Nelíbí se mi (a je nebezpečné), když víra smývá hřích násilí. Z tvého příběhu lze cítit, že dobro znamená věrnost svému lidu, tedy věrnost vyvražďování lidu cizího.

Třebaže by to tak v historii bylo, nemyslím si, že ta ideologie byla správná. A že je rozumné tato jednoduchá řešení spojená s vyvražďováním, fyzicky dobytým vítězstvím, přinášet dnešní generaci.

Aby se pak nechopili zase nějaké radikální frakce - stále tady totiž máme válečníky - tedy agresivní spoluobčany, kteří by chtěli bránit národ - avšak s absencí mozku.

Některé komentované symboly jsou až moc patetické, jako zamyšlení se nad Rorýsem.

Jinak nutno ocenit bohatou slovní zásobu a také zajímavý střih k probuzení u kořenářky. Tedy opět stejnou otázkou - jaké je tvé jméno.

Jsou zde i náznaky práce s prostředím (utichající hluk), avšak k její aplikaci nadále už nedochází a chybí dopracování po stránce atmosféry a napětí (protažení klíčových momentů více ruchovými a obrazovými detaily.

Vhodné - méně patetičnosti, více citlivosti k prostředí, okolním vůním (u kořenářky) atd. Potenciál různých prostředí zkrátka není využit k barvitějšímu přednesu téhle story.