tato báseň je mi osobně blízká, Ikaros je jeden z motivů, který mě v básních láká a rád jej používám, chtěl bych jej někdy nepoužít tak okatě jako dosud (snad jednou se povedlo, ale pokaždé tam bylo něco z toho co jsem nechtěl)

když jsem si četl tvou báseň po verších nahlas zněla mi dobře její pevnost a to že není tolik abstraktním přeskakováním obrazů (to nemyslím doslova-ale někdy mi přijde že poezie jsou díly k sobě spojené ale přesto má každý jedinečnost) zde je to jeden jediný díl
"jen tak viset" - dobře lhostejný verš, s "jen tak" se dobře pracuje rytmicky, ale pozor na jeho opakování,pokud to není zřetelným záměrem, básním to nesluší

mrzelo mě zde zakončení... modré z nebe bude muset přinést někdo jiný, je hodně prozaické a navíc modré z nebe... no omšelé to je, Branwen, zkusme hledat svá slova, alespoň v básních, když už je nám v běžné mluvě vtloukáno tolik cizích vjemů

kolem a kolem báseň zapůsobila i když není zpracována tak originálním způsobem, jak bych si přál najít v bási s ikarovým motivem - 1,5

Víš, Pavle, ta báseň není o Ikarovi,jak by se z názvu zdálo.Je to symbol, symbol člověka, který chtěl dokázat nemožné- přinést modré z nebe někomu, koho miloval. Myslíš, že "modré z nebe" je klišé, omšelý výraz? Já vím, že je to jen jednoduché slovní spojení, já totiž-jak sis nepochybně všiml - používám jen jednoduché motivy, jednoduché verše, všechno, co je natolik jednoduché,aby tomu porozuměl i člověk poezií nezasažený.Myslím, že básně nejsou určeny jenom těm,kdo mají pro ně takříkajíc speciální buňky.
Jistěže vím, že to "nemyslíš zle", je to tvůj pohled na věc a tvůj názor- a já jsem ta poslední,kdo by ti ho chtěl brát.

a k tomu se nabízí, že když poezie přijde do nesprávných rukou nedělá to dobrotu

vím, že máš ráda to co běžně slýcháváš a vidíš v obchodě...
jakýkoli motiv v básni je symbolem, je mi jasné že nepíšeš o tom jak se Ikarovi roztavila křídla, ale užíváš mataforu tohoto.

přesto se těším až tento motiv zpracuje někdo jinak než symbol ideálů, touhy,...

V obchodě jsem tedy Ikara nenašla...ale jinak mám skutečně ráda to,co dobře znám, protože pak si mohu se známými věcmi pohrávat a hledat v nich jiné, skryté významy. Mimochodem - těma nesprávnýma rukama myslíš ty moje?

nee Branwen, myslím tím občas nešikovné ruce čtenářů, protože sebelepší báseň padne k zemi před barbarem

já souhlasím s Branwen. když si tu báseň přečtu, zapůsobí na mě. nehledám za tím něco konkrétního, prostě v tom dostanu to, co očekávám. především je psána profesionálním autorem. a nevím, ale ten tvůj komentář mi k tomu opravdu nešel, myslím, že vždycky hledáš problém tam, kde není. co trochu spontánnosti? je to snad báseň ...

sedim, čučim do kompu, po několika dnech, dnech prázdna, dnech co končej bez toho aby byly zejtřky
jo, líbí se mi ta básnička
(vždycky sem si myslel že mám takovej patent, na to jak žít
povídal sem tomu "system fénix", to má každej ožrala, víš, přehodnocuju všecky ty priority zatímco můj kluk leží, jako ta mrcha, nepohne se, nezamrká, většina mozku je v hajzlu, a já sedim, jako trotl a měním, měním systémy,
fénixe za ikara,
víš
ono to není právě snadný ani pro hlupce, jako sem já, pohřbívat toho nejbližšího, kor když eště žije, líbí se mi ta básnička
líbí se mi slovo od slova
i to tzv. "kotrbovo klišé", nevím proč zrovna on je tím kdo má na starosti poezii, emoční inteligence toho pána se mi zdá bejt v červenejch číslech
rozbory básní, jednotlivejch veršů
bože !!!
jo, je to dobrej text
ikarové sou, byli a budou
jako slunce
snad jen
koukat na ně
bolí
víš proč mám rád tvý básničky?
mám dojem že jima něco říkáš, nebalíš ty hovna do růžovejch krepáků, jako mnozí autoři takzvaný poezie, vyjadřuješ myšlenky, skoro bych se pousmál, myslíš, neděláš rutinní poetiku
a vlastně to je to, za co ti děkuju
protože tvý řemeslo je to, co se ti honí palicí, nechceš ohromit jak seš velká, a asi tím seš větší než tvý okolí, možná mluvit s tebou, řek bych ti že seš jednoduchá, ale význam toho obratu není v tom že si blbá, řek bych ti jen to, že ti rozumím,
a že složitost bejvá jenom taková spleť jednoduchostí

proč?
já ti nevím, možná spíš dobrá otázka pro Ríšu .) Ríšo, zkus na to jardovi odpovědět, ale za sebe můžu jen říct že poezií žiju

za svým názorem si Branwen stojím, ty víš, že to nemyslím zle a sem tam něco vytknout?? proč ne od toho tu jsme. emoce v červených číslech rozhodně nemám, nejsou pro mě záporem, vítám je do básní patří.

Není celá poezie hlavně o emocích a citech?

ano Juro, je, ale záleží na tom jak je ventilujeme do básní.

"složitost bejvá jenom taková spleť jednoduchostí" - aspoň v matematice to tak je všude. Proto totiž, když někdo chce pochopit jakoukoli "vyšší matematiku", musí nejdřív pochopit základní, jednodušší pojmy té dané partie matematiky, na kterých se potom staví dál (tyto pojmy se různě skládají a kombinují). Ono po dobrém pochopení základů ta nadstavba člověku většinou nepřijde ani tak těžká a složitá, když se k tomu propracovává takto postupně.

Dík Jardo za tvůj názor, za přístup na tvůj web a za "odhalení" mé jednoduchosti. Trefils hřebík na hlavičku ( a doteď mě brní:-))

eště takovou drobnost
hned jak budu použitelnej nik branwen má na mým webu práva VIP
teda po přihlášení jí bude přístupný všecko co mám, knihy, filmy, cokol
a proč?
má duši
(to jen prto ty co si toho nevšimli)

to jí přeju, neznám Branwen osobně, jen doufám že to jednou přijde...budu se na to těšit :o)

Ono by to šlo, ale ten konec to celé srazil do nějakého nedělního veršování paní v letech, která se zrovna nudí a potřebuje se kulturně uspokojit. Dyt "modré z nebe" je i bonboniera. Vazne to chtělo silnější zakončení.

Máš pravdu, Markéto, jsem paní v letech - tvrdím, že v těch nejlepších:-), ale tahle básnička nevznikla ani v neděli a už vůbec ne z nudy.Jasně, že modré z nebe je bonboniera a Figaro je čokoládová hvězda- každé slovo se dá na něco použít i zneužít. Ale modré z nebe je zároveň abstrakce - něco, co nemáme a se vší pravděpodobností ani nikdy mít nebudeme. A přesto jsou lidé, kteří jdou za nemožným, ačkoliv vědí, že se při tom přínejmenším spálí. Co je asi "modrým z nebe" pro tebe samotnou?

Ha, básnička Vás prozradila, já si dosud myslela, že jste z té studentské části postřehu:-)

Tak u té myšlenky klidně zůstaň a dál mi tykej, ano?

Myšlenka je krásná a vždycky byla. Dojímavých tragických příběhů je tolik a všechny mají svůj osobitý punc. Obzvlášť tento. Jen někdy bych si strašně přála potkat takového Ikara, který by neskončil špatně.

Velmi mě ruší .... "nejspíš" v posledním verši

Každý máme nějaký ten styl vyjádření, někdo balí jednoduchost do obrazů, jiný píše tak, jak mluví, další se vyjadřuje v náznacích. Kdysi mi někdo řekl, že v jednoduchosti je síla - tahle větička je taky klišé - ale ať to beru z jakékoli stránky, je pravdivá, jen se pár desítek let používala ve velmi nevhodném spojení.
Na rozdíl od Markéty mě konec básně neruší. Rozumím, co jí chtěl básník říci a jsem ráda. Dokáže oslovit v jakékoli situaci.

básnička má pro mě dobrou myšlenku, provedení také -ono slůvko "nejspíš" tam ale nemá opravdu co dělat - i čistě "selsky"když už je dotyčný toliko zdevastovaný, jak popisuješ, těžko někam pro něco ještě poletí

Žádný učený z nebe nespadl...a taky každý má své vlastní vnitřní cesty, které zaznamenává v básních...
Spousta cest se opakuje, podobá se jiným, nebo se obměňuje...má pro člověka jiný význam, hodnotu, aktuálnost i dopad...
Básnička se mi líbí...musí to být hodně zajímavý člověk...líbí se mi ten posun...ne pro sebe...ale pro tebe...zkusit...ale taky si umět přiznat "prohru", když už dojdou síly...;)

Nedokážu říct, jestli je to báseň dobrá nebo nadprůměrná, můžu jenom říct, že mě na první přečtení chytila tak, jako už dlouho nic jiného. Chytila je možná slabé slovo. Je prostá, tak se mi to líbí, ale příjemně barevná.
Za pošimrání pod žebry máš u mě 1*.

(Když už ji čtu asi poosmé, možná bych "nejspíš" nechala na samostatném řádku. Ale to už je jen taková nedůležitůstka.)

Potkat někoho, kdo se pokusí o nemožné, milovala bych ho i když jej srazí v rozletu neúprosný žár. Ta báseň mi to řekla.