her Husband) jednoaktovka
  • Lékař v rozpacích (1906, The Doctor's Dilemma) drama, ve kterém Shaw vytvořil odpudivý obraz lékaře podvodníka kontrastující s portrétem jednoho z pacientů, tuberkulózního malíře, který je schopen, i přes svou amorálnost, ukázat lidem jejich pravou tvář
  • Majorka Barbara (1907, Major Barbara) sociálně laděná komedie zabývající se problematikou filantropie. Mladá majorka Armády spásy se charitativní činnosti snaží protestovat proti svému otci, zbrojařskému milionáři. Ukáže se však, že filantropie nemůže chudobu odtranit, a tak nesentimentální otec svou dceru nakonec přesvědčí, že proti chudobě je možno bojovat jen intelektuální kontrolou hospodářství
  • Ženění a vdávání (1908, Getting Married) lehká komedie o manželství a vztazích mezi rodiči a dětmi
  • Záblesk pravdy (1909, The Glimpse of Reality) komedie odehrávající se v renesanční Itálii
  • Prohlédnutí Blanco Posneta (1909, The Shewing-up of Blanco Posnet) jednoaktovka
  • Mesaliance (1910, Misalliance) komedie, ve které Shaw dále rozvíjí své názory na manželství ze hry Ženění a vdávání, (název hry zmamená společensky nerovný sňatek)
  • Černá dáma sonetů (1910, Dark Lady of the Sonnets) vtipná a intelektuálně okouzlující komedie inspirovaná tajmenou černou dámou, které je věnována část Sonetů Williama Shakespeara.
  • Fannina první hra (1912, Fanny's First Play) komedie jejíž součástí je představení anonymní hry a mudrování čtyř prominentních kritiků snažících se objevit autora, kterým není nikdo jiný než titulní hrdinka
  • Pygmalion (1912) snad nejslavnější Shawova komedie, satira na viktoriánské představy společenských tříd, hraná nejprve roku 1913 ve Vídni, v Berlíně a v Praze, od roku 1914 i v Londýně, tiskem vyšla roku 1915
  • Androkles a lev (1912, Androcles and the Lion) komedie z doby římského pronásledování křesťanů. Hra je vydávána se Shawovou předmluvou, která obsahuje výsledky dlouhého autorova výzkumu Bible
  • Veliká Kateřina (1913, Great Catherine) historická komedie
  • Výstřižky z novin (1913, Press Cuttings) jednoaktovka
  • Léčení hudbou (1913, The Music Cure) jednoaktovka
  • Jak August vykonal svou povinnost (1916, Augustus Does His Bit)
  • Dům zlomených srdcí (1917, Heartbreak House) hořká společenská komedie, ve které se odráží Shawovy skeptické názory na historii a celé lidstvo vzniklé pod dojmem První světové války
  • Zpět k Methusalemovi (1918-1920, Back to Methuselah) filozofická utopie skládající se z pěti divadelníh her, zobrazující nietscheovského nadčlověka, jehož dlouhověkost umožní lidstvu vyřešit naléhavé problémy, s nimiž se potýká
  • Svatá Jana (1923, Saint Joan) historická hra o francouzské národní hrdince Johance z Arku, která je představitelkou zdravého rozumu rebelujícího proti násilí, dogmatismu a autoritářství
  • Trakař jablek (1930, The Apple Cart) politická komedie o paradoxech britské demokracie i angloamerických vztahů, česky též jako Americký císař
  • Příliš pravdivý, aby byl dobrý (1931, Too True to be Good) hra navazující tematicky na Dům zlomených srdcí
  • Na úskalí (1933, On te Rocks)
  • Měšťané calaisští (1934, The Six of Calais) komedie, které Shawa inspiroval válečný příběh francouzského kronikáře Jeana Froissarta ze 14. století
  • Milionářka (1936, The Millionairess) fraška o působní peněz na lidské chování
  • Ženeva (1938, Geneva) obraz světa, kde fašističtí diktátoři nemohou být odsouzeni
  • Za zlatých časů dobrého krále Karla (1939, In Good King Charles's Golden Days) hra odehrávající se za restaurace monarchie po anglické revoluci
  • Buoyantovy milardy (1947, Buoyant Billions) jednoaktovka (slovo bouyant znamená v angličtimě optimistický nebo lehkomyslný)
  • Shakes proti Shavovi (1949, Shakes versus Shav) poslední Shawovo dokončené dílo, loutková groteska prvně hraná na Malvernském festivalu.

Filmové adaptace:

  • Jak lhal jejímu manželu (How He Lied to Her Husband) - Velká Británie 1931, režie Cecil Lewis
  • Čokoládový hrdina (Arms and the Man) - Velká Británie 1932 režie Cecil Lewis
  • Pygmalion - Německo 1935, režie Erich Engel
  • Pygmalion - Nizozemsko 1936, režie Ludwig Berger
  • Pygmalion - Velká Británie 1938, režie Anthony Asquith, v hlavních rolích Leslie Howard a Wendy Hillerová
  • Majorka Barbara - Velká Británie 1941, režie Gabriel Pascal.
  • Caesar a Kleopatra (Caesar and Cleopatra) - Velká Británie 1945, režie Gabriel Pascal, v hlavních rolích Claude Rains a Vivien Leighová
  • Svatá Jana (Saint Joan) - Velká Británie 1957, režie Otto Preminger, v hlavní roli Jean Sebergová, scénáristická úprava Graham Greene
  • Lékař v rozpacích (Doctor's Dilemma) - Velká Británie 1958, režie Anthony Asquith
  • Shaw_myfairlady.jpgPekelník (The Devil's Disciple) - Velká Británie 1959, režie Guy Hamilton, v hlavních rolích Burt Lancaster, Kirk Douglas a Laurence Olivier
  • Milionářka (The Millionaires) - Velká Británie 1961, režie Anthony Asquith, v hlavních rolích Sophia Lorenová, Peter Sellers a Vittorio de Sica
  • My Fair Lady - USA 1964, režie George Cukor, úspěšné zfilmování amerického muzikálu podle Shawovy komedie Pygmalion, v hlavní rolích Rex Harrison a Audrey Hepburnová
  • Velká Kateřina (Great Catherine) - Velká Británie 1968, režie Gordon Flemyng, v hlavní rolích Peter O'Toole a Jeanne Moreau
  • Dům zlomených srdcí - Sovětský svaz 1987, režie Aleksandr Sokurov

Česká vydání:

Fabianská pojednání o socialismu - Rozhledy, Praha 1896, přeložil Josef Pelcl

Pekelník - Jan Otto, Praha 1906, přeložil Karel Mušek, znovu vydal B. M. Klika, Praha 1926

Cashel Byron, profesionál - Jan Otto, Praha 1908, přeložil Karel Mušek

Živnost paní Warrenové - M. Knapp, Praha 1908, přeložil Gustav Tichý

Caesar a Kleopatra - B. M. Klika, Praha 1917, přeložil Karel Mušek,

Pygmalion - B. M. Klika, Praha 1918, přeložil Karel Mušek, znovu 1926

Člověk a nadčlověk - Neumannová, Praha 1919, přeložil Ivan Schulz, znovu 1929

Mesaliance - B. M. Klika, Praha 1919, přeložil Karel Mušek

Kapitoly o manželství - St. Kočí, Brno 1920, přeložil A. Hoch

Fannina první hra - B. M. Klika, Praha 1921, přeložil Karel Mušek

Čokoládový hrdina - B. M. Klika, Praha 1923, přeložil Karel Mušek

Svatá Jana - B. M. Klika, Praha 1924, přeložil Frank Tetauer, znovu ČDLJ 1954 a Orbis 1956

Lékař v rozpacích - B. M. Klika, Praha 1925, přeložili Karel Mušek a Emil Seeland, znovu 1926

Zdravý smysl obecní politiky - A. Svěcený, Praha 1925, přeložila Bohumila Kubertová

Dům zlomených srdcí - B. M. Klika, Praha 1926, přeložili Karel Mušek, Anna Pflanzerová a Klára Pražáková,

Povolání Cashela Byrona - Družstevní práce, Praha 1929, přeložili Karel Mušek a Alfred Pflanzer

Průvodce inteligentní ženy po socialismu a kapitalismu - Družstevní práce, Praha 1929, přeložil Vladimír Procházka

Major Barbara - Družstevní práce 1929, přeložili Karel Mušek, Miloslava Davidová a Aloys Skoumal

Zpět k Methusalemovi - B. M. Klika, Praha 1929, přeložili Alfred Pflanzer a Karel Mušek

Veliká Kateřina - Družstevní práce, Praha 1929, přeložili Zdeněk Gintl a Vladimír Vendyš

Drobnosti I. - Družstevní práce, Praha 1930, přeložili Karel Mušek a Alfred Pflanzer, obsahuje hry Vzorný sluha Bashville a Jak lhal jejímu manželu

Druhý ostrov Johna Bulla - Družstevní práce, Praha 1930, přeložila Emilie K. Škrachová,

Člověk nikdy neví - Družstevní práce, Praha 1931, přeložili Alfred Pflanzer a Karel Mušek

Nespolečenský socialista - Družstevní práce, Praha 1931, přeložil Alfred Pflanzer,

Socialismus pro milionáře - Adolf Synek, Praha 1931, přeložil Vladimír Procházka

Ženění a vdávání - B.M. Klika, Praha 1931, přeložila Emilie K. Škrachová

Nerozvážný sňatek - Družstevní práce, Praha 1931, přeložil Alfred Pflanzer

Černá dáma sonetů - Centrum, Praha 1931, přeložil Karel Mušek,

Co řekl Bernard Shaw Američanům o Rusku - J. Fromek, Praha 1932,

Láska mezi umělci - Družstevní práce, Praha 1932, přeložili Karel Mušek a Alfred Pflanzer

Obrácení kapitána Brassbounda - Družstevní práce, Praha 1932, přeložili Vladimír Procházka a Karel Mušek

Trakař jablek - Družstevní práce, Praha 1932, přeložil Frank Tetauer

Dokonalý wagnerián - Družstevní práce, Praha 1933, přeložil Vladimír Procházka

Drobnosti II. - Družstevní práce, Praha 1933, přeložili Karel Mušek a Alfred Pflanzer, obsahuje hry Výstřižky z novin a Prohlédnutí Blanco Posneta.

Muž z budoucnosti - Družstevní práce, Praha 1933, přeložili Bedřich Felix a Vladimír Vendyš

Nezralost - Družstevní práce, Praha 1934, přeložil Alfred Pflanzer

Milionářka - Družstevní práce, Praha 1936, přeložil Frank Tetauer

Na úskalí - Družstevní práce, Praha 1936, přeložil Frank Tetauer a Vladimír Vendyš

Nebeský football a jiné povídky - Lidová kultura, Praha 1938, přeložil Vladimír Procházka, výbor z povídek

Cesta černošské dívky k Bohu - Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1939, přeložil Zdeněk Vančura

Ďáblův žák - Městská divadla v Plzni, Plzeň 1945

Politika pro každého - Práce, Praha 1947, přeložil Alfred Pflanzer

Domy pana Sartoria - Městská divadla pražská, Praha 1948

Léčení hudbou - ČDLJ, Praha 1951, přeložil Frank Tetauer

Měšťané calaisští - Praha 1951, přeložil Frank Teatuer

Americký císař - Orbis, Praha 1953, přeložil Frank Tetauer

Domy pana Sartoria - Orbis, Praha 1953, přeložil Frank Tetauer, znovu Dilia 1960

Záblesk pravdy - ČDLJ, Praha 1953, přeložil Frank Tetauer

Živnost paní Warrenové - ČDLJ, Praha 1953, přeložil Frank Teatuer

Androkles a lev - ČDLJ, Praha 1954, přeložil Frank Tetauer

Čertovo kvítko - ČDLJ, Praha 1954, přeložil Frank Tetauer, znovu Dilia Praha 1973

Čokoládový hrdina - ČDLJ, Praha 1956, přeložil Ota Ornest

Majorka Barbora - ČDLJ, 1956, přeložil Aloys Skoumal, znovu Orbis 1960

Hry I.-II. - SNKLHU, Praha 1956, přeložili Frank Tetauer, Zdeněk Vančura, Eva Kondrysová, Rostislav Kocourek a Květa Marysková, obsahuje hry Vdovcovy domy, Živnost paní Warrenové, Čertovo kvítko Caesar a Kleopatra, Androkles a lev, Záblesk pravdy, Pygmalion, Dům zlomených srdcí, Svatá Jana, Na úskalí a Milionářka.

Jak August vykonal svou povinnost - Dilia, Praha 1957, přeložila Věra Nosková

Candida - Dilia, Praha 1958, přeložila Pavla Moudrá

Druhý ostrov Johna Bulla - Dilia, Praha 1958, přeložil Frank Tetauer

Člověk nikdy neví - Dilia, Praha 1960, přeložil Milan Lukeš, znovu Orbis 1963

Pygmalion - Dilia, Praha 1960, přeložil Frank Tetauer

Pygmalion - Dilia, Praha 1965, přeložili Luba a Rudolf Pellarovi

Dům zlomených srdcí - Dilia, Praha 1965, přeložil Ota Ornest,

Záletník Leopard - Dilia, Praha 1967, přeložil Ota Ornest

Živnost paní Warrenové - Dilia, Praha 1967, přeložil Břetislav Hodek

Pygmalion - Dilia, Praha 1968, přeložil Milan Lukeš, znovu 1979

Nebeský fotbal a jiné povídky - Melantrich, Praha 1973, přeložila Eva Kotulová, výbor z povídek

O sobě - Supraphon, Praha 1974, překlad Břetislav Hodek, výbor ze Shawových Šestnácti autobiografických skic

Čokoládový hrdina - Dilia, Praha 1978, přeložila Ludmila Janská

Svatá Jana - Dilia, Praha 1978, přeložil Milan Lukeš

Divadelní moudrost Bernarda Shawa - Mladá fronta, Praha 1979, přeložil Břetislav Hodek a Milan Lukeš, obsahuje Živnost paní Warrenové, Pygmalion a Svatá Jana

Dům zlomených srdcí - Dilia, Praha 1987, přeložil Jaroslav Kořán

 

* Nositelkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1926 se stala Grazie Deledda - italská spisovatelka románů a povídek. Její medailon bude na Postřehu připraven v dalším díle *

 


Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek | Zdroj: Seznam Encyklopedie; www.kirjasto.sci.

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 16.09.2008 20:52:57     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - blbeček (@)
Titulek: ................
Pavle, sice se tady asi nikdo moc vzdělávat nechce, ale než text vytiskneš, přečti si ho pozorněji. Jinak dík za tyto naučné články.

  
Komentář ze dne: 16.09.2008 21:55:30     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek: Re: ................
už jsem přečetl a opravil. myslím že kdo chce - přečte si a kdo hledá najde to tu takže nejde o takové masové čtení jako u povídek.

    
Komentář ze dne: 16.09.2008 23:48:45     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - blbeček (@)
Titulek: Re: Re: ................
Děkuji ti, že tebe můj komentář neurazil, ale řekla bych, že tady místní nehledají ani ty povídky, nezlob se, ale přišlo mi to k smíchu, jak obviňují někoho a honem mažou všechny komentáře jenom proto, že si domnívají, že je píše nějaký Milan. Netuším co Vám tady ten nebohý Milan udělal, ale nemám s ním nic společného, snad jenom to, že mažete mé komentáře. A pak také to, že i jeho zde nazýváte blbečkem.
Takže ještě jednou dík za to, že ty sis ten můj komentář opravdu alespoň přečetl. Olina

Komentář ze dne: 18.09.2008 21:13:45     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - ivo-hary (@fofr)
Titulek: Jan Werich o Shawovi
Asi to všichni znáte, ale mně vždy v první řadě napadne slavný výrok pana Wericha:
"Víte, kdo to byl Bernard Shaw ? Bernard Shaw byl živ sto let, řekněme. Byl to krátký anebo dlouhý život ?" - "Sto let - dlouhej život." - "Krátkej život, protože Bernard Shaw tady moh bejt ještě dvěstěpadesát let, protože pořád měl co říct. ... Takhle je to. ... Zatím co v této chvíli po celém glóbusu je roztroušeno já nevím kolik třicetiletých, který tady už čtyřistapadesát let nemuseli bejt."
Myslím, že to je velmi výstižné.

Komentář ze dne: 23.09.2008 11:34:57     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - ivo-hary (@fofr)
Titulek: Přidávám
Pana Shawa pamatuji především jako břitkého až jízlivého ironika. Proslavil ho hlavně skeptický názor na lásku a ještě víc na manželství:
1. Ptali se kdysi Gerge Bernarda Shawa: "Mistře, jsou manželství uzavíraná v pátek nešťastná?" - "Jistě, proč by zrovna pátek měl být výjimkou."
2. Manželství je nejnemravnější ze všech lidských zřízení. V tom tkví tajemství, proč je tak populární.
3. Jediná omluva pro sňatek z lásky je nepřekonatelná vzájemná náklonnost.
4. Manželství není loterie. V loterii se někdy vyhrává.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz