Povídka se mi líbí, jednak jsem měla tu čest ji číst jako první a pak znám Tvé pocity, postoje nálady, i když jen přes písmenka. Plně si dovedu představit, jak ti bylo, když jsi byl přehlížen i to, když jsi přišel o kolo. (Ještě,že se našlo...prozrazuji, co jsi už nenapsal, i když je na něm nutná oprava). Po dlouhé době jsi se zase pokusil vypsat z pocitů. Je to někdy strašně třeba...o tom vím své. A ještě něco vím : nezáleží tolik na obalu, pokud se v něm skrývá poklad.

Tak nějak přísný kukuč dneska mám a proto když toto dílo s odstupem čtu, říkám si, proč jsem ho nakonec vložil? Předvedl jsem snad něco více než poslední prózou publikovanou více jak před půlrokem?

Nikoli.

Nebaví mě to. Nudím se a nezačítám se. Rybička skočila, mihla se a pak žbluňkla. Ani hladina se nezčeřila..

Ale děkuji za hodnocení, před kterým jsem se sám zastyděl... Zrovna teď uvnitř není poklad, ale po dvou dnech pernamentního psaní technických dokumentací, kdy popisuji funkci a zapojení jednotlivých čítačů, děličů, budičů, násobičů a zobrazovačů, se tam spíš nachází 5-ti voltá logika s jasnými stavy: ANO / NE.

Ohodnotím tedy dnes i sebe. Bude to 3-4.

A víš, co to chce Ríšo? Vysrat se na lidi, co serou na tebe a o to víc času a energie věnovat těm, kterým sou fuk nějaký roztrhaný adidasy, propálený šusťáky a kdo ví co ještě. Nezahazovat se s těma, co jim seš ukradenej a ozvou se jen, když něco potřebujou, takových ještě bude, že už ti pak ani nepřijde líto do očí říct, ... "Hele sorry, ale nemám na tebe náladu."
Je to sice článek tak do deníčku, ale v tom jaksi chybí zpětná vazba. Tož minimálně pro ni bylo dobře, že vyšel ... navíc je fajn píslej ...

No jo :), musím svět vidět optimisticky a věřit v to, že každý je nahraditelný. Zuzka snad nakonec bude chodit. Ale nevím. Psal jsem, že se mění den zkoušek na sobotu a na to neodpověděla. Možná nemá kredit a v tu sobotu se sejdeme. Uvidíme. Kdyžtak si s Milanem, Davidem a Tomášem poradíme sami. Díky za koment.