.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Duben  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   

 .: Online
Stránku si právě čtou 4 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Bertrand Russell

Pavel Kotrba - Osobnosti - 03. 02. 2009 - 8800 přečtení

russel_anotace.jpgAnglický filozof, matematik, logik a spisovatel. Nositel Nobelovy ceny za literaturu, která byla udělena Švédskou akademií v roce 1950.

*18. května 1872, Trelleck, Wales – Velká Británie

+ 2. února 1970, Penrhyndeudraeth, Wales – Velká Británie



 

 

russell_portret.JPGBertrand Arthur Wiliam Russell se narodil do významné anglické šlechtické rodiny, která měla styky s politickým prostředím. Dědeček, John Russell, se stal dvakrát premiérem Velké Británie. Právě dědeček vychovával Bertranda Russella, protože ve svých třech letech přišel o své rodiče, kteří zemřeli na záškrt. V roce 1878 zemřel i dědeček a výchovu převzala babička Jane. Russell nikdy nechodil do veřejné školy, ale byli mu najímáni ti nejlepší lektoři. Naučil se výborně francouzsky a německy. Jako mladý uvažoval o studiu teologie, ale později se od tohoto názoru odklonil a postavil se proti náboženství, jako proti něčemu, co v moderní civilizaci nemá místo, protože vědou lze vše logicky vysvětlit. Prohlásil, že „celá koncepce, zda Bůh je, je pouhým pojetím středověkých a orientálních despotů."

V roce 1890 přešel na Cambridgeskou univerzitu, kde studoval matematiku a etiku. Roku 1895 působil na ambasádě v Paříži a pak se vrátil zpět na univerzitu jako odborný asistent. V roce 1894 se Russell oženil s americkou kvakerkou Alys Smithovou. Několik měsíců se ženou bydlel v Berlíně a studoval sociální demokracii - 1896 sepsal svou první studii Německá sociální demokracie - a začal se také věnovat filozofii. Zpočátku se Russell přikláněl k platonismu, ale postupem času se uchýlil k novopozitivismu. Roku 1900 navštívil matematický kongres v Paříži a byl zde ohromen výbornými teoriemi Giuseppeho Peana a jeho žáků. V roce 1903 napsal svoje první dílo, Základy matematiky, se kterým se významně zapsal mezi obory přírodních věd. Poté se opět vrací k poznatkům z pařížského matematického kongresu a společně se svým přítelem doktorem Alfredem Whiteheadem rozvíjí logiku a filozofii Giuseppeho Peana. Od roku 1910 měl Russell své vlastní přednášky na univerzitě v Cambridgi, ale díky kritickému postoji k 1. sv. válce dostal peněžitou pokutu a roku 1916  byl nucen odejít. O jeho přednášky měla zájem i Harvardská univerzita v USA, ale cestovní povolení mu bylo zamítnuto. V roce 1918 byl odsouzen na 6 měsíců ve vězení za protiválečný článek v novinách. V roce 1920 odcestoval do Ruska, aby studoval myšlenku bolševizmu v praxi, v roce 1921 se rozvedl a záhy znovu oženil s Dorou Blackovou a s ní od roku 1927 do 1932 provozoval školu v Bacon Hill. V roce 1931 mu byl udělen titul hraběte. 1935 se opět rozvedl a o rok později oženil s Patricií Spencovou. V roce 1938 odešel do USA, kde působil na několika univerzitách, především na City College v New Yorku a University of California. Do Velké Británie se vrátil roku 1944 a byl znovu přijat kolegiem na Cambridgeskou univerzitu. Ve 40. a 50. letech působil s několika filozofickými programy v BBC.

Bertrand Russell získal několik významných ocenění. V roce 1934 to byly Sylvesterova medaile Královské společnosti a Morganova medaile Londýnské matematické společnosti. Roku 1950 získal Nobelovu cenu za literaturujako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení" (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Bertrand Russell byl významným kontroverzním myslitelem 20. stol.. Patřil mezi zakladatele analytické filozofie a mezi matematiky je velmi znám paradoxem v teorii naivních množin. Veřejně se zastával homosexuálů, podporoval sufražetky, neuznával monogamii, po 2. sv. válce odsuzoval využívání jádra jako zdroje energie a ostře se postavil proti válce ve Vietnamu. Zemřel v roce 2. 2. 1970 na chřipku ve svém domě v  Penrhyndeudraethu

 

 

Citáty Bertranda Russella:

"Válka neurčuje, že kdo má pravdu. Jen kdo je opuštěn."

"Tajemství štěstí má stát před skutečností, že svět je hrozný, hrozný, hrozný."

"Celý problém se světem je, že blázni a fanatici jsou vždy tak jistí v sobě, ale moudřejší lidé tolik plní pochybností."

 

Dílo:

  • Německá sociální demokracie (1896, German Social Democracy)
  • Esej o základech geometrie (1897, An Essay on the Foundations of Geometry)
  • Kritický výklad Leibnizovy filozofie (1900, A Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz)
  • Základy matematiky (1903, The Principles of Mathematics) dílo rozvíjející názory německého matematika Gottloba Fregea, že matematika je pokračováním logiky
  • O označení (1905, On Denoting) stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z doby, kdy odmítl učení rakouského filozofa Alexiuse Meinonga o existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na Fregeovu teorii popisů.
  • Filozofické eseje (1910, Philosophical Essays)
  • Principia Mathematica (1910-1913) společně s Alfredem North Whiteheadem jedná se o třísvazkovou knihu (jednotlivé díly 1910, 1912 a 1913) ve které se Russell a Whitehead pokusili upevnit a sjednotit logické základy matematiky. Dílo dovršuje základy matematické logiky a zároveň otevírá cestu k rozpracování logické sémantiky
  • russell_rukopis.jpgProblémy filozofie (1912, The Problems of Philosophy)
  • Naše znalost vnějšího světa jako prostor pro vědeckou metodu ve filozofii (1914, Our Knowledge of the External World as a Field for Scientific Method in Philosophy)
  • Principy sociální přestavby (1916, Principles of Social Reconstruction)
  • Politické ideje (1917, Political Ideals)
  • Mysticismus a logika a jiné eseje (1918, Mysticism and Logic and Other Essays)
  • Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus (1918, Roads to Freedom: Socialism, Anarchism, and Syndicalism)
  • Filozofie logického atomismu (1918, The Philosophy of Logical Atomism)
  • Úvod do filozofie matematiky (1919, Introduction to Mathematical Philosophy)
  • Praxe a teorie bolševizmu (1920, The Practice and Theory of Bolshevism)
  • Analýza myšlení (1921, The Analysis of Mind)
  • Čínský problém (1922, The Problem of China)
  • Abeceda atomů ( 1923, The ABC of Atoms)
  • Abeceda relativity ( 1925, The ABC of Relativity)
  • V co věřím (1925, What I Believe)
  • O výchově zejména v raném dětství (1926, On Education, Especially in Early Childhood)
  • Analýza hmoty (1927, The Analys of Matter)
  • Přehled filozofie (1927, An Outline of Philosophy)
  • Proč nejsem křesťanem (1927, Why I Am Not a Christian)
  • Skeptické eseje (1928, Sceptical Essays)
  • Manželství a mravnost (1929, Marriage and Morals)
  • Boj o štěstí (1930, The Conquest of Happiness)
  • Vědecké vyhlídky (1931, The Scientific Outlook)
  • Vzdělání a společenský systém (1932, Education and the Social Order)
  • Svoboda a organizace: 1814-1914 (1934, Freedom and Organization: 1814-1914)
  • Náboženství a věda (1935, Religion and Science)
  • Vláda: nová společenská analýza (1938, Power: A New Social Analysis)
  • Zkoumání o smyslu a pravdivosti (1940, An Inquiry into Meaning and Truth) kniha vzniklá z přednášek, jež Russell konal koncem třicátých let 20. století na amerických univerzitách, jejímž cílem je prozkoumat určité problémy týkající se empirického poznání. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti vychází Rusell z čistého empirismu a rozvíjí jej v závislosti na své koncepci logického atomismu
  • Dějiny západní filozofie (1945, A History of Western Philosophy)
  • Filozofie a politika (1947, Philosophy and Politics)
  • Lidské vědění: jeho rozsah a meze (1948, Human Knowledge: Its Scope and Limits)
  • Moc a jednotlivec (1949, Authority and Individual)
  • Nepopulární eseje (1950, Unpopular Essays)
  • Nové naděje pro měnící se svět (1951, New Hopes for a Changing World)
  • Vliv vědy na společnost (1952, The Impact of Science on Society)
  • Satan na předměstí (1953, Satan in the Suburbs) soubor povídek
  • Portrety z paměti a jiné eseje (1956, Portraits from Memory and Other Essays)
  • Můj filozofický vývoj (1959, My Philosophical Development)
  • Moudrost západu (1959, Wisdom of the West)
  • O filozofii vědy (1965, On the Philosophy of Science)
  • Válečné zločiny ve Vietnamu (1967, War Crimes in Vietnam)
  • Autobiografie (1967-1969, The Autobiography of Bertrand Russell) tři díly

Česká vydání

  • Problémy filosofie - Čin, Praha 1927
  • Proč nejsem křesťanem - Volná myšlenka, Praha 1928
  • Theorie poznání - Josef Schützner, Praha 1928, přeložil Josef Schützner
  • Boj o štěstí - Orbis, Praha 1931, přeložil Ladislav Vymětal
  • Manželství a mravnost - Aventinum, Praha 1931, přeložili Otakar Vočadlo a Ludmila Vočadlová, znovu 1947
  • O výchově zejména v raném dětství - Orbis, Praha 1932, přeložil Josef Hrůša
  • Prospělo náboženství civilisaci? - Volná myšlenka, Praha 1935, přeložil Karel Plaňanský
  • Svoboda a organisace: 1814-1914 - Dělnické nakladatelství, Praha 1948, přeložil Jaroslav Kříž
  • Proč nejsem křesťanem a jiné eseje - Orbis, Praha 1961, přeložil František Kejdana
  • Logika, jazyk a věda - Svoboda, Praha 1967, výbor uspořádali a přeložili Karel Berka a Ladislav Tondl
  • Zkoumání o smyslu a pravdivosti - Academia, Praha 1975, přeložil Jindřich Husák
  • Logika, věda, filozofie, společnost - Svoboda, Praha 1967, výbor uspořádal a přeložil Karel Berka

Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 20.04.2009 19:12:21     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - NoBody
Titulek: Chyba
Jenom takova chybycka, jak mohli jeho mrtvi rodice nesouhlasit s jeho svatbou (podle ostatnich zdroju by to mel byt zbytek rodiny ...)

  
Komentář ze dne: 20.04.2009 20:05:55     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek: Re: Chyba
díky za upozornění, už jsem tu zavádějící informaci smazal, u pár článků jsem o tom mluvil.. když sbírám informace z různých zdrojů tak jsou tam odlišnosti a to někdy i ve dni narození a toto byl údaj, na který jsem prostě naletěl



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz