.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30      

 .: Online
Stránku si právě čte 1 člověk.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

 

Komentáře
ke článku: Allus, Mesto, Inoitis - 14. díl - Bitva s Rederny
(ze dne 29.09.2007, autor článku: Jakub Raida)

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 
Čarodějnice létá na: 
(Ochrana proti spamu
doplňte slovo do pole)
 


zbývá znaků:   zapsáno znaků:

    

V rámci komentářů nelze používat HTML tagy.

Pro vložení tučného textu, hyperlinku nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domeny.cz[/odkaz], [email]jmeno@domena.cz[/email]

S vložením komentáře souhlasíte s našimi podmínkami

************** * **************

Allus, Mesto, Inoitis - 14. díl - Bitva s Rederny
Redernové jsou národ proslulý svou krutostí v boji. A Karel poprvé třímá zbraň v ruce a zatím vůbec netuší, jaké to je, zabíjet.


Cyril zhodnotil situaci. Stál na počátku průsmyku. Po jeho levé ruce byl generál Dell. Byli od sebe vzdáleni okolo dvaceti metrů – ten prostor vyplňovali jejich nejbližší společníci – Lidius, Xenon a jejich malé oddíly. Vůdčí skupina byla dosti vepředu, teprve čtyřicet metrů za ní byli bojovníci s kušemi srovnáni do osmdesát metrů dlouhé řady skládající se ze čtyř útvarů – každý o dvou stech střelců. Na boční útvary diagonálně, směrem dopředu navazovali pikynýři, od vedoucí skupiny vzdáleni pouhých dvacet metrů. Na každé straně jich byly čtyři stovky. Dvacet metrů za zády střelců byla stejně dlouhá linie pikynýřů. Na okrajích této linie byli pikynýři v útvarech po 200 vojácích, mezi nimi, ve střední části (dlouhé čtyřicet metrů) stáli v menším zahuštění – bylo jich tam celkem dvě sta. Za nimi byla opět stejně dlouhá linie, jejíž konce tvořily stovkové jednotky pikynýřů, čtyřstovkový střed potom opět střelci. Za těmito střelci byla čtyřicet metrů dlouhá řada o dalších čtyř stech střelců. Na každém konci této linie bylo volné místo o čtyř stech metrech čtverečných a za touto mezerou čtverce pikynýřů, každý po stovce. Čtyřicet metrů za těmito pikynýři stály obdélníky bojovníků s meči. Každý čtyřicet metrů dlouhý a šedesát široký. Mezi oběma obdélníky bylo čtyřicet metrů volného místa. Celou armádu ukončovaly na obou stranách tři jednotky pikynýřů po stovce (dohromady 600). Nejzadnější dvě z nich začínaly každá dvacet metrů od armády vnější stranou. Zbývající čtyři sta pikynýřů byli rovnoměrně na obou stranách, tak, aby diagonálně propojily pikynýře a vytvořili z jejich útvarů klín.

Na tři sta metrů daleko od Cyrila byla armáda Redernů. Byli v typickém Redernském rozložení, zvaném Thoraxův škleb. Přímo vepředu byla dvoutisícová skupina Redernů, kteří v tu chvíli zlostně odhazovali nefunkční plasmové pušky a vytahovali dlouhé nože. Tato linie byla asi sto metrů dlouhá a na konci prodloužena dozadu – na každé straně čtyřstovkou vojáků. Nad těmito Thoraxovými ústy byl jeho nos a oči – dohromady po dvanácti set vojácích, tito však měli plamenomety, které stále fungovaly, neboť byly imunní vůči DAMN vlně. Po stranách byla Redernská armáda kryta dvoutisícovými útvary vojáků s noži táhnoucími se sto metrů do dálky. S touto armádou si však Cyril starosti nedělal. Mnohem děsivěji působila armáda za ní – armáda Krajů.

Armáda Krajů byla ve formaci, jakou u nich Cyril očekával: v podkově obrácené vnější stranou k nepříteli. V předku podkovy byla dvoutisícová skupina bojovníků s rituálními sekerami – to však byli pouze obětní beránci, kteří měli nepřítele zadržet na tak dlouho, dokud se odnože podkovy nepřetočí na druhou stranu a nesevřou nepřítele do smrtícího kruhu. V podkově byla skupina Krajských vyšších šarží, daleko za nimi potom lučištníci. Cyril očekával, že Krajové budou připraveni na chladné zbraně – vždyť je nosí všude s sebou.

„Takže je vše tak, jak jsem čekal,“ řekl Cyril Lidiovi.
„Je tedy zachován plán Medvídek Jedna?“ zeptal se Lidius a Cyril mu odpověděl pokýváním hlavy.
„Ale Stena – Krajského generála, chci živého,“ rozkázal Cyril.
Mezi Dexskou armádou velkou rychlostí proběhl rozkaz: stát na místě a vyčkávat, dokud nerozvážliví Rederni nezaútočí.
 
Nejmoudřejší muž v okolí krychle Alfréd Moudrý kdysi složil píseň:

Hůře nežli všechny zbraně bodné
Bolí čekání na boj dlouhé
Nečinnost bodá jako dýka
Po krvi lační nejedna píka
Nikdo totiž neví, co osud chystá mu
Někdo slávu ponese, jiný chytne ránu
A tak, prosím, rychlý čase
Dej nám šanci žíti zase
Nech nás žíti, slávu pějící,
Slávu tu, v tepnách kolující
Neboť my jsme lidem hrdým
Lidem Metalským, lidem silným


A opravdu, Karel byl neuvěřitelně nervózní z toho čekání, jenž se mu zdálo nekonečné. Svíral jílec meče tak křečovitě, až mu z toho zbělaly klouby v prstech. Ale nebyl jediný netrpělivý.

Na druhé straně stál Krajský generál Sten. Už to bylo dávno, co patřil ke slavné Krajské říši. Kdysi se totiž dostal do vlády, chtěl však z mrtvol jedné generace sestavit schody do ráje pro generaci druhou. Komu by se však něco takového mohlo líbit? Kdo by to ocenil? Kdo by se obětoval? Jeho vláda skončila teprve ve chvíli, kdy přišel o Ullayský krystal. Na objednávku od Krajských anarchistů ho ukradli Fidohalerkové a Sten nadále nemohl z Krajů dělat cyborgy. Byl svržen a zavládla opět anarchie. Se svou věrnou armádou nyní putoval a hledal krystal. Když se dozvěděl, že ho mají Dexové, kteří mimoto vlastní i obrovské bohatství v podobě Agidu, rozhodl se jednat. Chtěl pro svůj rod to nejlepší a oni se mu takhle odvděčili. Však on jim ještě ukáže!

Mezi Dexskou a Krajskou armádou stáli Rederni. V boji sice nebyli na rozdíl od těch dvou zoceleni léty nikdy nekončících válek, ale vynahrazovali to svou brutalitou a ukrutností. Redernové se odjakživa považovali za silný a nadřazený národ, ač jím nikdy nebyli. Velel jim generál Terenx, zvrhlý starý válečník, který před třemi tisíci léty založil celý Redernský stát.

Mohli však být zachráněni prakticky všichni a Redernové být zastaveni. Kečetrk měl totiž plán. Stačí jen vyhrát bitvu a zajmout Stena. Cyrilovi šlo vše krásně pod ruku. Sešli se mu tady všichni nejvyšší představitelé. Sten by si v zajetí jistě rád vyslechl Cyrilův plán a pak už by bylo všechno ostatní velmi jednoduché. A právě kvůli tomuto plánu, který už znali všichni Dexové zpaměti, byl krystal hlídán jako oko v hlavě. Kdyby se rozbil, byl by to konec Dexů. Cyrilův plán měl jedinou chybu a to sice, že nepočítal s některými nevlídnými Dexy, ale nepředbíhejme, všechno má svůj čas.

Cyril, Karel, Lidius, Dell, Sten a Terenx to pocítili najednou. Byl to cit dravé šelmy, který ji vyburcuje když vycítí, že přišla chvíle útoku. A ta přišla – Rederni se pohnuli.

Lidius v přední řadě, vedle Cyrila, sevřel pevně jílec svého meče. Cyril silným hlasem rozkázal: „Až zařvu, poběžíme kupředu.“
Redernové ozbrojeni jen noži běželi v obřích chumlech a z plných sil křičeli. Cyril udělal pár kroků dopředu a nehledě na blížícího se nepřítele, poklekl, něco pronesl a znovu povstal. Uchopil svůj dlouhý meč ze sadomia a pozvedl ho do výše. Když byli Redernové asi dvě stě metrů vzdáleni, přes hlavy vedoucí skupiny přeletěl oblak šípů z kuší. Krupobití šípů dopadlo mezi Rederny jako živelná pohroma. Redernové ani nezastavovali, jen s zuřivým křikem přeskakovali vlastní padlé. Těch však rychle přibývalo, skoro každý šíp si našel skulinku v brnění, vedle neprůstřelné vesty, pod helmou nebo nad chrániče. Mnozí hned nezemřeli, jen padli, probodání šípy, krváceli a úpěli. Byl to děsný výjev a Karel měl to štěstí, že ho neviděl. Byla to válka a války jsou brutální. Ve válce to vždycky hlavně bolí, euforie je až na druhém místě, to se brzy naučí každý bojovník. Redernové teprve po chvíli začali váhat. Přiblížili se příliš blízko, už na ně nestřílely jen přední řady střelců, ale i ty zadní. Rederni byli vyděšeni a zastavili se necelých padesát metrů před Dexskou armádou. To byla ovšem chyba. Za nimi se jako hrůzostrašný koberec táhla mrtvá těla, probodaná šípy. Musely jich tam vlivem šípů padnout aspoň dva tisíce. Na stojící armádu padaly další a další šípy. Polovina vojáků se v panice rozeběhla do stran. Bylo jich tolik, že se zašlapávali navzájem. Cyril zařval a celá jeho skupina se rozběhla. Za nimi vyběhla veškerá armáda. Rederni se svými noži, ani plamenomety neměli vůbec šanci proti sešikované armádě Dexů. Cyrilův meč znovu a znovu dopadal na nepřátele. Oháněl se jím a každou chvílí sekl na jinou stranu. Zběsilí Redernové mu nabíhali přímo na ostří.

Karel se dal do pohybu, protože se celá armáda dala do pohybu. Zepředu už k němu doléhal strašný zvuk bitvy. Sevřel pevně meč a nedbaje na vlastní jednotku, vyběhl směrem kupředu. Vběhl na strašné dějství, kde už zuřil boj muže proti muži. Dexové s píkami a meči ve velkém pobíjeli redernské nožaře. Přesto nával Redernů neustával. Nabíhali na Dexské meče jako zuřivý proud a strhávali s sebou vše živé. Co nezabili, to ušlapali. Jejich ztráty však byly příšerně velké – rozbíjeli se totiž o Dexské pikynýře jako příboj o skaliska. Před Karlem stál jeden Dex a sekal ze všech sil kolem sebe. Konečně se mu podařilo srazit k zemi jednoho z probíhajících Redernů. Redernský voják padl tváří k zemi do husté trávy a zůstal ležet. Dex se k němu sehnul, aby se podíval, jestli skutečně zemřel. Ale nezemřel. Ve zlomku snímku byl Redern v podřepu a Dex měl bok probodnutý dlouhým nožem. Dexský voják zasípal, ale stále stál. Karel se rozběhl a vší silou máchl mečem, aby skolil Rederna. Při svém rozčílení ale minul a usekl jen pár stonků z dlouhé trávy. Když se snažil vyrovnat svou rovnováhu zpět, zakopl a čepelí napřed dopadl celou svou tíhou na Redernského vojáka. Ten jen vykřikl a spadl zpět na zem. Dex si vytáhl čepel z boku a zaklel.
„Firea,“ řekl Karlovi.
Vzápětí ho ale zezadu zasáhl proud plamenů a Dex vzplanul. Když dopadl na zem, Karel spatřil Redernského plamenometčíka. Karel byl ale celý od sazí, viděl rozmazaně a všechno ho bolelo. Instinktivně se vrhnul vpřed a zavřel oči. Chvíli cítil jen hlínu pod nohama a obrovské horko sálající okolo něj. Potom se ozval bolestivý výkřik a Karel otevřel oči. Na zemi ležel Redern a měl useknutou nohu. Plamenomet se povaloval kousek od něj v trávě. Byl to nechutný výjev a Karlovi se z toho udělalo špatně. Odvrátil se od vřískajícího Rederna, upustil meč, ohnul se a zvracel. Čekal že bude bitva hrozná, ale nevěděl, jak moc hrozná. Když se mu trochu ulevilo, zvedl meč a rozhlédl se kolem. Zraněný Redern už nežil. Oči měl děsivě vytřeštěné nahoru a prsty se křečovitě zarýval do hlíny. Karel se otočil a spatřil Dexa, krčícího se na zemi, jak do něj bodají dva Redernové. Karel se rozběhl a vložil celou svou sílu do jediného úderu. Prvního z Redernů zabil okamžitě, druhého jenom pořezal. Dex se zvedl ze země a probodl mečem druhého z Redernů. Potom padl také k zemi. Karel už měl bitvy dost. Už tam nechtěl být, litoval že tam šel. Na druhou stranu ho udivilo, jak snadné ve skutečnosti je zabít člověka. Vtom do něj vrazil nějaký Redern a Karel ucítil obrovskou bolest v noze. Zatočila se mu hlava a padal. Během pádu ještě stačil švihnout mečem a poslední, na co si pamatoval, bylo, jak mu teplá krev postříkala obličej.

Když začínala síla Redernů slábnout, Cyril se pokusil sešikovat své vojáky zpět do formace. Částečně se mu to dařilo a Redernové už měli jasno v tom, že nemohou vyhrát. Terenx dal povel a po pár ojedinělých zoufalých útocích se Redernové dali na ústup. Dexové se chtěli rozběhnout za nimi, ale Cyril je zadržel. Potřeboval všechnu svou sílu na boj proti Krajům. Ti ale stáli a nevypadali na to, že by měli v plánu zaútočit. Takže první tah při nové partii musel provést Cyril.


 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz