Vítej na Postřehu Branwen,
tvůj jazyk je bohatý na nápaditá a padnoucí přirovnání. Tvůj příběh je vyprávěn čtivě a stylisticky je na hodně vysoké úrovni. Dokonalý popis, zvládnutá přímá řeč.
Dílo je slabší na děj, ale i tak nepostrádá atmosféru. Zajímalo by mě jestli se tvé vyprávění zakládá na nějakém tom mýtu či svědectví o podobných zjeveních.
Hodnotím - 1.4
S pozdravem Stín

Neznám všechny olomoucké pověsti, ale pokud vím,Durynk se v žádné z nich nevyskytuje. Takže pouhá fikce, Stíne. Prokazatelná je pouze existence svatováclavského dómu , narozdíl od totožnosti domnělého vraha ( tou si nejsou jisti ani historikové).Jinak díky za přivítání i hodnocení.

Nebudeme hodnotit dílo jako celek, protože jsme ho ani nedočetli. Jazyk bohužel není vůbec bohatý a vůbec nápaditý. Autorka chvílemi opravdu použije trefné přirovnání,které je ale jazykově jaksi nevýrazné a metaforicky vyčpělé. Neustálé vložky, které čtenáře nudí, nepřidávají na jazykovém koloritu - ba právě naopak. Milá Branwen - když už autor má to nutkání vložit své myšlenky do děje povídky - musí být ty myšlenky trochu originální. Nemyslíme to zle, sami ve MněStě známe ten otravný zvyk řízků v neděli, ale dle nás to zná každý - jistě, přemilé čtenářstvo se s tím zcela jistě ztotožní a vžije se do děje s tím, že se to týká i jich, jenže - k čemu to vůbec přispěje, a k čemu přispějí boty od soudruhů z číny, a Arnold, to snad ne?! Naprosto zbytečné plýtvání místem. V tomto místě se velice hodí přirovnání ku syžetové metaforice pana Huga. Ten se uměl rozepsat o pouhé krajině na dvacet listů, ale těch dvacet listů mělo svůj účel a význam. Tady ne. Jistě, víme, že je to de facto přirovnání ad absurdum, ale přece jen. Ještě k té jazykové stránce textu - pohybuje se v rozmezí lepšího středoškolského umu ovládání jazyka a jakýmsi post-středoškolským. Fabulátorství velice slabé - taktéž na úrovni středoškolského slohového cvičení. Ve škatuli povídka bychom to zařadili do povídkového průměru - až podprůměru. Nicméně - jak říkáme, nedočetli jsme to celé a proto nemáme právo hodnotit tento text jako celek a výsledného verdiktu se zdržujeme. Jen bychom chtěli podotknout, že přínos nových autorů by měl být v tom, že doplní barevnost zdejšího establišmentu povídkářů - zatím se to daří.

S přemilým pozdravem -

MněSto.

Milé MněSto, děkuji za vaši kritiku, i když mě udivuje, že jste si dali tolik práce s hodnocením něčeho, co jste ani nedočetli.Možná stačilo napsat: Nuda, nezaujalo nás.
Vzhledem k tomu, že se nepovažuju za filosofa, jehož posláním je obohatit lidstvo zcela originálními myšlenkami, stěží v mých dílech nějaké najdete. Píšu z vnitřní potřeby a zcela v mezích světa,který mě obklopuje, takže mí (případní) čtenáři tu narazí na věci jim důvěrně známé, jen některé z nich možná trochu posunuté do jiných souvislostí.Tomu také odpovídá jednoduchý a snad i srozumitelný jazyk. I když je pravda, že na bohatosti jazyka je potřeba pořád pracovat.Nedělalo by mi samozřejmě potíže navršit na sebe složité metafory (a čtenáři hrabej se v tom smetí a hledej smysl sám),ale není to můj styl.Už tak mám problémy s nadměrnou popisností.
Mrzí mě, že se vám moje povídka nelíbila, ale to je život.
Přeji pěkný den.
PS. Netušila jsem, že je mou povinností jako nové autorky být přínosem a doplnit barevnost zdejšího establišmentu povídkářů - doufám, že jsem byla aspoň dostatečným přínosem pro kategorii "podprůměrní".

Milá Branwen, berete si náš komentář přespříliš osobně. Náše kritika je vždy neosobní a není mířená potupit autora a nazvat ho podprůměrným -- kdepak, to byste nás uvedla do úzkých - my jsme jen chtěli sdělit, že dílo je průměrné/až podprůměrné. Nepadla zde jediná zmínka o tom, že byste, přemilá autorko, se nutně zařadila do jakési podrůměrné škatule, to si vyprošujeme, že bychom se snad něčeho takového dopustili a tuto Vaši ironickou poznámku tedy přecházíme s čistým svědomím.

Ad nedočtení povídky - my jsme neviděli důvod, proč napsat pouze strohý komentář, který navíc nic podstatného neřekne. Co by Vám dalo to, že bychom Vám napsali, že nás to nudilo, a že nás to nezaujalo? Publikování na tomto překrásném mediu - zvaném internet - má to úskalí, že když už někdo publikuje, tak se vystavuje přímé kritice svého díla a de facto tedy nepíše pro vlastní potěchu, ale i pro ostatní. Kdokoli publikuje na internetu s výrazem "já si píšu pro radost, tak co..." je pošetilý, to se na mne nezlobte. K tomu existují dřevěné šuplíčky, nebo tzv. blogy. My jsme pouze, s tím vědomím - že publikujete na internetu pro celý postřeh, měli za povinnost sdělit náš názor na to, co jsme přečetli.

ad bohatost jazyka - každý autor má, respektive měl by, vědět, jak si na tom jeho dílo stojí a jestliže Vás Váš psaný povídkový projev uspokojuje, jsme spokojeni také s Vaším spokojením, my ale u textu spokojeni nejsme.

A ještě jednou opakujeme, že naše kritiky jsou zcela neosobní a míří pouze na dílo a chtěli bychom autorům pomoct tím, a snad i pomáháme, že přemilým autorům sdělíme naše vystudované poznatky.

Nehněvejte se na nás autorko, jsme jen pouhé MněSto s láskou ku literatuře.

Zdravíme Vás.

Milé MněSto, omlouvám se, pokud se vám má odpověď zdála dotčená. Je mi jasné, že publikací na netu není moje práce už jen "moje", že tím nesu kůži na trh. Tím , že "píšu z vnitřní potřeby" jsem chtěla jen říct, že nemám žádné ambice vyniknout a stát se autorkou bestsellerů, ale pochopitelně se nijak nebráním kritice a názorům čtenářů, tedy i vás, milé MněSto. Je to vaše právo.Některé z nich mohu ( a budu) respektovat, jiné přejdu mávnutím ruky, což je zase moje právo
Ad bohatost jazyka- nejste-li spokojeni s mým textem,je to mrzuté, ale snad se s tím dá něco dělat. Možná příště.
V žádném případě se na vás nehněvám, je vcelku dobře, když člověka zas někdo postaví na zem, má-li pocit, že se vlastním uspokojením vznáší v oblacích.

"Jen bychom chtěli podotknout, že přínos nových autorů by měl být v tom, že doplní barevnost zdejšího establišmentu povídkářů - zatím se to daří."
Prosím o vysvětlení.

Tím jsme chtěli sdělit, že je zbytečné nabírat miliony autorů na úkor kvalitnosti zdejšího prostředí, tj. že vždy s novým autorem potřebuje prostředí osvěžit, když už je zde selekce děl, že ano .

Překážely mi lžičkx z NDR, nevyvedený konec.

Těšil jsem se totiž na schizofrenickou Kateřinu..

Začátek zdlouhavý a nudný, prostředek vyvedený..

2.6

Narozdíl od ostatních komentátorů musím říct, že mi na článku nic vyloženě nevadilo. Byl příjemně civilní a osobní, přitom si však stále zachovával vysokou úroveň. Zjevení ducha pravda není úkaz zrovna originální, po celou dobu jsem čekal, že třeba hrdinka cestovala časem nebo něco v tom stylu, ale budiž. Jinak Durynk, nemýlím-li se, byl onen všivák, které zabil malého chlapce sklánějícího se nad vysekanou dírou v ledu. Hlavu přinesl králi, ten mu však za trest rozkázal, ať se sám popraví. A Durynk se oběsil na bříze. Nicméně, je pravděpodobné, že Durynk bylo normální slovanské příjmení, čili proč ne. Co říct k samotnému příběhu? Je napsán dobře, autorka se očividně ve stylistice neztrácí, rovněž dvě rámcové roviny čtenáře potěší. Až na tu originalitu, by to bylo za jedna. Takhle spíš jedna mínus a těším se na tvou další tvorbu.

Ahoj,
mě se Tvoje povídka velice líbila. Četla jsem až do konce a se zaujetím.
A tím spíše, že jsem milovnice duchů a tajemných příběhů.
...:-)
Lžičky z NDR mě osobně vůbec nevadily.

I já Tě tu pěkně vítám Branwen, povídka se mi líbí, lžičky z NDR mi vadily,jelikož nevydržely....přeji hodně inspirace a pohody.

Pěkně se mi to četlo, ani naznačený happy-end s pohledným panem doktorem, jako vyrovnání situace, kdy manžel "zvolil výměnu za mladší model", příliš nevadil, zapadl do celkově odlehčeného tónu (vč. NDR). I přes toto odlehčení je zjev přízraku popsán velmi sugestivně a uvěřitelně, další plus.

Nevím, co tady všichni řeší ty lžičky z NDR. Mě to vždycky potěší, když je do textu vložené nějaké "hádání z díla". Tohle bylo sice celkem jednoduché, ale záležitost s Durynkem mě nutila vzpomenout si až na Vlastivědu ze čtvrté třídy ZŠ.

Bez mučení přiznám, že jsem nedočetla. Otázka je, zda je to mnou, že mě dílo nedokázalo nadchnout ... ?
Hele stylisticky je to fajn, ale tak moc fajn, až to fajn není. Na PT jsem si všimla dvou typů povídek. Ty, které jsou sice právně psané vě všech směrech, ale chybí jim osobitost. A pak ty osobité. Těch je hodně málo. Tohle je sice vybroušené, ale na úkor jakéhokoliv poselství.