Dobrý článek. Patřím k obdivovatelům Hudby Zdeňka Lišky. Opravdu na svou dobu pracoveal se zvukjem velmi netradičně a neformálně a nebál se experimentovat, což se uchu posluchače vždy vyplatilo. On dokázal v době, kdy u nás byla elektronika v plenkách dosahovat zvukú a aranžmá, které i přes pokročilou techniku součastníci těžko hladaj dnes. A úvodní skladba pro Třicet případů mjr. Zemana, to byla opravdu symfonická báseň skvěle sestříhaných motivů od Prokofjeva až nevím kam. Nevím. Kdysi, když byla ještě snaha šlapat po všem co vzniklo před dokem devadesát (v jákési porevoluční euforii) někdo veřejně tvrdil, že ta hudba je brak stejně jako seriál, protže to jsou jenom ukradnuté a pospojované fragmenty mistrů symfonie, násilně pospojované. Já s takovým tvrzením rozhodně nemohu souhlasit. Spojeno je to tak dokonale, že to dostává úplně jiný děj a rozměr. Liška zde s těmi fragmenty pracuje úplně stejně, jako ostatní skladatelé s jednotlivými notami, Tvoří z nich nové melodie, nové, úplně emotivně odlišné věci, mající silný dějový podtext. Skvělý článek a jsem mrád, že se někdo dnes takovému velikánu, jakým Zdeněk liška bezesporu byl, věnuje.

Naprosto souhlasím. Zdeněk Liška je bezesporu nejlepší český filmový skladatel, a sahá dokonce svou kvalitou po postu světovém. (samozřejmě, že je znám a velmi uctíván také ve světě!) Obrovský talent české hudby. Kam se na něj hrabou Svobodové a jiní...Výborný zasvěcující článek.

Připojuji se rád k předešlým. Článek se skutečně čte jako napínavá detektivka, jen mi přijde smutné, že jiní velice dobří skladatelé se v podobných portrétech nedočkali více komentářů - snad tím že nebyli "naší"?
O Liškovi jsem četl jen jednu negativní poznámku, kterou ze své paměti zkusím ocitovat: "Kde by mohl být, při svém obrovském vpravdě smetanovském talentu, dnes Zdeněk Liška, kdyby svou invenci nerozdrobil v té ohromné spostě filmových doprovodů" - taky názor, posuďte jej sami ...
My všichni ostatní jsme mu za toto rozdrobení vděčni.

Tak to neber vážně Ivo. To je názor, který není namístě. to bych se mohl zeptat kde by byl Antonín Dvořák, kdyby místo symfonií psal písně a dobové popěvky. Kdyby pan Liška skládal jen vážnou hudbu, což také dělal, byl by pro českou veřejnost mnohem méně znám než jako autor skvělé filmové hudby. Uznej, kdo dnes vyjma zasvěcených a odborníků poslouchá vážnou hudbu druhé půle dvacátého století...(Klusák, Kalabis, Eben, Sommer, Havelka, Kabeláč...) Liška svůj talent rozhodně nezmarnil. Jeho filmová hudba je stejně kvalitní jako hudba nefilmových skladatelů. A že nepsal populár? To je ještě lépe.

Nevím, proč kdosi neregistrovaný polemizuje se mnou, když jsem jen ocitoval názor, který jsem kdysi (cca 20 let) četl v odborném časopisu a zaujal mne svou nesmlouvavostí - nevím ale, zda opodstatněnou.
Můj vztah k tomu je dostatečně vyjádřen v poslední větě mého předchozího příspěvku. Haf.

Omlouvám se, pokud jsem přehlédl rubriku s odkazy na literaturu - ale nenašel jsem ji - a připadá mi nefér, že tento článek cituje (mnohokrát téměř doslova!) text Tomáše Baldýnského z Causy Zdeněk Liška z Reflexu bez toho, že by se o něm zmínil nebo na něj odkázal. Jedna vě je přejímat informace, druhá slovní spojení, která jsou - ať chceme či ne - už věc ryze autorská, a to zejména v tématech, která jsou takto nezmapovaná a zároveň velmi silná. Doporučuji všem vyhledat si na netu původn Baldýnského text!
Richard Biegel