< Anotace: Dnes jsem napsal jeden motiv, který mne napadl před cca 4 lety a celou tu dobu čekal, až mne jedna osůbka (že děkuji) nakopne k jeho dokončení >

 

"Johanko!"

Šel jsem lhostejnou městskou ulicí
Myšlenky toulavé bůhvíkde
Když zaznělo odněkud to zvolání
Jen jednou a pak zas nic ...
Komu as bylo určeno
(Nikdo se neozval)
Mne však zalehla ozvěna toho jména
Tvého jména

V mém srdci kdesi tam někde je
Kousek Rouenu roku čtrnáctistého jednatřicátého
Náměstí Vieux Marché
Stále přítomné

Pověz Johanko
Kdo první v Tě uvěřil
Kdo první uvěřil v Pugačeva
A Spartaka
A kolik srdcí vroucích a hořících
Nenašlo svého prvého
Nepoznaly to štěstí
A bolest
Být plamenem který zapaluje
Srdce jiná
Být plameny dějin
Stráven

V mém srdci kdesi místo je
Kde hranice v Rouenu
Stále hoří