Co napsat, abych se neopakovala - pěkné, čtivé, láskyplné - takové Čapkovské. Jeden by nevěřil, že "dobrý člověk ještě žije."
Skoro víc povídka než fejeton. Líbí se mi.

Milá Harr, dobrý člověk vskutku ještě žije, jen se dost blbě hledá mezi stovkami lhostejných. osobně věřím, že by pan Voříšek (protože tohle se skutečně stalo!) zastavil, i kdyby na silnici seděl jen opravdový voříšek, který má v uších akorát svrab.. Horší je, kde by pak takový "bezdomovec" nakonec skončil.

Milá Branwen,
tak jsem si říkal, že přečíst si od tebe něco na dobrou noc, bude dobrá volba. Inu, špatné to nebylo. Je to takový odlehčený sympatický fejetonek s tím tvým plynulým a příznačně nevtíravým vypravěčstvím. Ovšem nic víc.
A s čím tady mám tak trochu problém, je jednak ten neurčitý přístup vypravěče - počínaje anotací a konče podobným závěrem a taky kontrast prvků fejetonového humoru s vyděšeným psíkem na dělící čáře.
Jak říkám, špatné to nebylo. Asi jsem rozmlsaný.
S pozdravem WhiteShadow

Text tohoto komentáře byl vymazán, jelikož porušoval publikační pravidla našeho časopisu! Za Redakci Ivo-Hary ("Milane, už to vážně přeháníš!")

Text tohoto komentáře byl vymazán, jelikož porušoval publikační pravidla našeho časopisu! Za Redakci Ivo-Hary (omlouvám se, po vymazání předešlého ztratil kontext)

Víš, Stíne, on to fakt asi fejeton nebyl. Jen jsem se snažila onu situaci odlehčit humorem, i když - pravda- asi černým. Prostě mi nedalo, abych o tom nenapsala aspoň pár řádků. Původně jsem to chtěla poslat do novin i adresou onoho městského úřadu ,ale ono by to stejně nic nezměnilo,že?

Mě se líbila opravdovost, a vůbec poukázání na to, jak moc jsme lhostejní. Tady není důležité kdo a na jakém úřadě tu lhostejnost vykazuje. Myslím si že to nejpodstatnější je naše vlastní lhostejnost a lenost. Pan Voříšek se alespoň snažil. Stejně bychom se měli chovat my a chtít po státních úřednících aby za platy ze státní kasy vykazovali něco víc, než hru na schovávanou za pragrafy a důkaz o pružnosti zákonů a předpisů a hlavně za oblíbenou hru "lasování se slovy a souvětími" a svazování jimi... Netolerujme, nebuďme lhostejní. Jinak se nikdy nic nezmění. Každý z nás může skončit jako vyděšený jezevčík na střední dělící čáře. Libilo se mi to dobře jsi to všechno vystihla.

Trpělivý pan Voříšek... a šťastný Rex, vždyť mohl jet po té silnici i provozovatel stánku z příhraniční tržnice...
Očekávala jsem zakončení příběhu výzvou a lá pan Srstka :o)