.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Prosinec  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

 .: Online
Stránku si právě čte 23 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Z Angoly do Prahy a zpět. Příběh rozvojové spolupráce

Česko proti chudobě - Reportáže - 20. 12. 2009 - 2354 přečtení

Většina z nás si Angolu nejspíše představuje jako exotickou krajinu kdesi na jihu Afriky. Těžší už by asi bylo, kdybychom měli říci, zda v ní převládají pouště anebo pralesy, nebo vyjmenovat alespoň několik angolských reprezentačních fotbalistů. Naši fotbalisté jsou podle Jany Mazancové z České zemědělské univerzity v Praze naopak asi tím jediným, co se může vybavit běžnému obyvateli některého z angolských měst, když řeknete „Česká republika".

Obyvatelé města Kuito pak možná budou znát traktory Zetor anebo české učitele. Lidé z České zemědělské univerzity v Praze totiž právě tam v roce 2004 otevřeli střední zemědělskou školu. Angolané dodali budovy a peníze na platy angolských pedagogů. Češi přivezli vybavení laboratoří a specializovaných učeben. Kromě počítačů a mikroskopů tak angolští studenti dostali i portugalsky psané knihy z Brazílie. Díky nim prý odborná knihovna v Kuitu překoná i leckteré knihovny na odborných školách u nás.

Podle Jany Mazancové je Kuito hlavním městem provincie, kterou snad nejvíce z celé Angoly zničila čtyři desetiletí trvající válka. I když konflikt skončil už v roce 2002, jsou v oblasti stále roztroušené trosky tanků a další bojové techniky. Červené kamínky nasypané podél cest označují minová pole. Hlavní město zůstává jediným místem, kde mají obyvatelé provincie o velikosti České republiky k disposici nějaké služby. Je zde jediná nemocnice, jediné letiště, trh, na kterém mohou místní něco koupit... Dokud jedna další česká organizace nezačala v oblasti budovat základní školy, nebyly samozřejmostí zdaleka ani ty.

Střední zemědělskou školu vybudovanou v rámci rozvojové spolupráce České republiky navštěvovali žáci od patnácti až do čtyřiceti let. Ti starší proto, aby si po dlouhé válce mohli doplnit vzdělání. Mezi její žáky patřil i dnes dvacetiletý José Pina. Za války ztratil oba rodiče. V Kuitu žil se svými sourozenci a dalšími příbuznými v prostříleném domě bez tekoucí vody i bez elektřiny. Pro vodu takřka všichni v Angole chodí k veřejným studnám. V okrajových částech města mají elektřinu, jen když mají generátor a naftu.

Střední zemědělskou školu José Pina úspěšně dokončil. Přes improvizované podmínky absolvoval spolu s dalšími studenty tentýž objem výuky jako studenti v České republice. A získal nakonec i jedno ze dvou stipendií, které naše vláda uděluje pro studium vysoké školy v ČR.

Po roce v Praze, během kterého se učil především češtinu, se do Angoly vrátil, a to znovu v rámci rozvojového projektu. Lidé z České zemědělské univerzity v Praze totiž kromě zmíněné střední školy, provádějí v celé Angole také průzkum stavu středního zemědělského školství jako takového. V Angole, kam by se jinak kvůli drahým letenkám nedostal, tak ve spolupráci s našimi experty objíždí střední zemědělské školy v dalších provincích. Diskutuje se studenty, dělá rozhovory, sbírá dotazníky. Protože sám „českou" střední školou prošel, může říci, co chybí v dalších školách: zda mají dostatek studijního materiálu, jaké vyučovací metody používají. Jak říká Jana Mazancová: „Líbí se mi, že se nám s Josém podařilo uzavřít kruh rozvojové spolupráce. V místě se nám podařilo vychovat si člověka, který naše zkušenosti může předávat dál. I když s oblasti jednou odejdeme, naše vědomosti nebo metody výuky v ní už zůstanou."

 

Patrik Eichler

 

Článek vznikl s podporou FoRS a kampaně Česko proti chudobě.

Související články:
Fair Trade - pomoc pěstitelům i osvěta ve firmách (30.12.2009)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek | Zdroj: FoRS, Česko proti chudobě

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 20.12.2009 17:02:21     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Česko proti chudobě
Kdysi v době studií jsem vypracovávala "projekt" pro paní profesorku Pavlíkovou, tehdy mě zeměpis moc nezajímal, ale přesto jsem si vybrala jako cíl své práce Angolu - malá země - méně práce( tehdy).
Už si nepamatuji, co jsem psala, ale dodnes před očima vidím knihu, ze které jsem čerpala "znalosti" - byla 30 let stará, ale dokonale posloužila. Souhlasím s tím, že Angola je v jižní části Afriky, pokud mě paměť neklame - hlavní město je Luanda a dodnes je tam cítit silný portugalský vliv - pokud vím, byla to kdysi kolonie spadající pod Portugalsko - myslím, že úřední řečí je portugalština a protože tam žijí potomci kmene Bantu tak asi i nějaké to "bantuské" nářečí. Můj otec zeměpis miloval a asi přeci jen ve mně něco z něj je - kdysi mi mapa byla cizí, dneska ke mně mluví celkem jasnou řečí - asi to přišlo s věkem.
Hezká reportáž...



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz