Krátká linka, jasná myšlenka, příjemná pohoda - a vázaně! Mně vázané verše moc nejdou, ale Ty, jak čtu, jsi doma ve volném verši stejně, jako ve vázaném. Píšeš o věcech, které jsou známé a přibližuješ je laskavým jazykem poezie. Líbí se mi obrat:..."na zeď ztraceného léta "...

přesné rýmy, pro mě je toto dokonalost rytmu, lehce to plyne a je to zároveň atmosferické, umím ocenit vázané verše, kdysi jsem je také psal a miluji je, ... jednou se k nim chci vrátit,
obzvláště dobře zde rýmy vynikají proto že útvarem je miniatura, přírodní motiv s větší výpravností by rýmy rozmělnil do ztracena, takto je to ideální
důležitý moment básně je pro mě citace - "Vrať se zas!" - zajímalo by mě, zda to má reálný podklad nebo jestli jde i fiktivní záležitost...
báseň je naléhavá a je z ní cítit sevřenost, nic jsi nepustila ven, tajemství pod pokličkou
chválím 1,1

Obdivuju čistotu rytmu, mám ale raději syrovější a upřímnější básně, taky volnější verš, takto striktně vázaný nemusím, tvé básničky na mě působí žensky naivně, což nemyslím ve zlém, jen mi zkrátka sedí jiný druh poezie.

Vrať se zas rozmarné léto lehkých vánků, vraťte se mlhy do stinných údolí plačtivých potoků... ožij, básni naděje!

Prozodicky zpěvné, lexikálně malebné a tím obojím více než vhodné k zatoulání do aktualizovaných krajů poezie. Nahlížím na Postřeh sporadicky a věru jsem nečekal v šedi vracejících se typů kakofoních rozervanin doufajících, že je někdo zbrousí si intonací, že zde narazím na tak dobrou báseň.

inu občas se tu dějí vecí nevídané :)