teda Ríšo ty mi dáváš zabrat:o)
dlouho jsem nic podobného nečetl a jsem rád, že jsi na mě vybafnul právě ty
nutilo mě to přemýšlet, což dokáže máloco :o)
pro mě je to úzce spjato se srazem, nevím proč, asi ho mám ještě plnou hlavu, popsal jsi možná běžný pohled do ulice, ale díky výrazům s promodralými rty a psem, který se vrací domů mi to evokuje sevřenost, či tíhu k domovu a k místům, lidem, prožitkům, které jsou pro tebe srdeční záležitostí a za nimiž se rád ohlížíš a vzpomínáš, buď negativně nebo pozitivně.
vcelku nemám co bych vytknul, protže tyto básně mi byly vždy sympatické už jen z hlediska toho, že v nich není nic takového jak má být a tím nutí čtenáře fantazírovat

Tvá reakce mne potěšila a Vážím si jí, já ani neměl odvahu to zařadit mezi básně, jsem označován jako ten , co tomu vůbec nerozumí a měl by být k poezii sdrženlivý. To teda jsem a počítač jsem zapínal s úmyslem napsat krátkou povídku. Ovšem, nikdy neporučím co napíšu předem a taky si s tím nelámu hlavu. Proto mi asi není souzeno být kvalitním básníkem, možná ani ne prozaikem, na dílech nepracuji, jen je napíši, když má vlak zpoždění nebo nemůžu usnout. Třeba Šicí stroj, Opava po brněnském silvestru, to jsou věci napsané do 10 minut a překvapuje mě opravdu ohlas na tato díla.

Ješ to určitě povzbuzením stvořit něco dalšího.

Hm, zajímavé. Především z toho na mě dýchá jedna věc - lehkost. Dobré jsou ty netradiční verše, které podle mě dobře navodí atmosféru. Nehledám v tom ani nějaký smysl, spíš to beru tak... jako fakt a jakýsi pocit.
Zkrátka not bad.

dobrej odvaz :) ale proč ne :) celkem se mi to i líbí