Davide, vidím, že tvé chvíle strávené s Vítem Slívou, byly silně inspirativní. Jde z toho cítit Slívovi i tvé vzdechy. I přesto, že jsi lidi vnadil na konec kariéry, tak ti rovnou říkám, že se nemůžu dočkat tvé další knihy:-) Líbí, líbí, jak jinak!

Inu, Slíva je Slíva, a David je David. O tom se vůbec nebudeme bavit...:)

a v přednesu básní z Boudy... paráda, vybavení kraje a i ta pokora byla znatelná bez tvého vysvětlení, v tomto se myslím shodneme, my umělci nejsme umělci ale my neumělci přirozeně umíme a nemáme potřeby povyšovat se nad neumění druhých, protože k dokonalosti nelze nic dotáhnout ale jít za ní to je dobrodružství
z veršů je patrná lehkost psaní a úzkost s tímto spojená, to obojí je vyvážené
když se opět podívám na rytmickou stránku - je rozložení dlouhých a krátkých slabik dobré verš od verše, číst ji je čest :)

Nezbývá mi než souhlasit a - závidět.