.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Duben  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   

 .: Online
Stránku si právě čtou 3 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Johannes Vilhelm Jensen

Pavel Kotrba - Osobnosti - 23. 12. 2008 - 5259 přečtení

jensen_anotace.jpgVýznamná osobnost dánské literatury, básník a prozaik. Nositel Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1944.

* 20. ledna 1873, Farsø

+ 25. listopadu 1950, Kodaň



 

 

jensen_portret.jpgJohannes Jensen se narodil 20. 1. 1873 v malé vesnici Farsøseverním Jutsku. Oba jeho rodiče pocházeli z venkovských poměrů, narodil se jako druhorozený syn v rodině veterináře. Do jeho jedenácti let jej vyučovala matka, v roce 1893 dokončil svá studia ve Viborgu, poté nastoupil na univerzitu v Kodani, kde studoval medicínu, ale tuto univerzitu nedokončil a v roce 1896 odjel do USA. Stal se novinářem plátku Politiken a informoval o španělsko-americké válce. Jako reportér procestoval mnoho zemí (celou Evropu, Egypt, Palestinu). Celý život se přikláněl k technickému pokroku a sympatizoval s myšlenkou sociálního darwinismu (snaha o rozšíření Darwinových úvah o přirozeném výběru podle nejsilnějšího v aplikaci na lidské spektrum) Literárním debutem Johannese Jensena byl román Dánové, který poprvé vyšel v roce 1896. Jensen také psal poezii, ale kriticky se stavěl k veršům Baudelaira. Prohlásil, že jeho poezie jsou „jedovaté verše s puncem". Sám v jeho poezii zastával klasický styl, ale v poezii v próze využíval podobného stylu jako jeho literární vzory - Goethe, Heine a Whitman. Jensen i nadále cestoval, v letech 1912-1913 navštívil Dálný východ, ve dvacátých letech ještě jednou Spojené státy. V roce 1940 bylo Dánsko obsazeno německou armádou, a protože se Jensen ostře stavě proti fašismu a antisemitismu, velkou část jeho děl musel spálit, aby nebyl perzekuován. V roce 1944 získal Johannes Vilhelm Jensen Nobelovu cenu za literaturu, kterou mu Švédská akademie (kvůli politickému postoji se nekonal žádný ceremoniál) udělila za "ojedinělou intenzitu a produktivitu jeho básnické imaginace ve spojení s bohatým intelektem a odvážným, novátorským uměním stylu" (citace Švédské akademie).

Johannes Vilhelm Jensen se významně zapsal do dějin dánské literatury především jeho nejrozsáhlejším dílu Dlouhá cesta (1908-22) v jehož šesti částech popsal vývoj severských národů od doby ledové po dobu králů v 15. století. Johannes Jensen zemřel 25. 11. 1950 v Kodani.

 

jensen_rodina.jpg

horní řada zleva: bratři - Arthur, Johannes a Vilhelm

dolní řada zleva: bratr Leopold, matka Chatharina, otec Jacob a bratr Heinrich 

Dílo

  • Dánové (1896, Danskere) a Einar Elkjær (1898) romány napsané v duchu dekadentního novoromantického sebezpytování, ve kterých Jensen popsal atmosféru tehdejší Kodaně.
  • Lidé z Himmerlandu (1898, Himmerlandsfolk) první svazek příběhů z autorova rodného kraje
  • Intermezzo (1899) novely
  • Králův pád (1900-1901, Kongens Fald) historický román z počátku 16. století o neúspěšných snahách dánském, norském a švédském králi Kristiánovi II., který byl posledním panovníkem tzv. kalmarské unie a který po svém sesazení zemřel v internaci
  • Gotická renesance (1901, Den gotiske renæssance) sebrané autorovy články, ve kterých se Jensen programově rozešel s dekadentním egocentrickým pesimismem
  • Nové povídky z Himmerlandu (1904, Nye Himmerlandshistorier) druhý svazek příběhů z autorova rodného kraje
  • Lesy (1904, Skovene) epos
  • Madame d'Ora (1904) a Kolo (1905, Hjulet) romány napsané pod vlivem autorova pobytu v USA
  • Básně (1906, Digte) sbírka dříve napsaných básní, která se stala přímou inspirací dánského modernismu
  • Singapurské novely (1907, Singaporenoveller) a Exotické povídky (1907-1915, Eksotiske noveller) sbírky povídek inspirovaných zejména autorovým pobytem na Dálném východě
  • Mýty (1907-1944, Myter) jedenáct svazků esejí, črt a dalších drobnějších prozaických útvarů s nejrůznějšími náměty z cest, přírody atp
  • Dlouhá cesta (1908-1922, Den lange rejse) vrcholné autorovo dílo, šestidílný románový cyklus, ve kterém Jensen popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století a vyjádřil v něm svůj názor, že nordická rasa, jako nejdokonalejší část lidstva, je kolébkou evropské kultury. Zároveň v něm popsal svou tezi vycházející ze sociálního darwinismu, že vývoj lidstva se odehrává v boji s přírodou. Cyklus se skládá z těchto částí (seřazeno chronolgicky podle doby děje, nikoliv podle doby vzniku):
    • Ztracená země (1919, Den tabte land) první část cyklu s podtitulem Člověk před dobou ledovou se odehrává v mytické době poblíž obrovské sopky a líčí vynález ohně
    • Ledovec (1908, Bræen) v druhé části s podtitulem Mýty o ledové době a prvním člověku se vyděděnec se svou ženou stává otcem nordické rasy, objeví znovu oheň a založí civilizaci
    • Norne Gæst (1919) ve třetí části cyklu vynalézá severský génius povozy a lodě poháněné vesly nebo plachtami
    • Tažení Cimbrů (1922, Cimbrernes tog) čtvrtá část popisuje tažení severského kmene Cimbrů proti Římu
    • Loď (1912, Skibet) pátá část líčí výboje Vikingů
    • Kryštof Kolumbus (1922, Christofer Columbus) šestá závěrečná část popisuje objevení Ameriky. Ve shodě se svým názorem o výjimečnosti nordické rasy, došel Jensen v této části svého cyklu k názoru, že Kryštof Kolumbus byl původem Seveřan
  • jensen_kniha.jpgPovídky z Himmerlandu (1910, Himmerlandshistorier) třetí svazek příběhů z autorova rodného kraje (všechny tři svazky patří mezi vrchol jutské regionální literatury)
  • Úvod k našemu věku (1915, Introduktion til vor tidsalder) eseje
  • Olivia Marianne (1915) novely
  • Estetika a vývoj (1923, Æstetik og udviking) eseje
  • Evoluce a morálka (1925, Evolution og moral) esejistická kniha, ve které se Jensen snažil pomocí bilogické argumentace vyložit svůj názor z románového cyklu Dlouhá cesta, že nordická rasa je nejdokonalejší částí lidstva
  • Jørgine (1926) román líčící příběh oklamané venkovské dívky, která se stává sebeobětujícíse matkou
  • Pokušení doktora Renaulta (1935, Dr. Renaults fristelser) román
  • Gudrun (1936) román
  • Náš původ (1941, Vor oprindelse) eseje
  • Žena z dob ság (1942, Kvinnen i sagatiden) eseje

České překlady

  • Intermezzo: Tři novelly - Jan Otto, Praha 1913, přeložil Hanuš Hackenschmied
  • Králův pád - Fr. Topič, Praha 1917, přeložil Viktor Šuman
  • Lesy - Svátek - Praha 1918, přeložil Hanuš Hackenschmied
  • Olivia Marianne - Veraikon, Praha 1919, přeložil Emil Walter
  • Kolo - Alois Hynek, Praha 1920, přeložil Emil Walter
  • Madame D'Ora - Alois Hynek, Praha 1921, přeložil Hanuš Hackenschmied
  • Dlouhá cesta I. - Ztracená země - B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1922, přeložila Milada Lesná-Krausová - znovu 1929
  • Exotické novelly - Fr. Topič, Praha 1914, přeložil Gustav Pallas, znovu 1924
  • Dlouhá cesta II. - Ledovec - L. Bradáč, Praha 1916, přeložil Emil Walter, znovu 1919 a B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1929
  • Dlouhá cesta III. - Norne-Gaest - Družstevní práce a B. M. Klika, Praha 1930, přeložila Milada Lesná-Krausová
  • Dlouhá cesta IV. - Tažení Cimbrů - B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1931, přeložila Milada Lesná-Krausová
  • Dlouhá cesta V. - Loď - B. M. Klika, Praha 1930, přeložila Milada Lesná-Krausová,
  • Dlouhá cesta VI. - Kryštof Kolumbus - B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1931, přeložil Emil Walter

 

 

* V roce 1945 získala Nobelovu cenu za literaturu chilská básnířka Gabriela Mistralová. V následujícím dílu se o ní dozvíte více. *


 


Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!    Přidej komentář

 



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz