no celkem se mi to líbí... takovýodvaz... ale dobrej...

no celkem se mi to líbí... takový odvaz... ale dobrej...

Po prvnim precteni jsem si rekla: "Hafo dobry ulet!"
Ten zaver mi dosel az ted:
"...sní, že bude jednou samo
žít malou lstí."

Tohle mně prostě neskrývaně oslovilo, hlavně závěr... má nejvíce co říct.

Je to bezva, já zbožňuju tady ty básničky o malých dětech čím dál víc, asi už se dosatvují otcovské pudy. Nemám co vytknout. Excelentní!

Ríšo, parádička:) Nejvíc mě oslovil ten závěr...

Mě nejvíc oslovilo "prší na střechu teplo akumulační pece,
fouká nám na prdel a je to vidět, vypínač je ON" To je naprosto úžasný vyjádžení. Musela jsem se usmát, když jsem to četla a četla a četla a ještě jednou četla. Zbytek už mě nijak výrazně neoslovil, ale jako okolí uceluje myšlenku, i když nevím, jestli ji zcela chápu. Ale to tomu neubírá na zajímavosti.

Na koncertě vystoupím s šálou. Budete se zacykleně koukat na ni? :)

Ta báseň se zdá po prvním přečtení prostě a jednoduše úplně stupidní. Ale po desátém přečtení zaprvé už bolí oči a zadruhé tam nacházím asi deset metafor a alegorií. A líbí se mi to. Takže číst desetkrát :)

Jó, tady bych i smekla, kdybych měla klobouk a byla muž.

Když se nemusíš vecpat do rytmu a veršů, docela Ti to i jde. Hezky jsem si představila například Tvé dětství v rozvrtaných fyzikálních nástrojích, a ani jsi k tomu nemusel použít víc než čtyři slova. Pokud jde o foukání na prdel, opět poznávám Tvou rozkoš pro vulgární slova v básních, ale výjimečně proti ní nic nemám. Asociovalo to ve mně barokní andělíčky, nebo ledabylé děti, které si v záchvatu práce nedávají pozor na ledviny a ještě níž. Šála dobrý. Proč ne.

* ne veršů ale rýmů