Tak z toho nejsem moc moudrý - asi je teď "in" psát jednopísmenové verše - viz Markéta K. - tam jsem to ještě překousl, ale zde mi to přijde už nadbytečné. A ty "/" v prvním refrénu už mi nedocházejí vůbec, jaký mají účel - nenašel jsem ho.
"čerň zarůstá ..." nechápu. Ale jinak imaginace "srpy léta" a "písmenka vodotisku" (!) mi přijde úžasná - jen kdyby nebylo té roztříštěné formy ... asi se nehodím do 21. století.Tak z toho nejsem moc moudrý - asi je teď "in" psát jednopísmenové verše - viz Markéta K. - tam jsem to ještě překousl, ale zde mi to přijde už nadbytečné. A ty "/" v prvním refrénu už mi nedocházejí vůbec, jaký mají účel - nenašel jsem ho.
"čerň zarůstá ..." nechápu. Ale jinak imaginace "srpy léta" a "písmenka vodotisku" (!) mi přijde úžasná - jen kdyby nebylo té roztříštěné formy ... asi se nehodím do 21. století.

Proč bys měl chápat moje myšlenkové pochody, když je často nechápu ani já sama? Hledej v básni to svoje pochopení a nesnaž se pochopit mě! Ubíráš tím sám sobě na prožitku z básně. Forma - se mi líbila, tak jsem si zkusila taky pohrát, akorát se mi tam stejně vloudila chybka při vkládání a nějak není jeden řádeček správně odskočenej.

Mě se to líbí moc. Hlavně ta písmenka vodotisku nebo slunce v klínu pavlače. Fakt podzimní, taková flegmatická, spokojená jako když už jen sedíte na lavičce,necháváte slunko aby vám svítilo do obličeje a všechno jen necháváte plynout,pak si koupíte párek v rohlíku a vymrzlý večerem si pak doma uvaříte čaj a přečtete si nějakou knihu.Jj takové hezké pocity...Povedla se;)

Díky Marky, musím přiznat, že situace která mě inspirovala k obsahu byla obdobná, jen to nebyla lavička, ale matrace pod oknem na jednom čajovenském pavlači, nebyl to párek, ale nějaké linecké cukroví, s čajem ses trefila:) (sladká masala) a namísto knihy to byly šachy a v chvílích oddechu spousta užaslých pohledů. Když je člověku dobře, je mu všechno jedno....Jinak k formě mě inspiroval ten tvůj Experiment s "ženícími ptáky" a ty moje šachy....hravá nálada s člověkem udělá divy.

Eponko, smlsla jsem si. Na formě i obsahu. Při čtení mě napadalo i hudební ztvárnění, ale to už bude asi profesionální deformace. Pookřála jsem. Díky :-). Slávka

Ahojky Slávko, mi přidáváš další kousíčky do skládačky....tentokráte profesionální deformace a hudební ztrávrnění....hm, však já na to přijdu. Jsem moc, moc ráda, že si pookřála. Ledovce už se dneska nenosí. Navíc, furt je s nima zima a kdo je má s sebou pořád tahat.

Ahoj,
tato báseň je velmi zajímavá. "Čerň zarůstá kapličky..." je moc hezký obrat, který mě nasměruje do dušičkového podzimu, "srpy léta" předtím do srpnového obilí. Slabiky jako experiment mě neoslovují, neznamená to však že nejsou zajímavě ztvárněné. Perla této básně je déšť a vodotisk, to je výrazně originální propojení a přitom nevybočující z poklidné atmosféry tohoto díla...

Díky Davide za vyjádření.