I já se opožděně přidávám ke gratulacím. Bohužel jsem neměla to štěstí poznat tě osobně, vlastně nikoho z Postřehu, ale přesto jste mi tak nějak blízcí, ty také :o) Hlavně tou již zmíněnou rozervanou duší umělce...já sama se za něj nepovažuji, ale človíčkové, kteří jí mají mi už nějak automaticky přirůstají k srdci, protože prostě vím, že JIM mohu věřit :o)
těším se na další tvou tvorbu a přeji ti, aby sis užila nejen narozeninový den právě tak, jak si přeješ...aby jsi šla cestou, kterou si sama vybereš a zdárně (s úsměvem na rtech) jsi přeskakovala ty klacky, co ti jiní (nechápající) budou házet pod nohy...
A jak už řekla Krtička...budeme žádat o autogram, až ta chvíle přijde (a já vím, že přijde), i já se rozjedu vlakem tam k vám a budu stát v řadě o tvůj úsměv...
:o)

Moc vám všem děkuji,za vaše přání k mým narozeninám. K mým sedmnáctým narozeninám. Víte, a vy víte, já narozeniny nemám vůbec ráda(nenávidím je)... přes to si říkám, že si ty sedmnáctiny, a vůbec celkově těch mých zku*vených sedmnáct let musím pořádně užít, tak jak se má. Tak snad...
No ale hlavně, mne vaše slova potěšila a stále těší a vím, že těšit budou ještě dlouho, navěky.
Ještě jednou vám všem moc děkuji, mám vás moc ráda...nevím jak lépe vyjádřit své poděkování, jelikož mne to celé nějak dojímá, jsem šťastná a zároveň nešťastná a při tom se nijak netvářím.
Snad jen ještě mne napadá. že znám několik přístavů, jimiž jste i vy a přes to mne přepadá(kéž by jen přepadával) pocit, že stejně stroskotávám. Ale i přes to pluji dál, když vím, že vás - ty přístavy- mám.
B.T.

s těmi přístavy jsi to řekla moc pěkně.. zajímavá myšlenka

Ja jsem jiz dnes poprala telefonicky. Kdyz se bavim s Baruskou telefonicky, je lepsi nemluvit - staci vedet, ze nekde tam - na opacnem konci one slozite mobilni site - je...
Ted si uz jen vypujcim od Anit par slov: "Zvládá tenhle svět mnohem lépe, než mnozí z nás. Nebe pro ni není jen modré a jako jedna z mála lidí, které jsem poznala, se dokáže usmát i v dešti."
Take doufam. ze se za par dnu vsichni potkame v Brne.
Jen na balkonu bude zima -)

" je lepší nemluvit" .. no jo :o)

Tenkrát náhle napad' první té zimy přicházející sníh Po noci úmorné cesty vlakem Bloudil jsem cizím městem A bílé vločky kroužily kolem mne S příslibem ... nebylo ponětí Hledal jsem dohodnuté místo Tvé oči zářily jak dvě vločky z křištálů Když napůl dětsky důvěřivě Napůl žensky zkoumavě Mne odhadovaly a vážily nebyl jsem shledán lehkým Ty celá křehce schoulená mrazem Ten mráz však nebyl kolem nás jen V jiskřivém ranním vzduchu Mráz jiný objímal Tvé ztrápené srdce A halil Tvou duši jinovatkou ztrát a smutků Ten mráz se vysmíval jaru upřímných citů