.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Duben  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Toni Morrisonová

Harr - Osobnosti - 02. 04. 2013 - 5401 přečtení

TM1.jpg

 

(* 18. února 1931 Lorain, Ohio, USA)

Americká spisovatelka, redaktorka a profesorka.  
Americkým časopisem s názvem Ladies' Home Journal byla vybrána mezi třicet nejmocnějších žen v Americe. Držitelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1993.

 





TM.jpg
Život:

Slavná spisovatelka, vlastním jménem Chloe Anthony Woffordová, se narodila ve městě Lorain v americkém státě Ohio do chudé dělnické rodiny jako druhé ze čtyř dětí. Coby malé dítě hodně četla, jejími oblíbenými autory byli Jane Austenová a Lev Nikolajevič Tolstoj.
Její otec George Wofford,  pracoval jako svářeč. Své dceři často vypravoval příběhy černošské komunity a to způsobem, jež později našel uplatnění i v bezspočtu knih Toni Morrisonové.
V roce 1949 byla přijata ke studiu angličtiny na prestižní černošské Howardově univerzitě. Zde začala užívat přezdívky Toni, jež má svůj původ v jejím prostředním jméně Anthony. V roce 1953  úspěšně ukončila bakalářské studium. Na magisterské studium nastoupila na Cornellovu univerzitu, kde úspěšně obhájila práci o sebevraždách v dílech W. Faulknera a V. Woolfové, což jí dopomohlo k získání titulu v roce 1955. Po studiích působila jako asistentka pro výuku angličtiny na Texaské jižní univerzitě (Texas Southern University) ve městě Houston, po dvou letech se však vrátila zpět na Howardovu univerzitu. V této době se také stala členkou spolku Alpha Kappa Alpha, což je spolek žen zabývajících se sociální činností za účelem zlepšení sociálních a ekonomických životních podmínek.
V roce 1958 se provdala za Howarda Morrisona, s nímž měla dvě děti - Harolda a Sladea. V roce 1964 se s Howardem rozvedla a s oběma dětmi se přestěhovala do města Syracuse ve státě New York, kde působila jako redaktorka učebnic. O rok a půl později začala pracovat v centrální pobočce největšího světového nakladatele anglicky psaných knih Random House, Inc. Jako redaktorka hrála Morrisonová důležitou roli pro šíření afroamerické literatury mezi veřejnost. Vydávala díla černošských autorů jako byli například Toni Cade Bambarová či Angela Davisová nebo Gayl Jonesová.
Toni Morrisonová vyučovala angličtinu na Státní univerzitě v New Yorku.


Dílo:      TM3.jpg                                                                        

Toni začala se psaním beletrie již v době studia na Howardské univerzitě, kde byla členkou neformálního spolku básníků a spisovatelů, kteří se čas od času scházeli za účelem výměny nápadů a prodiskutování svých prací. Na jedno z takovýchto setkání přišla  s povídkou o černošské dívce, která toužila mít modré oči. Z tohoto díla se pak vznikl její první román Velmi modré oči, který sepsala během svého působení na Howardské univerzitě za soustavně probíhající péče o své dvě děti. Toto dílo bylo v roce 2000 vybráno do knižního klubu Oprah Winfrey (americká moderátorka, kritička, několikanásobná výherkyně ceny Emmy, herečka nominovaná na Oskara a vydavatelka časopisu).

V roce 1973 byl její román Sula nominován na proslulé americké ocenění National Book Awards.

Její třetí román Píseň o Šalamounovi upoutal pozornost celého národa, stal se součástí amerického klubu Book of the Month Club (uznávaný americký klub, jež svým zákazníkům každý měsíc zasílá poštou nabídku nové knihy, kterou je následně možné objednat taktéž poštou na dobírku), a to jako první vybraná kniha afroamerického autora od roku 1940, kdy byla takto uznána kniha Syn černého lidu (Native Son, do českého originálu přeložil G. Černý) od afroamerického spisovatele Richarda Wrighta. Mimo to vyhrála Píseň o Šalamounovi také ocenění Národního spolku kritiků (National Book Critics Circle Award).

Její další dílo Milovaná mělo v roce 1988 velký úspěch u kritiky. Mnoho spisovatelů protestovalo proti tomu, že této knize nebyla udělena cena National Book Award, ani ocenění Národního spolku kritiků (National Book Critics Circle Award). Krátce po tomto neúspěchu obdržela Toni Morrisonová za toto dílo Pulitzerovu cenu za beletrii. Podle výše uvedeného díla byl v roce 1998 natočen stejnojmenný film, ve kterém bylo možné spatřit hvězdy jako je Oprah Winfrey či Danny Glover. Později Toni Morrisonová použila životní příběh Margaret Garnerové znovu v opeře "Margaret Garner", ke které vytvořil hudbu Richard Danielpour. V roce 2006 byl román Milovaná označen kritikou newyorského deníku The New York Times za nejlepší afroamerický román za poslední čtvrtstoletí.

V roce 1993 se Toni Morrisonová stala první Afroameričankou, které byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Ačkoli se spisovatelčina díla často zaměřují na životy Afroameričanek, ona sama se nedomnívá, že by její díla byla jakkoli feministická.

Mimo svou vlastní tvorbu spolupracuje Morrisonová se svým nejmladším synem Sladem, jenž se stal kreslířem a hudebníkem, na vydávání knih pro děti.

Sama sebe označuje za afroamerickou spisovatelku, důraz klade na černošství a ženství.


Romány:    TM2.jpg

Velmi modré oči (The Bluest Eye, 1970), česky 1973, přel. Michael Žantovský,( někdy též i Nejmodřejší oči)


Dílo popisuje příběh dvou černošských rodin v prostředí města amerického středozápadu čtyřicátých let minulého století. V obou rodinách se nacházejí dospívající dcery, z nichž každá prochází specifickým vývojem. Pojetí románu je laděno komorně.

Sula (Sula, 1974)


Píseň o Šalamounovi (Song of Solomon, 1977), někdy také Šalamounova píseň, přel. Hana Žantovská

- tento román se stal bestsellerem, prodalo se jej půl miliónu výtisků a získal Národní knižní cenu kritiky.

Léčka (Tar Baby, 1981)

Milovaná (Beloved, 1987), přel. Hana Žantovská,

    inspirací k tomuto dílu byla novinová zpráva z roku 1855 o otrokyni, která uprchla i s dětmi ke své svobodné tchyni. Při tom však byla chycena a tak se rozhodla děti zabít (pravděpodobně aby je ušetřila otroctví), zabila však pouze jedno z nich. Román je pojat spíše jako balada. Tématem není otrokářství a zlo z něj vyplývající, ale spíše zápas za svobodu. Román získal v roce 1988 Pulitzerovu cenu

Jazz (1992, česky 1995), přel. Zuzana Mayerová

Vzpomínky na otroctví   
Ráj (Paradise, 1998), česky 2001, přel. Zuzana Mayerová
Láska (Love, 2003), česky 2005, přel. Zuzana Mayerová
Milosrdenství (2008)



Dětská literatura (se Sladem Morrisonem)   

Velká krabice (The Big Box 2002)
Kniha lakomců (The Book of Mean People 2002)



Povídky

 Recitatif (1983)

Divadelní hry

Dreaming Emmett (1986)

Libreta


Margaret Garner (poprvé na jevišti v roce 2005)

Další knihy

The Black Book (1974)
Birth of a Nation'hood (spoluredaktorka, 1997)
Playing in the Dark (1992)
Remember: The Journey to School Integration (duben 2004)

Články

This Amazing, Troubling Book (analýza Dobrodružství Huckleberryho Finna od Marka Twaina)

Ocenění a nominace

1993 Nobelova cena za literaturu
1988 Pulitzerova cena za beletrii za novelu Milovaná
2008 nominace na cenu Grammy za nejlepší mluvené album pro děti Who's Got Game? The Ant or the Grasshopper? The Lion or the Mouse? Poppy or the Snake?


Ukázky:

Velmi modré oči

A Pecola je někde v tom malém hnědém domku na kraji města, do něhož se s matkou nastěhovaly a kde je ji možno i dnes zahlédnout. Ptačí pohyby se unavily a změnily se na pouhé zvedání předmětů a tápání mezi starými pneumatikami a slunečnicemi, mezi lahvemi od kokakoly a pampeliškami, mezi všemi odpadky a krásami světa - taková byla ona sama. Byly v ní všechny naše odpadky, které jsme na ni naházeli a které přijala. A všechna naše krása, která byla původně její a kterou nám darovala. My všichni - všichni, kdo jsme ji znali - jsme se cítili tak čistí, když jsme se očistili o ni. Byli jsme tak krásní, když jsme se porovnali s její ošklivostí. Její prostota nás zdobila, její vina nás posvěcovala, její bolest nám dodávala zdraví, její neohrabanost v vyvolávala pocit, že máme smysl pro humor. Její mlčenlivost nás vedla k domněnce, že jsme výřeční. Její chudoba nám dávala štědrost. I její denní snění jsme použili - abychom umlčeli noční můry. A ona nás nechala a tím si vysloužila naše pohrdání. Brousili jsme si o ni svá já, vycpávali naše osobnosti její křehkostí a zívali jsme ve fantastických představách o vlastní síle.

***
Láska není niky lepší než milenec. Zkažení lidé milují zkaženě, násilní lidé milují násilně, slabí lidé milují slabě, hloupí lidé hloupě a láska svobodného člověka není nikdy bezpečná. Není v ní žádný dar pro milovaného. Jen ten, kdo sám miluje, vlastní dar lásky...


Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/toni-morrisonova/velmi-modre-oci.html#ixzz2PJWtmKbu

 

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Toni_Morrison
http://www.mapofpeople.com/toni-morrison
http://www.mapofpeople.com/toni-morrison


Související články:
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Harry Martinson (11.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 03.04.2013 02:01:58     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - HISTES (@)
Titulek:
Ahoj Harr, díky za příspěvek...



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz