navodila jsi zajímavou situaci, ale je mi líto, jak jsi ji utopila v závěru básně. v okamžiku, kdy ti dívka říká, že jsi hloupá, že si nesundáš tričko, jsem očekávala, že čtenáři předestřeš, proč to neuděláš, co ti v tom brání. tím by báseň dostala novou rovinu. tohle je laciný happy end.
líbí se mi, že v básni není ani slovo navíc, nevleče se, odsýpá. jen výraz "zákruty dlaní" mi vadí, dlaně nemají zákruty, jsou ploché, i když dlaň ohnu sebevíc, mám v ní maximálně prohlubeň a ještě docela malou. zákrut vážně ne. a pak mi nezní dobře název: bitkařka je vážně strašný slovo:)
jinak se mi báseň líbí, příjemně se čte a má vážně zajímavý nápad. (ale závěr!)

Vidíš, mě se ten závěr třeba líbí kvůli toho, že lidi pořád něco chtějí, o něčem sní a málokdy se k tomu odhodlají, protože to a to,zkrátka mají strach a ten závěr je právě překonání té blbé ovečky v nás, je to o tom, když jdeš za svým a to v mnoha rovinách, jak může nastínit i název.Chápu, že se ti to může jevit jako happyend,bud jak bud,škoda jen,že ti nesedí. Každopádně díky za názor:)

inu, nenazýval bych konec takovým happyendem, ale spíše otevřenou tečkou, proto ani konec není to správné slovo

jak už jsem Markét říkal, docela dobrý dojem tam dělá i vetší množství -íček, protahuje to verš a budí to u mě dojem vzpínání a jakési touhy (snad tomu tak můžu říkat)