.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Září  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30       

 .: Online
Stránku si právě čte 6 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Thomas Mann

Pavel Kotrba - Osobnosti - 14. 10. 2008 - 8241 přečtení

mann_anotacee.jpgVýznamný německý prozaik, představitel německého realizmu, nositel Nobelovy ceny za literaturu udělenou v roce 1929.

* 6. června 1875; Lübeck

+ 12. Srpna 1955; Curych



 

 

mann_tvar.jpgThomas Mann se narodil 6. 6. 1875 v Lübecku do rodiny vlivného a bohatého obchodníka a matky brazilského původu jako jeden ze tří synů (Heinrich Mann - spisovatel, Karl Viktor Mann - ekonom). Záhy po smrti otce a krachu rodinné firmy se rodina přestěhovala v roce 1893 do Mnichova, kde Thomas Mann zůstal až do roku 1933. V Mnichově pracoval v časopisu Simplicissmus, krátce pracoval pro pojišťovnu Fire, zajímal se o žurnalistiku a navštěvoval přednášky na vysoké škole. V letech 1895 - 1898 žil s bratrem Heinrichem v Itálii. V roce 1905 se oženil s dcerou židovského obchodníka, s níž měl šest dětí. Manželství s Katiou Pringsheimovou bylo spíše papírového charakteru, protože u Thomase Manna převažovala náklonnost k mužům než k ženám. Tato skutečnost vyplynula až dlouho po jeho smrti, kdy byly zveřejněny jeho deníky. Thomas Mann kladl ve své próze důraz na to, aby každá jeho postava v knize měla reálný podklad v Mannově životě. Svou literární kariéru začal debutem Gefallen v roce 1894. A následně vydal své nejslavnější román Budenbrookovi a to v roce 1901, který mu vynesl Nobelovu cenu za literaturu udělenou v roce 1929 - Švédská akademie mu ji předala „zejména za jeho mohutný román Buddenbrookovi, který během let získával stále vyšší uznání jako jedno z klasických děl současné literatury" (citace Švédské akademie). Ve 30. letech varoval Thomas Mann před nástupem nacismu v projevu Apel na rozum. V roce 1933 se začal uchylovat do Švýcarska a když byl v roce 1936 zbaven doktorátu (ten mu byl o deset let později navrácen) emigroval definitivně do švýcarského Curychu, kde působil jako redaktor časopisu Mass und Wert a poté se dostal do USA a zde pracoval jako profesor na univerzitě v Princetonu. V roce 1941 se usadil v Californii, kde se kolem něj sdružovali ostatní intelektuálové, které Hitlerův režim vyhnal z Německa (Bertolt a Helli Brechtovi a Bruno a Liesel Frankovi). Po válce se Thomas Mann vrátil do Evropy (hlavně kvůli perzekuci komunistů v USA, která mu nebyla vlastní).

Roku 1947 prodělal Thomas Mann operaci plic a zůstal v Curychu, kde také 12. 8. 1955 také zemřel.

 

 

Dílo Thomase Manna

Novely a povídky

  • mann_sbratrem.jpegVision (1893, Vize) črta
  • Gefallen (1894) první větší Mannova práce
  • Der Wille zum Glück (1896, Vůle ke štěstí)
  • Enttäuschung (1896, Zklamání)
  • Der Tod (1897, Smrt)
  • Der kleine Herr Friedemann (1897, Malý pan Friedemann) novela líčící zhroucení klidného a pečlivě nalinkovaného života malého a nehezkého pana Friedemanna kvůli pro něho nedosažitelné ženě
  • Der Bajazzo (1897, Klaun)
  • Tobias Mindernickel (1898)
  • Der Kleiderschrank (1899, Šatník)
  • Der Weg zum Friedhof (1900, Cesta ke hřitovu)
  • Gladius Dei (1902) titul novely znamená latinsky Meč boží S bratrem Heinrichem
  • Tristan und andere Novellen (1903, Tristan a další novely) sbírka impresivních psychologických novel zabývajících se protikladem mezi obyčejným životem a trýzní umělecké tvorby, z nichž nejvýznamnější jsou Tristan a Tonio Kröger
  • Ein Glück (1904, Štěstí)
  • Beim Propheten (1905, U proroka) povídka líčící bezcharakterního intelektuálního sektáře parazitujícího na životě jiných
  • Schwere Stunde (1905, Těžká hodina) povídka, ve které autor vytváří portrét německého básníka a dramatika Friedricha Schillera jako umělce, jehož síla je v poznání a pro nějž je tvorba zápasem se světem jevů a bolestným úsilím o vyjádření myšlenky
  • Anekdote (1908, Anekdota)
  • Das Eisenbahnunglück (1908, Železniční nehoda)
  • Wie Jappe und Do Escobar sich prügelten (1911, Jak se poprali Jappe a Do Escobar)
  • Der Tod in Venedig (1912, Smrt v Benátkách) slavná novela s tématem vtahu umělce k světu
  • Das Wunderkind (1914, Zázračné dítě) novela zabývající se uměleckým šejdířstvím a šarlatánstvím
  • Herr und Hund (1919, Pán a jeho pes) idylická novela líčící zážitky ze společného života se psem
  • Gesang vom Kindchen (1919, Dětský zpěv)
  • Wälsungenblut (1921, Krev Wälsungů) novela o incestním vztahu dvojčat z bohaté židovské rodiny
  • Unordnung und frühes Leid (1925, Zmatek a raný žal) melancholická novela odehrávající se v době inflačního chaosu v Německu, líčící první citový otřes mladičké dívenky
  • Mario und der Zauberer (1930, Mario a kouzelník) novela varující před fašismem zobrazením davové psychózy vyvolané demagogickým kejklířem
  • Die vertauschten Köpfe (1940, Vyměněné hlavy) humorný i krvavě drastický indický pohádkový příběh o neukojitelnosti lidské touhy
  • Das Gesetz (1943, Zákon) novela jejíž hrdinou je biblický Mojžíš. Tímto dílem přispěl Thomas Mann do protifašistického sborníku deseti světových spisovatelů Desatero přikázání
  • Die Betrogene (1953, Podvedená) novela, jejíž starší hrdinka považuje své obnovené krvácení za zázračné navrácení se k přirozeným ženským funkcím díky své milostné vášni k mladému muži (ve skutečnosti však jde o symptom zhoubné nemoci)

Divadelní hry

  • Fiorenza (1906)

Romány

  • mann_kniha.jpgBuddenbrooks: Verfall einer Familie (1901, Buddenbrookovi) román o postupném úpadku čtyř generací měšťanské rodiny z Lübecku, který založil Mannovu světovou proslulost
  • Königliche Hoheit (1909, Královská výsost) ironická a symbolická „pohádka" o uzdravení nefungující a beznadějně zadlužené monarchie kapitálem a láskou
  • Der Zauberberg (1924, Kouzelný vrch) román odehrávající se ve švýcarském plicním sanatoriu, v němž se v slovních soubojích protagonistů uskutečňuje světonázorová diskuse o zániku staré společnosti a současně probíhá i morální a duchovní příprava na lepší budoucnost
  • Joseph und seine Brüder (1933-1943, Josef a jeho bratři) rozsáhlá románová tetralogie napsaná na biblický námět. Tetralogie se skládá z těchto dílů:
    • Die Geschichten Jaakobs (1933, Příběhy Jákobovy)
    • Der junge Joseph (1934, Mladý Josef)
    • Joseph in Ägypten (1936, Josef v Egyptě)
    • Joseph, der Ernährer (1943, Josef Živitel)
  • Lotte in Weimar (1939, Lotta ve Výmaru) román, ve kterém se Thomas Mann postavil proti nacismu humanistické klasické dědictví Goethovo
  • Doktor Faustus (1947) vrcholný Mannův román inspirovaný Goethovým Faustem vypovídá o osudu Německa v první polovině 20. století a o postavení umělce v tomto světě
  • Der Erwählte (1951, Vyvolený) poslední autorovo dokončené dílo, moderní románová parafráze středověkého příběhu o životě papeže Řehoře
  • Bekenntnisse des Hochstaplers Felix Krull (1954, Zpověď hochštaplera Felixe Krulla) nedokončený autorův román o životě virtuózního podvodníka

Eseje

  • Friedrich und die große Koalition (1915, Friedrich a velká koalice)
  • Betrachtungen eines Unpolitischen (1918, Úvahy nepolitického člověka) eseje, ve kterých se Thomas Mann zastal války, prušáctví a německého nacionalismu, což vedlo k roztržce s jeho bratrem Heinrichem
  • Rede und Antwort (1922, Řeč a odpověď)
  • Goethe und Tolstoj (1923, Goethe a Tolstoj)
  • Von deutscher Republik (1923, O německé republice)
  • Deutsche Ansprache: Ein Apell an die Vernunft (1930, Něměcký projev: Apel na rozum) odmítnutí fanatického fašismu
  • Die Forderung des Tages (1930, Požadavek dne)
  • Leiden und Größe der Meister (1935, Utrpení a velikost mistrů)
  • Freud und die Zukunft (1936, Freud a budoucnost)
  • Freud, Goethe, Wagner (1937)
  • Dieser Friede (1938, Tento mír) odsouzení Mnichovské dohody
  • Schopenhauer (1938)
  • Achtung, Europa! (1928, Evropo, pozor!)
  • Deutschland und die Deutschen (1945, Německo a Němci )
  • Nietzsches Philosophie im Lichte unserer Erfahrung (1948, Nietzscheho filozofie ve světle naší skušenosti)
  • Die Entstehung des Doktor Faustus (1949, Jak jsem psal Doktora Fausta) výjimečná kniha, ve které romanopisec provází čtenáře svou duševní dílnou a seznamuje ho s řadou zajímavých podrobností vzniku stěžejního díla svého stáří, a zároveň i s množstvím skutečností svého osobního života a osobnostmi, s nimiž se stýkal, i se soudobým děním světovým, politickým i kulturním
  • Meine Zeit (1950, Moje doba)
  • Versuch über Tschechow (1955, O Čechovovi)


Opera:

Benjamin Britten : Smrt v Benátkách

 

 

Citáty Thomase Manna:

Dějiny jsou to, co se událo a co se stále znovu děje.

mann_hrob.jpegKdo ti povídá o chybách druhých, bude i druhým povídat o chybách tvých.

Kdo ví, jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje.

Knihy jsou nádobami ducha.

Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.hro

Lidé, kteří příliš žijí, netvoří.

Myšlenková hloubka se má usmívat. Čím větší hlupák, tím větší kakabus.

Myšlenky nemohou přežít, jestliže za ně člověk nemůže bojovat.

Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.

Pozitivní na skeptikovi je, že podle něho je všechno možné.

Proti krásné ženě, která mlčí, nelze nic namítat.

hrob manželů Mannových v Kilchbergu

Všechno velké, co tu kdy bylo, bylo tu vždy jaksi navzdory tomu.

Vůle odolává krutosti, podléhá však lásce a dobrotě.

Zármutek můžeme nést sami. Ale abychom se dovedli těšit z radosti, musíme se o ni s někým podělit.

Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.

 

Ukázka z knihy:

Smrt v Benátkách

Hlavním hrdinou je úspěšný postarší spisovatel Gustav von Aschenbach, který vede osamělý život - žena mu záhy zemřela, jediná dcera se vdala a s otcem se moc často nestýká. Aschenbach je doslova otrokem svého nadání, cítí se povinen svůj talent zužitkovat a tak bez ustání pracuje, aniž by poznal, co je skutečný život. Nakonec se ale přece jen rozhodne, že by mu kratší prázdniny pomohly, a poté, co vystřídá několik turistických středisek, odcestuje do Benátek, které pro něj mají mystický význam. V hotelu ho zaujme polská šlechtická rodina, především jejich syn Tadzio, ve kterém Aschenbach nachází opravdový ideál krásy. V Benátkách nicméně vládne špatné počasí, které neprospívá spisovatelovu zdraví. A tak se Aschenbach rozhodne odjet. Svého rozhodnutí ale záhy lituje. Odjezd mu naštěstí překazí nepříjemnost se zavazadly, proto se rozhodne zůstat, a vzápětí zjišťuje, že místo nechce a nemůže opustit právě kvůli krásnému polskému chlapci. V následujících dnech se Tadzio stává sluncem Aschenbachova žití. Všude jej pronásleduje pohledem a obdivuje se jeho dokonalé kráse. Ale s chlapcem nemluví, nemá dost odvahy ho oslovit. Tadzio jeho pohledy opětuje, avšak to, co se u Aschenbacha dá nazvat jistým druhem lásky, je u chlapce pouhá dětská zvědavost a radost ze zájmu někoho cizího o svou osobu. Tadzio je pro Aschenbacha velkou inspirací, pod vlivem chlapce vytvoří spisovatel výbornou stať, o které se mluví jako o jeho nejlepší práci.
Ve stejnou dobu vypukne v Benátkách epidemie indické cholery, kterou zpočátku úřady zatajují, aby nepřišly o turisty, ale která se nakonec projeví ve své plné síle a hrůze. Aschenbach se pravdu o epidemii dozví velmi brzy, není ale schopen z Benátek odjet, protože se nedokáže odpoutat od Tadzia. Nakonec ovšem odjíždí i polská rodina a zničený Aschenbach umírá pod vlivem choroby i chatrného psychického zdraví, když naposledy pozoruje Tadzia, jak si hraje s dětmi na pláži.

Citát z knihy:

- Aschenbach se náhodně setkává s Tadziem a chlapec se na spisovatele usměje.

"Ten, kdo tento úsměv přijal, odkvapil s ním jako s nějakým osudným darem. Byl tak hluboce otřesen, že musel prchnout ze světla terasy a zahrady před hotelem a spěšnými kroky zamířit do zadního parku, do tmy. Z úst mu unikla podivně rozhořčená a něžná výstraha: "Takhle se nesmíš usmívat! Slyšíš, takhle se na nikoho nesmíme usmívat!" Klesl na lavičku a všecek bez sebe vdechoval vůni nočních rostlin. Opřel se o opěradlo lavičky, svěsil paže, a přemožen a obléván hrůzou, zašeptal tradiční formuli touhy - formuli v tomto případě nemožnou, absurdní, zavrženíhodnou, směšnou, a přesto i v tomto případě ještě posvátnou, úctyhodnou: "Miluji tě!"


Hlavní motiv:

Hlavním motivem je rozpor Aschenbachova skutečného života se snovým světem, který si vytvořil ve svých knihách. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že spisovatel má vše, co je zapotřebí ke spokojenému životu - slávu, uznání, kariéru, peníze, kreativní práci - přece jen dosáhl rovnováhy pouze ve svých knihách, nikoliv ve svém soukromém životě. Osamělý a stárnoucí muž nemá kromě práce nic, na čem by lpěl, a proto se tak lehce a neodvratně připoutal k polskému chlapci, ke kterému připodobňuje mýtické postavy: Hyacinta, Erose či Narcise.

 

* V následujícím díle o držitelích Nobelových cen za literaturu uveřejníme článek o americkém prozaikovi a držiteli tohoto prestižního ocenění za rok 1930 Sinclairu Lewisovi *


Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!    Přidej komentář

 



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz