Vítej mezi Postřeháky Jano:)
hned zpočátku je vidět, že se o zvukovou stránku bsně zajímáš a působí to naléhavě, ale nezpomíejme že méně je někdy více...
dobře se držíš motivu a lineárně rozvíjíš jeden obraz, což je ve výsledku pevné
báseň má spád jako voda

jsem spokojený tak at se to tu setká s ohlasem kritickým i chvalným 1,2

Já se zítra vrátím k vám. Je mi strašně zle již. Reagujte na mail, já se zítra vrátim, protože ony rekonstrukce jsou hotové.
Doufám že jste na mě nezapoměli. Jak se daří?

Mimochodem ta básnička je taková úsečně útočná. A depresivní

;) s touto básničkou už jsem se jednou setkala...na mezeře, kde má trošku působivější grafickou podobu...
stále v ní vidím ty jednotlivé tahy štětcem...které jsou mi příjemné...*

koukám, že už to není ve "štrůdlu"...
pěkné...*

mám radost! je to skvostný text. používáš nová a neotřelá spojení a zajímavé souvislosti. nebo jednoduché souvislosti zajímevě. rby ytáhnou břicha na plech je šálek mojí kávy a moc se těším na další porce. moc se mi líbí přesně odměřená dávka a střídmost textu.

Jsem plátno. Beztvará tvář, burcuji barevnou tříšť! Nejkrásnější žena, nic. Žádný rys, beru na sebe jenom tvé kouzlo, tebe, kdo na mne hledíš. Tvůj nach, chuť, tmel, smrt, dech i vztah... Jsem krásná, zlá, krutá, bezbranná, záludná, křehká, slabá, laskavá, zraňuji, lžu, POLYKÁM, krvácím, miluji, všechno co si přeješ.

Dobře se dívej. Tohle jsi ty!

???

Pane či paní "?", dle mne formálně podepsaný, byť toliko téměř piktografický, údiv by měl větší sdělnou hodnotu, zvlášť jste-li zde dostatečně známou osobou.