|
DušeAaliyan - Básně - 03. 03. 2012 - 2321 přečteníTeklo to a nedalo se to zastavit?!
Nedovolí oheň barevný vyhasnout, když dny zchladnou v bílou tmu, pak popel z vloček sypeš si na hlavu, a stále jen vřele sníš.
Srdce vylité v jedné sklenici, když dopili její obsah do dna, pak spokojeně požádali o jinou, zdála se jim být hořká.
A žhavé dlaně přilnou k tváři, když oči se rozsvítí v důlcích ze skla, pak odraz ve vodě zhaslého ohně, v páře se brodí bludištěm ... Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] ![]() ![]() Komentáře na Facebooku: Komentáře na Postřehu:
|
|
|
|
(c) Postřeh team 2001 - 2009 postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS |
|