skvělý rozhovor, musím říct. dobré otázky (ta poslední, to je přesně ta, na kterou jsem chtěl být vždy tázán:)), sympatické odpovědi, rovněž mi přišlo, že pan Stropnický si skutečně našel čas a neodpovídal jen tak ledabyle, protože to slíbil (což je celkem obdivuhodné, vzhledem k času, který spíš nemá než má). jestli šlo na něčem trochu zapracovat, tak to možná byla interakce tazatel - odpovídající. reakce na jeho odpovědi, i když jen kraťučkou větičkou apod. myslím, že jde dost viděl, že otázky jsi měla vymyšlené dopředu, že nejde vidět, že byste si to oba dostatečně užili, ale to nemyslím ve zlém.
skutečně nejlepší z rozhovorů, co jsem zde četl. v otázkách, i odpovědích

Já věděla, že jsem kromě popisu fotky chtěla něco doplnit - a sice, že rozhovor byl pořízen přes email. Není to poznat? Btw když jsme u chválení pana Stropnického - v 7h odeslány otázky, v 10h přišly odpovědi (tak jsem si říkala, že má u mě jedno malé bezvýznamné plus, rozuměje jedno důležité zakroužkování jistého čísla v příštích volbách :-D)
A děkuju za pochválení otázek - 15 z nich je zcela sobecky vybráno (ne co by mohlo zajímat čtenáře ale to co chci já vědět :-) jsem ráda, že jsem se nakonec nerozhodla pro jednoho zpěváka ale riskla pana Stropnického...

Když jsem pouštěla tento rozhovor, byla jsem překvapená tím, jak je veden, protože i renomovaný novinář má problémy s rozhovory se známými lidmi, ať jde o umělce nebo politiky. Skoro jsem podezírala, že jde o částečnou fikci, protože prvotní dojem, že Matěj Stropnický je pro autorku "líbivá" postava mne nepřešel. Ale rozhovoru, ač přes maily, není v podstatě co vytknout. Je to pěkně vedené a určitě si čtenáři rádi počtou.

Děkuju, Harr. K "líbivá" - já bych použila spíš "zajímavá". Měla jsem vytipovaný okruh pěti osobností, které jsem hodlala oslovit - do budoucna ty čtyři zbylé plánuju - a pana Stropnického jsem zvolila, protože mě jako devatenáctiletou zajímalo, proč v tom věku vstoupil do politiky; protože mě jako mladou zajímalo, co ho vedlo k sepsání povídky, která je o starém profesorovi atd. Takže "líbivá" nebo "zajímavá" - nevím...mně se ještě vybavuje třetí věta od konce v To máme mládež...a Matěje. :-)

No právě, to se vybavilo mně....proto jsem použila slůvka "líbivá"....

opravdu dobře vedený rozhovor a mnoho otázek je položeno tak, aby se na ně dostala jasná odpověď, zatím pan Stropnický neodpovídá úhybě ale vše narovinu, což je obrazem toho že není v parlamentu, protže většina těch ostatní se vyhýbá každé otázce a v podtatě na ni ani neodpoví (to si ovšem nedovolí v pořadu Jana Krause)
snad jediné co bych vytknul, což je možná jen můj pohled, je, že sama pana Stropnického stavíš právě do stínu jeho otce a příbuzných ač on sám v něm být nechce a je sám sebou

I Tobě díky, Pavle. Po tom mém nedělním povyku mě to vážně těší :-). Asi máš na mysli otázky - syn slavných rodičů (tam mi šlo o to, aby vyznělo, že -jak hezky uvedl- "si za všechno můžu sám...tlačenku nepotřebuji"). Otázky psaní textu k písním a vydání fejetonů - na to se nešlo nezeptat, ale je pravda, že jsem zvažovala, jak tu otázku položit, jestli ji uvést do souvislosti s tvorbou Zdeňka Borovce a knihami Martina Stropnického anebo spoléhat na to, že čtenář bude vědět, čí je Matěj Stropnický potomek. Takže suma sumárum mě štve jen otázka ohledně záměny jmen, ta byla fakt hloupě položená. Ale chybami se zase člověk učí ;-)

Kájo, nic ce nestalo, vždyt jsme tu pro vás a rád jsem to udělal (v tandemu s ríšou) a vím že zdroj je důležitý