Již velice dávno jsem se rozhodla napsat o Bohu, Vesmíru a …lásce.

Dlouho jsem váhala, protože jsem si nebyla úplně jistá jak nejlépe formulovat určité myšlenky, aby byli pochopitelné pro co nejvíce lidí. Ale jelikož vím, že určité věci jsou
přístupné tomu danému člověku až když je na ně připraven a dříve je nevidí i když je má
denně před očima, tak…

Veškerá pravda zde na planetě již byla vyjevena a mnohokrát napsána. Také proto
jsem si říkala, zda má vůbec význam, abych ji psala znovu a dokola. Ale význam to má,
protože pro mnoho lidí je pravda stále ukryta pod stoletými nánosy písku.

Láska. Láska buď je a nebo není. Neexistuje nic takového jako menší nebo větší láska.
Lásku nelze poměřovat. Lze jen milovat jinak. Láska buď je a nebo tam žádná není.

Pro někoho může být slovo Bůh zavádějící. Používám toto slovo, aby bylo co
nejsrozumitelnější. Každý člověk si může stvořit svůj vlastní vesmír, svůj vlastní svět. Může
si také stvořit svoji představu Boha. Já jsem si stvořila Boha, který je bezpodmínečnou láskou a mým nejlepším přítelem. Také nikdy nikoho nesoudí. Ano, nesoudí. Lidé soudí nejpřísněji
především sami sebe. Někomu tato představa může přijít až rouhačská nebo nepravdivá. Nu
což, to mi ale moji představu nevezme. Nikdy jsem se vlastně nemohla ztotožnit s představou trestajícího a neústupného Boha, který by od nás vyžadoval dodržovat „určité" normy a my
bychom za odměnu něco získali. Já jsem se vlastně léta Bohem nezabývala. Ale chtěla jsem
poznat absolutní pravdu a svobodu.
A tak jsem se znovu vrátila k Bohu. Já jsem nikdy neměla představu Boha jako nějakého „bílého starce" na obláčku.
On také Bůh není muž a ani žena. Může být nazýván Bohyní a nepřestane být, tím čím
je. Tedy bezpodmínečnou láskou.

To, že se dějí určitě věci nemá s Bohem pranic společného. I když mu je to mnohdy
přisuzováno. Protože lidé zabíjejí, lžou a podvádějí. Bůh nic takového nečiní. Jelikož se
určitými duchovními věcmi zabývám již několik let, tak vím, že vše co se člověku stane si
vlastně způsobí on sám. Pro někoho to může být pravda velmi tvrdá, ale to nicméně
neznamená, že pokud někdo něco nemůže přijmout, že to přestane být pravda.

Na určité otázky asi není dobré se ptát PROČ? Ptala jsem se tak i na otázku, proč
někdo věří na příběh Adama a Evy, který se ve skutečnosti nikdy stát nemohl? Tohle je jedna
z prapodivným, ale ne jediných lží zde na planetě. Přisuzuje také vinu spíše ženě než muži.
Ale Bůh miluje všechny bytosti bez rozdílu. Nelze lidi dělit a někoho povyšovat nad ostatní.
Ženy nejsou více než muži a obráceně. A přesto to byl muž, kdo stvořil příběh Adama a Evy a
přisoudil vinu ženě. I zde je asi nesmyslné se ptát proč? I z toho důvodu, že je dobré hledět
vpřed a neotáčet se vzad.

A dostáváme se asi k tomu „nejožehavějšímu" a to je podle určitých náboženství peklo
a trest. Určité věci mně nedávaly smysl a peklo bylo jedním z nich. Dobrá zpráva, kterou pro
vás mám, že nic takového jako peklo není. Jsou to pouze představy a člověk si tvoří mnohdy
horší představy než jaká je skutečnost.

Jelikož já sama vůbec do kostela nechodím, tak bych si nikdy nemyslela, že budu
psát zrovna o těchto věcech. Ale myslím, že je potřeba vnést určité světlo a naději do temnoty a rozprášit mnohá „lživá" tvrzení.
Věci lze posuzovat srdcem i rozumem. A příběh Adama a Evy a také představu pekla jsou
posoudila jak srdcem, tak rozumem. A došla jsem k přesvědčení, že ani jedno není pravdivé.
Pokud se ovšem vy rozhodnete, že to chcete a je to pro vás pravda, tak to pro vás pravda
bude. Můžete se totiž rozhodnout k čemukoli. Je to jen na vás.

Máte tu úžasnou možnost si stvořit svět jaký chcete, neboť skutečnost se prolíná s iluzí
a hranice nelze přesně určit.