Marti, velmi dobře jsi zde zvládla přesahy, do dalo básni k naléhavosti a prožití celistvého obrazu,
líbí se mi že je z této miniatury cítít volnost pohybu a zároveň úzkost, tak kontrastní a přeci pospolu...
"Má tíseň kvílí" - pohráno se zvukomalbou, dobře dobře :o)
jen mně vrtalo hlavou proč jsi zvukomalbou nepokračovala i v dalším verši, ale asi jsi už nechtěla uměle nafukovat a přikrášlovat.

díky Pavle, akorát mě teda zaráží, že na tuhle věc nejsou na žádném místě, kde jsem ji zveřejnila, odezvy

možná nejsou odezvy, protože není příliš podnětů. co jsi skutečně zmínila: v noci se budíš hrůzou nebo tísní a chtěla bys něco nejspíš nedosažitelného. možná je to příliš málo, než aby to motivovalo čtenáře hledat, cos nezmínila, ale cos myslela. krom toho mne dost dráždí "v noci mne budí mokré peřiny". Jediná asociace k tomu je hlídání dětí, co se v noci počůrávají, když jim dám večer napít.
tvá báseň mne neoslovila - tohle slovo je naprosto výstižné.

Eh, tak teda počůrávající se děti jsou to poslední, co by mě napadlo. Jde vidět, že jsem je nikdy neměla, ani nehlídala. Každopádně dík, ono publikovat něco bez odezvy, je ztráta času, to člověk může psát do deníčku. Že neosloví, to se stane. Taky to ale může být brak a pokud ano, aji bych to ráda věděla, bo se v tom prd vyznám a předpokládám, že pokud projde, zas taková hrůza to není.

poezie je mnohdy věcí podvědomí... ty děti mě napadly taky, jen ne počůrané, ale spíše dětství

Tak mě teda ty mokré peřiny, když už je řešíte, připoměly nějaké noční můry, kdy se člověk budí celý propocený. I další text mi do toho sedí.
Jinak čistě k básni. Líbí se mi melodicky, rytmicky, to Marťa větsinou umí,obsahově je jako každá jiná.

Stála jsem u otevřeného okna za větru..kdo by nezatoužil létat...
Jen ten název v cizím jazyce...má to snad být vyjádření touhy rozletět se do cizích krajů...:o)