.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Březen  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Svědomí vs. touhy

Foton - Zpovědi, pocity - 29. 12. 2009 - 2029 přečtení

a jejich někdy zničující spory.
Záznam bezprostředního plynutí myšlenek a pocitů.



Vnější svět je můj nejvyšší soudce. Já (žádná část mě) nemám právo se obviňovat, trestat, ale ani odměňovat, to vše udělají inteligentní objekty vnějšího světa, které jsou se mnou v kontaktu. Nemám nárok se nijak hodnotit.

I když se cítím maximálně vinen, maximálně špatný, hrozný, atd., i přesto zachovat klid, s největším sebezapřením snášet tento pocit, pokud by to působilo problémy, neodporovat tomu pocitu, a co je nejdůležitější, snažit sám sebe napravit, je-li třeba, usilovně s vypětím vší vůle.

Hlavně žádnou sebelítost, ať jsem na tom jakkoli bídně!

Každý egoismus je jen obranný mechanismus a obranný postoj, nic víc.

A. je chycen do pasti své touhy, která ho pořád k něčemu žene a pudí, když je ukojena, začne ho hnát zase někam jinam, uvěznil vlastně sám sebe.

Snažil se odmítat a potlačovat některé své touhy a emoce, tvářit se, že byly zrušeny a už neexistují, to se mu celkem úspěšně dařilo, avšak to, že byly zrušeny a už neexistují, byl jen mylný dojem, existovaly (patrně kdesi v podvědomí), jejich horlivé potlačování způsobovalo frustraci, pocit, že mu neustále něco chybí, který ovšem v souladu s výše vytyčeným cílem také horlivě ignoroval a tvářil se, jako že neexistuje (někdy si ho ani neuvědomoval, když potom ano, byl pro něj nevysvětlitelný), dokonce se zdá, že čím horlivěji a „bezohledněji" tyto pocity a touhy potlačoval a dusil v sobě, tím více rostla jejich vůle o prosazení a vzepření se tomu útlaku. V žádném případě nebylo dosaženo původního cíle, totiž osvobození se (postačující je i částečné) od některých tužeb a emocí, aby ho tolik neovlivňovaly, nezastíraly rozumový úsudek a snižovala se pravděpodobnost toho, že se mu vymknou z kontroly a začnou ho vlastně ovládat (což on si pak nebude uvědomovat a možná bude mít mylný pocit, že je vlastně volný a svobodný).

Dlouho takto žil pod útlakem (často celkem tvrdým) svého vlastního svědomí, po uvolnění a zmírnění tohoto útlaku, z radosti z nově nabyté svobody více naplňoval své ignorované touhy, dával průchod potlačovaným emocím a nechával se jimi ovlivňovat, častěji ho i ovládaly a oslabovala se jeho vnitřní disciplína a smysl pro poctivost. Má tendenci přecházet z jednoho extrému do druhého.


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 29.12.2009 16:25:57     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Svědomí...
Opět jsi vytýčil určité body....samozřejmě chápu to vnitřní "praní" mezi touhou něco udělat a touhou se něčeho vzdát a potom tu polemiku se svým druhým hlasem typu:...co by bylo kdyby...
Nevím, jak dalece jde o svědomí, pokud člověk ničeho zlého nespáchal - tím myslím zlého pro okolí, co se týče sebe sama, tak to není tak jednoznačné, protože člověk rozumný sám sebe posuzuje podle trochu jiných kritérií než podle jakých jej posuzuje okolí. Je to proto, že se lépe zná a o svých vadách či kvalitách zpravidla ví....
No, nechme promluvit i další....

  
Komentář ze dne: 31.12.2009 18:27:31     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re: Svědomí...
Může si třeba definovat, že cokoli, co "spáchá" sám sobě, nebude zlé :DD, jinak by vlastně byl sám proti sobě (už tím, že si něco zlýho "páchá"), ale to, co si "spáchá" a jakej k tomu zaujme postoj, je čistě jeho věc.

Komentář ze dne: 29.12.2009 16:37:38     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Ester (LadyEster@seznam.cz)
Titulek: ...
často mám pocit, že prožívám podobné věci. chtěla bych se změnit, ale nejde to tak, jak jsem si přála. mám nemožné touhy

Komentář ze dne: 30.12.2009 16:59:19     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - lidus (@)
Titulek:
"Každý egoismus je jen obranný mechanismus a obranný postoj, nic víc." - tahle myšlenka mě zaujala.

Mám dotaz: jak moc tahle samopsychologie funguje?

  
Komentář ze dne: 31.12.2009 19:05:31     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re:
A co si o tý myšlence myslíš?

  
Komentář ze dne: 31.12.2009 19:09:24     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re:
Záleží na tom, jak ji provedu. Vypíšu se z něčeho, co mi trápí nebo straší v hlavě, to leckdy (aspoň trochu) uleví. Když mám v tom víceméně jasno, vím, v čem je problém, najdu jeho příčinu a podle toho třeba i způsob, jak problém řešit, dobrý. Je ale nebezpečí, že se při průzkumu vlastní duše a pozorování pocitů (někdy i při tom vypisování se) do toho zamotám, nedovedu rozpoznat, v čem je problém a jeho příčinu, tápu, a sám si to pak komplikuju (velmi často pocitem, že to, na co jsem přišel, není kompletní a úplné nebo přesné, a snažím se to zpřesnit, což však vyžaduje další ponoření se do situace a svých pocitů (tohle ale u mě platí obecněji, při zkoumání nebo posuzování čehoholi)... a nakonec je z toho větší zmatek než na začátku :DDDD
Takže ten průzkum často radši utnu (a už nepíšu díla delší, než takovýhle aforismy), i když spousta problémů je nedořešenejch a trápí mi dál.

Komentář ze dne: 02.01.2010 22:35:01     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - epona (@)
Titulek:
Kdysi jsem s jednou skupinou diskutovala na téma, co je vlastně dobrý život a kdo je dobrým člověkem .... Každý si v sobě neseme nějaké pudy a je jen na nás, jakým způsobem s nimi budeme pracovat, abychom byli spokojení sami se sebou .... Sociální deviace tu byly vždy, ale jejich dnešní vnímání je ovlivněno změnou společnosti, jejím dosavadním vývojem. Osobně si myslím, že je dobré kontrolovat situace, které mohou rozšířit tu *naši* temnou trhlinu, protože se lehce může stát, že je neustojíme a ukojení potřeby se stane odrazovým můstkem do vyššího společensky nebezpečného levelu. Schválně říkám kontrolovat, protože snažit se je potlačit nemá význam, jen se zvýší jejich intenzita, ale pokud např. násilnicky zaměřený člověk, který v dnešní společnosti v podstatě nemá využití (vzhledem k tomu, že priority společnosti už neleží na těžké manuální práci, lovu ani válečnických schopnostech jako tomu bylo dřív) věnuje úsilí dejme tomu bojovým sportům a zavnímá i jejich hlubší význam, může v klidu dosahovat toho, co si jeho tělo žádá a nebýt nebezpečný sobě, ani jiným lidem.

  
Komentář ze dne: 02.01.2010 23:12:38     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Foton (@)
Titulek: Re:
A k čemu jste v té diskusi došli?

    
Komentář ze dne: 03.01.2010 22:06:42     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - epona (@)
Titulek: Re: Re:
že špatná myšlenka ještě neznamená, že jsi špatným člověkem
že je dobré žít tak, aby byl člověk spokojený sám se sebou
atd.

Komentář ze dne: 06.01.2010 16:50:06     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (wwhiteshadow@centrum.cz)
Titulek:
Milý Fotone,
rád jsem si od tebe pro změnu něco přečetl a přeju ti jen to Nej do nového roku.
Tvůj literární počin v sobě nese zajímavé myšlenky, ale stylisticky na tom není moc dobře, což je škoda, protože já vím, že ty to dovedeš a snad by ses tak dostal k širšímu čtenářstvu.
Na to, že je text poměrně krátký, je místy těžko čitelný - především kvůli dlouhým neuhlazeným větám a množství vsuvek v závorkách. Taky mi tady docela chybí závěr. Poslední věta dílko vyloženě ustřihla uprostřed ničeho. A přitom ona bezvýchodnost tebou popsaných vnitřních sporů nebo vývoj jejich uvědomění se k závěru přímo nabízí. No a docela průšvih vidím taky ve skutečnosti, že jsi začal psát v první osobě a v polovině textu ses přepnul do třetí osoby - to na mě osobně působí hodně rušivě.
K tvým myšlenkám:
Myslím, že pocit viny je jedním z největších nepřátel člověka. Uvědomění si chyb je něco jiného, je to důležitá část procesu poznávání sebe sama, ale vina je pouhý mýtus, který nás ochromuje. Nic není špatné. Jsou jen věci, které neodpovídají tomu kým se cítíš být nebo kým by jsi rád byl. Pocit viny tě nutí být tím, čím nejsi.
Každý tvůj pocit, který jde přímo od zdroje bys měl přijmout za svůj, jen tak najdeš rovnováhu a vždy existuje způsob jak jej přiléhavě promítnout do vnějšího světa jak už psala Eponka.
To nejlepší pro tvé Já se stane tím nejlepším pro druhé, když si uvědomíš, že jsme v tom všichni společně.
Měj se.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz